Perly Archivu UK: Beneš psal, jako když maloval, disertační práce chválí nikotin

10-06-2016

Prezident Edvard Beneš psal krasopisně, zatímco nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský měl rukopis poněkud horší. I takové zajímavosti se mohli dozvědět návštěvníci komentovaných prohlídek archivu Univerzity Karlovy. 9. června se totiž slavil Mezinárodní den archivů. Historické zajímavosti představil Petr Cajthaml, vedoucí Archivu Univerzity Karlovy.

Petr Cajthaml, foto: Zdeňka KuchyňováPetr Cajthaml, foto: Zdeňka Kuchyňová "U nás máme uložené dokumenty od 14. století, od doby, kdy vznikla univerzita, až do doby před pěti lety."

Kolik máte v archivu dokumentů?

"Kdybychom všechny naše archiválie seřadili vedle sebe, tak přes hřbety knih či krabic by to byl zástup dlouhý více než sedm kilometrů. Zde v Praze máme pouze třetinu dokumentů. Většinu máme v našem depozitáři u Příbrami. Je to bývalý adaptovaný uranový důl, takže nejsou v úplně v optimálních podmínkách, ale snažíme se do budoucna vybudovat novou budovu, kde bychom měli všechny archiválie na jednom místě."

V první místnosti, kterou návštěvníci uvidí, představujete to nej z vašeho archivu?

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Snažil jsem se vybrat to, co zaujme, a co nějakým způsobem vypovídá o tom, co zde máme. Jsme v badatelně, v místnosti, kam přijde klasický návštěvník. Máme tu například naši nejstarší dochovanou matriku, která začala být používaná v roce 1654 a byla používaná až do 18. století. Ta obsahuje seznamy rektorů, děkanů a profesorů všech fakult."

Každého určitě zaujme listina, na které je pečeť. To je zakládací listina?

Faksimile zakládací listiny Univerzity Karlovy, foto: Zdeňka KuchyňováFaksimile zakládací listiny Univerzity Karlovy, foto: Zdeňka Kuchyňová "Bohužel to není originál. Jedná se o faksimile zakládací listiny Karlovy Univerzity, kterou vystavil Karel IV. v roce 1348. Její originál odvezli na konci druhé světová války Němci, a zmizel neznámo kam. Cestou do údajně bezpečných úkrytů tehdy zmizely i další cenné archiválie, i tehdejší středověká žezla. Bylo to několik beden dokumentů a cenností, které zmizely během bombardování Plzně na začátku května 1945. Z těch zajímavých starších věcí, tu máme například naši nejstarší disertační práci. Je to pojednání o pozitivních účincích rostlin z nového světa o kávě, čokoládě, čaji a nikotinu. Všechny tyto rostliny jsou vnímány pozitivně. Práce je velmi pěkně ilustrovaná. Je tu například kávovník, pod kterým stojí Turek se šálkem kávy, na dalších stránkách jsou listy tabáku a podobně."

Kdo je autorem té disertační práce?

"Autorem je jistý Georgius Fridericus Medicus z Mohuče, ale jde patrně o pseudonym. Pravé jméno neznáme. Práce je z roku 1720."

Dočetla jsem se, že tu jsou také podpisy několika zajímavých osobností. Kterých?

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Ano, jde o dokumenty, které vystavili samotní tehdejší studenti. Jsou tu zápisové listy Edvarda Beneše. Představujeme jeho zápis ke studiu do prvního semestru na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Je tu jeho jméno, osobní údaje i seznam předmětů, které si zapsal. Můžeme vidět, že v tomto semestru si zapsal dějiny filozofie, které přednášel Tomáš Garrigue Masaryk. Ten zápis je ojedinělý mimo jiné i tím, že Edvard Beneš měl velmi úhledné písmo, vypadá to skoro jako kaligrafický tisk. Pro srovnání, vedle je posudek na Benešovu disertační práci, který napsal právě Tomáš Garrigue Masaryk, který je poněkud méně čitelný. Máme tu i zápis ke studiu Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny."

Tam už je to písmo horší.

"Ano, tam je horší. Je tu i jeho disertace. Psal o elektrofinitě alumina. Napsal ji v roce 1918 a můžeme si všimnout, že na rozdíl od dnešních diplomových prací není psána strojem či na počítači, ale je psaná rukou. Nevíme ale, zda si Jaroslav Heyrovský tu disertaci psal sám, nebo si najmul někoho, kdo měl úhledný rukopis."

Vypadá to, že někoho najmul. A hned vedle vidím na stole osobní věci a fotografie.

Aktovka a výkaz o studiu Jana Palacha, foto: Zdeňka KuchyňováAktovka a výkaz o studiu Jana Palacha, foto: Zdeňka Kuchyňová "Je to ukázka z osobního fondu Jiřího Franty, významného českého očního lékaře, který byl činný politicky. Zapojil se do druhého odboje. Ty dokumenty ilustrují jeho život. Je zde jeho rodný a křestní list, doklad o absolutoriu na univerzitě, index, fotografie jeho manželky Miluše. Je zde ukázka z jejich korespondence. Oba byli za války zatčeni a oba zemřeli v koncentračním táboře. Je tu dopis Jiřího Franty manželce, který je psán na formuláři předepsaném správou koncentračního tábora. Je psán německy, aby prošel cenzurou. Jako poslední dokument, který tu vystavujeme k Jiřímu Frantovi, je dekret o udělení Československého válečného kříže, který dostal po válce, ale už bohužel In memoriam. Druhý osobní archiv, je archiv rodiny Palachových, který se k nám nedávno dostal. Obsahuje jednak dokumenty a předměty, které se týkají samotného Jana Palacha, a pak dokumenty jeho rodiny, především korespondenci jeho matky Libuše Palachové. Jsou zde vyjádření soustrasti, které přicházely Libuši Palachové z celého světa. Jde o několik tisíc dopisů. Máme i osobní spis Jana Palacha z doby jeho studia na Filozofické fakultě. Velkou zajímavostí jsou věci z osobního vlastnictví Jana Palacha. Je tu jeho aktovka, která obsahuje předměty, které u sebe měl v den upálení. Je tam například zubní kartáček, hřeben a učebnice jazyků, které měl u sebe."

10-06-2016