Mariánské Lázně - město v parku a park ve městě

01-09-2006

Město v parku a park ve městě - tak se také dá říkat Mariánským Lázním. Po jejich promenádách se procházeli králové, šlechtici, slavní umělci a učenci. Počet minenálních pramenů ve městě a okolí se odhaduje na sto a pojíjet se je můžete vydat se Zdeňkou Kuchyňovou.

Mariánské Lázně jsou relativně mladé - jejich historie se začala psát před dvěma staletími. Ale už po sto letech patřily k nejznámnějším lázním světa a navštěvovaly je slavné osobnosti své doby. O léčivých pramenech, které vyvěraly v nepřístupném údolí, se vědělo poměrně dlouho. Situace se změnila až na konci 18. století, kdy pramen začal studovat lékař tepelského kláštera Josef Jan Nehr. Přesvědčil se o jejich výborném účinku na lidské zdraví a právě jeho zásluhou byl postaven první lázeňský dům. Klíčovou osobou v rozvoji Mariánských Lázní pak byl opat kláštera Teplá Karel Kašpar Reitenberger. Často i přes odpor ostatních členů řádu se rozhodl investovat do lázeňské infrastruktury a k tomu získal zahradního architekta Václava Skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a jeho dílem jsou všechny nádherné parky, které návštěvníci dodnes obdivují. Socha opata Reitenbergera stojí u zpívající fontány před Hlavní kolonádou.

Fontána, foto: www.czechtourism.czFontána, foto: www.czechtourism.cz Takto zpívá fontána svým divákům kažkou lichou hodinu. Spojení hudby a vodní podívané nabízí krásný zážitek zvláště za tmy, kdy se přidají ještě světelné efekty. Poprvé se Zpívající fontána, která představuje květ, rozezněla v roce 1986.

V Mariánských Lázních pobývali hosté nejrůznějšího vyznání. A tak zde najdeme římskokatolický kostel postavený v byzantském slohu. Vede do něj 33 schodů, které představují roky Ježíše Krista. Je tu kostel evangelický, anglikánský i pravoslavný. Stávala tu i synagoga. Ta však byla v roce 1938 zničena nacisty během tzv. Křišťálové noci. Jako výraz úcty bylo toto místo v centru ponecháno nezastavěné.

Lázně byly na vrcholu na počátku 20. století a svoji letní dovolenou tu například opakovaně trávil nejmocnější panovník tehdejšího světa anglický král Edward VII. Pobýval v Nových Lázních a ještě dnes se tu můžete za značný obnos vykoupat v krásné mozaikami vykládané císařské a královské kabině. Tu, jak uvedl Stanislav Marchal, užíval i Edward VII., pradědeček dnešní královny Alžběty II.

Royal Golf Club v Mariánských LázníchRoyal Golf Club v Mariánských Lázních "V Mariánských Lázních se podílel mimo jiné na založení golfového hřiště. Dodnes je to nejstarší funkční golfové hřiště v Čechách. Je tam pamětní deska Edwarda VII. a jinak jeho prapravnuk, princ Edward, když byl v Mariánských Lázních, tak přivezl privilegium své matky královny Alžběty, že mohou používat přídomek královského golfového klubu."

Edward VII. přinášel i módu. Všichni se chtěli strojit podle něj. Jednou se prý stalo, že se příliš přejedl při obědě a nemohl dopnout poslední knoflík u vesty. Nechal ho rozepnutý a za chvíli ho ostatní gentlemani začali napodobovat, protože si mysleli, že je to nová móda. A s postavou Edwarda VII. souvisí i vyřezávané křeslo, které v koupelně vypadá jako trůn.

"Když vyšel z koupele, tak ho zahalili do županu a on si do něj sedl. Protože to křeslo vypadá jako trůn, tak si zahrálo v celé řadě českých filmů jako královský trůn, ale funkce toho křesla byla původně úplně jiná. Edward VII. jako řada jiných šlechticů trpěl mírnou nadváhou, takže se nechtěl vážit. Proto velmi rafinovaně do křesla zabudovali váhu, takže vždycky, když si sednul, zjistili kolik panovník váží."

Socha J.W.GoethehoSocha J.W.Goetheho V lázních pobýtal i německý básník a učenec Johann Wolfgang Goethe. Přijížděl v době, kdy se lázně teprve rozvíjely a poznal tu jako 72 letý teprve 17 letou Ulriku von Levetzow. Na nabídku k sňatku však dostal vyhýbavou odpověď, ale na lázně nezanevřel a mnohokrát je navštívil. Pobýval tu i polský skladatel a klavírista Fryderych Chopin, na jehož počest se tu pořádá každoročně festival. Také jeho motivem pro pobyt v lázních byla žena a to Marie Wodzinská. Kvůli ní zde v roce 1836 strávil více než měsíc, vztah však ukončil nesouhlas Mariiných ročičů. I další známé osobnosti chodily po lázeňské promedádě, například prezident Edvard Beneš, pěvkyně Ema Destinová, vynálezce Thomas Alva Edison, generál Patton, či spisovatel Tolstoj. A celá řada dalších a dalších ochutnala zdejší prameny. K nejznámnějším patří Rudolfův pramen. Zajímavé je, že není originál ani stavba, ani pramen. Stavba kolem pramene je přesnou kopií z 20. století. Když se totiž tento prostor upravoval, byla malá kolonáda postavena o něco dál, než původní stavba. I pramen, který působí dobře na ledviny, vyvěrá v nedalekých Úšovicích a sem je dovedený. Jak uvedl Stanislav Marchal, dalším pramenem je Ferdinandův - nazvaný podle panovníka Ferdinanda I.

Mariánské Lázně, foto: www.czechtourism.czMariánské Lázně, foto: www.czechtourism.cz "Ferdinand I. - první Habsburk na českém trůně byl člověk velice spořivý a kdosi mu řekl, že zdejší prameny obsahují velké množství soli a že je to sůl skutečně velice vydatná. On si myslel, že by se mohla používat ke kuchyňským účelům. Přikázal, aby byla odpařena a vystrojil na Pražském hradě hostinu, kde se solilo pouze těmito solemi. Ovšem byly to soli glauberovy, které jsou velice projímavé, takže si asi dovedete představit ten následek. Od té doby už se to ke kuchyňským účelům nikdy nepoužilo. Ale zajímavostí je, že až do roku 1946 se tato sůl prodávala jako projímadlo v obchodech. Ferdinandův pramen má několik poddruhů a jeden z těch poddruhů, myslím, že je to Ferdinand 7, tak ten soli neobsahuje a stáčí se pod názvem Excelsior."

Na zažívací ústrojí působí i Křížový pramen, který dostal své pojmenování podle dřevěného kříže. Byl u něj malý obrázek Panny Marie a právě podle tohoto obrázku pak dostaly své pojmenování i lázně. Zdejší prameny jsou na rozdíl od karlovarských studené. Je to způsobeno tím, že vyvěrají z menší hloubky. A jak dodal Stanislav Marchal, jako v každých správných lázních se mohou hosté procházet a pít prameny na kolonádě.

"Tady docházelo k setkávání se hostů, což byla tehdy důležitá součást lázeňského života. Kolonáda je zhotovena z liltiny z Blanenských železáren. Ty novodobé fresky jsou od akademického malíře profesora Josefa Vyleťala."

01-09-2006