Ořechovka a Masarykova čtvrť

18-01-2008

Ořechovka v Praze a Masarykova čtvrť v Brně jsou známé vilové čtvrti. Zná je skoro každý obyvatel těchto měst, ale málokdo ví o jejich historii i součanosti. Pojďme se podívat, kdo je stavěl a kdo v nich žil.

Psal se rok 1919 a v Praze byla velká bytová nouze. Tehdy vypsalo ministerstvo veřejných prací soutěž na výstavbu kolonie rodinných domků. Regulační plán počítal s tím, že severozápadní oblast Prahy se stane souborem sídlišť zdravého bydlení - tzv. zahradních čtvrtí. A tak vznikla Ořechovka.

"To byla čtvrť, která se měla inspirovat v Anglii a v Německu, kde se stavěla tzv. zahradní města. Požadavkem ministerstva veřejných prací také bylo, aby ta čtvrť byla určena různým vrstvám obyvatel. V žádném případě to nemělo být určeno pouze pro nějaké boháče, milionáře,"

říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Právě jako čtvrť pro bohaté je však Ořechovka často vnímána.

"V žádném případě. Podobně jako Hanspaulka tady měly být luxusní vily samozřejmě, ale také třeba řadové domečky pro úředníky, pro někoho, koho bychom mohli označit jako představitele nižší střední třídy."

Hlavní náměstí /dnešní Macharovo/ pomáhali utvářet místní obyvatelé - do sadové úpravy se dostaly tenisové kurty, dětské hřiště i sáňkařské dráhy. Do roku 1930 byla Ořechovka hotová. Můžete si tu připadat jako v Anglii. Natáčely se tu snad všechny filmy, které se měly odehrávat v zemi za kanálem La Manche.

"Ty domečky jsou dílem architekta Jaroslava Vondráka. Kombinace režného zdiva a drsných omítek. Bohužel to tady svítí všemi barvami duhy, protože sousedé se nedokáží domluvit na tom, aby se všichni vrátili k té původní barevnosti a každý si dům natírá jinou barvou. Natírají bohužel i ty cihly, což je velice nehezké. Tam, kde nám zůstaly cihly původní, tak to působí přirozeněji."

Architektura Ořechovky není uniformní. Domy tu totiž kromě vítězů projektovali i další architekti, kteří se soutěže zúčastnili. Jména jako Bohumil Hybšman, Pavel Janák mluví samy za sebe. A díky tomu vypadá čtvrť zajímavě. Najdete tu styl art deco, dekorativismus i funkcionalismus. Vznikla tu i ojedinělá enkláva, dodal Zdeněk Lukeš.

"Je to vlastně kolonie domů umělců. Patří sem například vily malíře Vincence Beneše, sochaře Bohumila Kafky, dále malíře Emila Fily a filosofa Krejčího."

Jeho vnuk historik umění František Krejčí tu bydlí dodnes. Svou vilu si v tomto bloku na Macharově náměstí navrhl i vítězný architekt Jaroslav Vondrák. Dá se poznat jednoduše. Je z režného cihlového zdiva a vypadá jako loď.

 

Masarykova čtvrťMasarykova čtvrť Vydejme se teď do jihomoravské metropole Brna, do Masarykovy čtvrti. Ještě v šedesátých letech 18. století bylo tohle území bez zástavby. Tvořila ho holá návrší Kraví hory a Žlutého kopce, prudké svahy pokrývaly vinice. V okolí byla řada vesnic a dvorců. Za vznik Masarykovy čtvrti vděčíme zalesňování. Lesy měly nejen chránit město před severními větry, ale také zpříjemnit Brňanům oblíbené výletní místo. Byl tu i jehlan připomínající císaře Františka Josefa I. a z jedlí vysázený nápis FJE (František Josef, Elizabetha), viditelný z protějších kopců a údolí.

Stavět se tu začalo až v devadesátých letech 19. století. Původně to byla Úřednická čtvrť, která se roku 1925 přejmenovala na Masarykovu. Stavěli tu bankéři, podnikatelé, ale také úředníci, umělci a nebo architekti. V novodobých dějinách však hrozilo, že se její jedinečná architektura naruší.

"Když jsme navštívili útvar hlavního architekta, zjistili jsme, že v tomto areálu přes naši zahradu měla jít silnice a nahoře měly stát čtyři paneláky - uvnitř toho bloku, aby byl narušen, teď prosím cituji přesně, buržoazní charakter této čtvrti,"

Masarykova čtvrťMasarykova čtvrť vyprávěl inženýr Miloslav Petráček, stavebník jedné z vil v této čtvrti na přelomu 60. a 70. let. Na paneláky tu nakonec nedošlo. Když se procházíte po Masarykově čtvrti je to, jako kdyby jste chodili atlasem dějin moderní architektury. Třeba taková vila architekta Jindřicha Kumpošta v Barvičově ulici.

"Byla architektem Kumpoštem vyprojektovaná v roce 1922 a dokončena o dva roky později. Dnes se uvádí, že je to nejranější vliv holandské moderní architektury vůbec v Československu,"

říká historik umění profesor Jan Sedlák. Cihlové zdivo, režná cihla, umělý kámen - to je charakteristický prvek, s kterým pracovali holandští architekti. To vše kontrastuje s bílými nátěry oken a dveří. Ve 30. letech vtrhl do Masarykovy čtvrti funkcionalismus - strohý styl domů s plochými střechami a velkými okny, odvážný i pro mnohé dnešní stavebníky.

V Brněnské Masarykově čtvrti se ovšem staví zajímavé domy i dnes. Příkladem mohou být dva vilové bytové domy s modrou omítkou a výraznými lodžiemi, které projektovali Tomáš a Eva Pilařovi. Obdrželi za ně čestné uznání v soutěži Grand Prix Obce architektů za rok 2002.

18-01-2008