Na Kynžvartu objevíte mumie, Dumasův stůl i hřeben Marie Terezie

22-12-2018

Zámek Kynžvart najdete v západních Čechách, v oblasti s léčivými prameny. Na začátku 17. století ho získal starobylý rod Metternichů. Jak uvedl kastelán Ondřej Cink, ke kynžvartskému panství se dostali v pobělohorské době, kdy byl původním majitelům zkonfiskován za účast ve stavovském povstání.

Zámek Kynžvart, foto: Martina SchneibergováZámek Kynžvart, foto: Martina Schneibergová

Ondřej Cink, foto: Martina SchneibergováOndřej Cink, foto: Martina Schneibergová "Pět bratrů z rodu Metternichů získalo v roce 1623 Kynžvartské panství do zástavy a v roce 1630 si ho koupili od císaře do dědičné držby. Středem kynžvartského panství byl hrad, který se dnes dochoval v podobě zříceniny. Ta je odsud zhruba čtyři kilometry na hřebenu Sladkovského lesa. Ale ke konci 16.století původní vlastníci hrad opustili a na místě dnešního zámku si postavili renesanční tvrz. Metternichové pak z této renesanční tvrze postavili trojkřídlý barokní zámek, který kancléř Metternich, přetvořil do současné podoby vídeňského klasicismu."

Když do areálu vstoupíte, tak máte skutečně pocit, jako byste byli ve Vídni. Ostatně kancléř Metternich sloužil 40 let věrně dvěma rakouským císařům. A tak si kousek Vídně přenesl i do západních Čech. Zpočátku tu Metternichové pobývali málo, protože hlavní statky měli v Porýní.

Klemens Metternich, foto: Martina SchneibergováKlemens Metternich, foto: Martina Schneibergová "V důsledku napoleonských válek však o ně přišli, a v roce 1794 přijeli do Vídně jako chudí emigranti, jejichž jedinou ekonomickou základnou se stalo kynžvartské panství. Jak otec kancléře, tak i kancléř sám toto místo miloval a dopřával mu. Hlavní sídlo kancléře bylo samozřejmě ve Vídni, po boku císaře, nicméně zámek Kynžvart velmi miloval. Velkoryse ho přestavěl na svojí letní rezidenci a trávil tady vždy část léta. Vytvořil ze zámku Kynžvart nejenom jakoby letní chatu, ale také místo setkávání předních evropských diplomatů a korunovaných hlav. Pomáhala tomu relativně blízká vzdálenost od Karlových Varů, tehdy už světově proslulých, kde část léta trávila evropská smetánka. Dokonce se v archivních pramenech hovoří o tom, že někdy až 40 kočárů stálo před zámkem a zámek byl tzv. v obležení už v tom 19. století."

V Kabinetu kuriozit najdete stůl, na kterém psal Dumas Tři mušketýry

Foto: Martina SchneibergováFoto: Martina Schneibergová Unikátní je na Kynžvartu muzeum, které tu kancléř Metternich založil. Byl to muž velmi vzdělaný, a vášnivý sběratel. Sbíral vzácná díla, i obyčejné věci. Založil proslulý Kabinet kuriozit, kde jsou i dvě egyptské mumie.

"Obsahuje přes 2000 předmětů. A každý předmět je spojen s nějakou událostí, osobností, místem, a do dneška může vyprávět svůj příběh. Vedle těchto sběratelských kousků získával díky svému postavení i dary, mezi nimiž je i egyptologická sbírka, která je údajně třetí největší v České republice. Jejími nejcennějšími exponáty jsou dvě pravé egyptské mumie, včetně autentických dřevěných rakví. Tuto sbírku dostal od Muhammada Aliho, egyptského místokrále, který se snažil svými dary naklonit si tohoto mocného muže Evropy."

Stůl Alexandra Dumase, foto: Martina SchneibergováStůl Alexandra Dumase, foto: Martina Schneibergová V Kabietu kuriozit najdete dokonce stůl autora Třech mušketýrů, slavného spisovatele Alexandra Dumase. Ten získal kancléřův syn Richard, který také miloval Kynžvart, a šel ve stopách svého otce. Jako diplomat působil na dvoře Napoleona III. v Paříži, kde se seznámil s rodinou Dumasových.

"Poté, co Alexandr Dumas starší zemřel, tak jeho dcera Marie Alexandra darovala celou kolekci památek na svého otce právě do Kynžvartského muzea a díky tomu tady máme nejenom stůl, na kterém psal slavné Tři mušketýry, či Hraběte Monte Christa, ale i křeslo, držák na pero či desky vykládané malachitem. Tady vidíme i funkční model lodi Monitor, která se jako první funkční loď zapojila do války Sever proti Jihu. Najdete tu i takovou baňku s teploměrem, tak zvaný Měřič sympatií, kdy člověk uchopil baňku, a sledoval na stupnici, jak je mu některý člověk sympatický. Jsou tady karikatury politiků z 19. století. Vidíme tu i nevybuchlou bombu z atentátu na císaře Napoleona III.. Dole je sbírka pečetidel a pečetí rodu Metternichů. Na stěně pak zavěšená pravá pompadůrka od Madame de Pompadour. Zajímavostí je i postavička slavného loupežníka Babinského, kterou vytvořil jeho spoluvězeň z chlebové střídky."

Zámek Metternichů se po válce stal letním sídlem amerického velvyslance

Foto: Martina SchneibergováFoto: Martina Schneibergová Velkou vzácností je na Kynžvartu knihovna. Kancléř Metternich její velkou částí získal z klášterní knihovny v Ochsenhausenu. Obsahuje řadu vzácných starých tisků. 53 z nich je psáno na pergamenu. Nejstarším z nich je část Starého zákona z 8. století. Je tu i francouzská kronika ze století čtrnáctého nebo Magdeburský kodex z roku 1525. Kynžvartská knihovna tak patří mezi nejcennější šlechtické knihovny v České republice.

Rodu Metternichů patřil zámek až do konce druhé světové války.

"V roce 1945 odešli poslední členové rodu na svůj zámek Johannisberg v Porýní, a zámek byl zestátněn. V prvních měsících po válce zde sídlilo regionální velitelství americké armády, a později byl československou vládou na dva roky zapůjčen americkému velvyslanci v Československu jako jeho letní sídlo, a od roku 1948 byl zpřístupněn veřejnosti. Zámek Kynžvart se stal jedním z nejnavštěvovanějších památkových objektů v Československu v 50. a 60. letech. Bylo to dáno i blízkostí významných lázeňských měst. Bohužel v roce 1975 byl pro masivní napadení dřevomorkou uzavřen na téměř 20 let. Teprve od roku 1994 se postupně obnovoval, a až v roce 2000 se ho podařilo obnovit v jeho původní kráse. A dnes opět láká návštěvníky."

Foto: Martina SchneibergováFoto: Martina Schneibergová Ti se mohou procházet i po obrovském zámeckém parku, jehož autorem je císařský zahradník Johann Sebastian Reidel, který je také tvůrcem zámeckého parku u zámku Luxembourg, který býval letním sídlem císaře Františka I. V roce 2000 - 2002 probíhala velká obnova hlavní zámecké budovy, a za to Národní památkový ústav získal jedno z nejvyšších památkových ocenění Europa Nostra. Dalším oceněním bylo zapsání kynžvartské daguerrotypie na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedna z nejvzácnějších fotografií na světě byla na Kynžvartu objevena v roce 1960.

Na zámku se snaží ukázat kancléře Metternicha i z jiné stránky, protože se domnívají, že k němu dějiny byly nespravedlivé.

"Využili jsme letošního tématu tak zvaného Roku diplomacie, který vyhlásil Národní památkový ústav. Představili jsme knížete Metternicha jako mírotvorce, protože hodnocení dějin k němu nebylo úplně spravedlivé. Byl sice výjimečný muž, ale jak sloužil více než 40 let ve vrcholových funkcích, tak se stal negativním symbolem té doby. A to negativní hodnocení se tak trochu nese dějinami až do dnešních dob. O kancléři Metternichovi se dodnes učí děti ve škole, ale zároveň je ta jeho doba hodnocena velmi negativně. Má to svoje určitě objektivní příčiny, ale je to velmi zkratkovité a zjednodušené hodnocení. A my se tady ze zámku snažíme vysílat signály o tom, že tomu bylo trošku jinak."

Jak dodal kastelán Ondřej Cink, výstavu o knížeti Metternichovi a jeho vizi míru představili například v Českém centru ve Vídni.

22-12-2018