Národní divadlo - základní kámen z Radhoště předběhl kámen z Řípu

15-05-2009

Národní divadlo je známou stavbou. Snad každý ví, že krásná neorenesanční budova od Josefa Zítka byla postavena z darů a celonárodních sbírek a že těsně před otevřením vyhořela. Málokdo už ví, jak vznikla novinová fotografie hořícího divadla, a také to, že základní kámen, na který poklepalo 24 osobností, nepocházel z žádného památného místa.

Víte, že jsme mohli chodit do Národního divadla na Václavské náměstí? Taková byla totiž původní představa sboru pro stavbu Národního divadla v Praze. Nakonec bylo rozhodnuto, že bude koupena parcela bývalé solnice na nábřeží Vltavy jako protipól Pražskému hradu.

"Parcela byla ale malá a nepravidelného půdorysu, takže od samotného začátku bylo velice obtížné tady stavět. Navíc bylo prosazeno, aby ještě před tím, než bude postaveno Národní divadlo, bylo postaveno tzv. divadlo Prozatímní,"

uvedl můj průvodce Stanislav Marchal. Stavbou Národního divadla pak byl pověřen uznávaný architekt Josef Zítek. A stavba to byla hodně komplikovaná. Vyrostla totiž vedle Prozatímního divadla, které oddělovala úzká ulička. Navíc členové sboru chtěli, aby se do budovy, která byla podstatně menší než dnes, vyšlo 2500 diváků.

"Horko-těžko se mu to podařilo 'uhádat' na 1800 diváků. Přesto divadlo mělo za Zítkovy doby o jeden balkon a 2 galerie více. Bylo vyhnáno maximálním způsobem do výšky, takže se z toho stalo divadlo tzv. komínového typu."

Do základů divadla byly položeny kameny z historických míst české země. Místnost se základními kameny je možné navštívit. Leží šest metrů pod úrovní Vltavy.

"Kameny byly přiváženy do Prahy postupně a každý má své pořadové číslo. První byl kámen z Radhoště, ten dokonce předběhl kámen z Řípu. Dodnes, když jdete z Pusteven na Radhošť, tak na levé straně je malý památník, který připomíná místo, odkud byl základní kámen vylomen. Byl dokonce slavnostně přivítán Palackým. A týden před položením byl potom přivezen kámen z památné hory Řípu. Ten byl doprovázen velkými manifestacemi, vůz byl slavnostně vyzdoben. Na kameni byl nápis: Na Řípu Čech svůj život vzal, na Bílé Hoře dokonal, v matičce Praze teď znovu vstal."

Svážení kamene z hory ŘípSvážení kamene z hory Říp Základní kámen byl položen 16. května 1868. Sbor pro zřízení Národního divadla měl představu, že právě na kámen z Řípu slavnostně poklepou významné osobnosti české kultury a politiky. Jenže kámen jim to překazil. Jak se ukázalo, byl to tvrdý čedič, který nebylo možné stihnout za týden opracovat do požadovaného tvaru. Zítek měl navíc představu, že má být v kameni schránka pro pamětní mince a dobový tisk. A tak se nakonec poklepávalo na kámen úplně jiný.

"Paradoxně tento kámen není z žádného památného místa českého národa ani z české historie. Pochází z Louňovic nedaleko od Říčan. Tam byl v lese Kaménka kamenolom, který patřil členu sboru pro zřízení Národního divadla, kterým byl Gabriel Žižka. Ten věnoval kámen, který byl ideální pro to, jak si ho představoval Josef Zítek. Takže na tento kámen klepalo 24 osobností české politiky, kultury a vědy- František Palacký, Ladislav Rieger, Bedřich Smetana, který řekl ta známá slova: v hudbě život Čechů."

Všechny základní kameny byly přivezeny v roce 1868, až na jeden. Ten byl přivezen o rok později a to z amerického Chicaga, kde žila velmi silná krajanská komunita a jeden z českých rodáků Antonín Čermák byl v Chicagu starostou.

Uběhlo 13 let od položení základního kamene a budova stála v celé své kráse. Slavnostní představení se mělo konat 28. září 1881 u příležitosti svátku svatého Václava. Protože se však do Prahy chystal už v červnu korunní princ Rudolf, bylo divadlo otevřeno provizorně. Konalo se tu 12 představení a pak bylo opět zavřeno. Následovala známá tragédie - v srpnu 1881, krátce před definitivním otevřením, divadlo vyhořelo. U základních kamenů je vystavena i reprodukce z dobového tisku. Jak uvedl Stanislav Marchal, tehdy však byla fotografie na samém začátku a noční požár nebylo možné vyfotit. Proto vznikl obrázek v novinách zajímavým způsobem.

"Fotograf navštívil spáleniště druhý den ráno za denního světla. Vyfotil už ohořelou budovu a k tomu potom v redakci malíř domaloval plameny. Ovšem Josefu Zítkovi začali někteří členové sboru namítat, že asi věnoval větší pozornost spíše aspektům estetickým než bezpečnostním, takže nakonec byl pověřen další stavbou jeho žák Josef Schultz. Podařilo se mu sbor přesvědčit, že těch 1800 míst je moc a opět to 'uhádal' na 1360 míst."

Navíc ještě připojil budovu Prozatímního divadla. Schultz tak měl k dispozici menší počet míst a větší prostor. Dnes je součástí Národního divadla ještě historická ředitelna a právě zde podepisují noví členové divadla své smlouvy.

Významnou část výzdoby divadla tvoří busty. Těch je tu na 80 a ve své kamenné pobobě tu zůstávají známí herci, básníci, spisovatelé a umělci spojení s Národním divadlem. A ze sochařské výzdoby nesmíme opomenout slavné bronzové Trigy a vozy bohyně Vítězství na průčelí divadla - ty vznikly podle modelů sochaře Bohuslava Schnircha.

Taky si říkáte, kde je slavná opona a hlediště? Tam se vypravíme za týden a mimo jiné se dozvíte, proč je z královské lóže tak špatně vidět.

15-05-2009