Sedlecká katedrála ukrývá unikátní zlatou gotickou monstranci

La catedral de Sedlec, foto: CzechTourism

Dnes zamíříme do první české katedrály. Je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedleci. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory, je katedrála od roku 1995 zapsaná do seznamu památek UNESCO. Mezi svými zdmi skrývá unikát - gotickou monstranci.

Sedlecký chrám byl ve své době největší stavbou v Čechách. Má podobu latinského kříže a jeho délka je úctyhodných 97 metrů.

"Vítám vás v nejstarší katedrále svého typu ve střední Evropě, od roku 1995 památce UNESCO," přivítala nás průvodkyně Dagmar Holá. K založení kláštera, jehož historie sahá do poloviny 12. století, se vztahuje legenda. Podle ní dal podnět k založení kláštera olomoucký biskup Jindřich Zdík. Na tomto místě se zastavil během cesty mezi Olomoucí a Prahou. Ve snu se mu prý zjevil anděl, kterého jeho služebníci viděli vlétnout do biskupových úst v podobě bílého ptáčka se zlatými křídly. Anděl mu měl ukázat mnichy v bílých hábitech a přikázat postavit zde klášter. Ten byl pojmenován Sedlec, údajně podle sedla, které měl biskup Zdík pod hlavou a pak přišli první mniši.

"Byli sem pozváni mniši z Německa, z Waldsasenu a to pánem Miroslavem z Cimburka a Markvartic na radu Olomouckého biskupa Zdíka v roce 1142."

Typický cisterciácký klášter je většinou založený v pustině, tady bylo místo už obydlené. V Kutné Hoře pak propukla stříbrná horečka a zisky z těžby plynuly i do kláštera. Toho dokázal využít opat Heidenreich, diplomat světového formátu a dvořan krále Václava II. a nechal tu postavit sedleckou katedrálu úctyhodných rozměrů.

Nákres Sedleckého kláštera
Bohatý klášter ale nepřehlédli husité. Byl vypálen a část mnichů zabita. A k tomu se vztahuje druhá legenda. Podle ní Žižka přikázal chrám ušetřit. Jeden z jeho velitelů ho neposlechl a katedrálu zapálil. Jan Žižka prý tehdy prohlásil, že ten, kdo se k tomuto hrdinskému činu přihlásí, dostane zlato a stříbro. Poté, co si viník přišel pro odměnu, nechal mu nalít roztavené zlato a stříbro do krku.

Ať už byla pravda jakákoliv, klášter a chrám zůstaly dalších téměř 300 let v ruinách. I přesto působila zřícenina chrámu monumentálně. Opatem kláštera se tehdy stal Jindřich Snopek a podařilo se mu shromáždit prostředky na obnovu katedrály. Talentovaného stavitele našel v Janu Blažejovi Santinim.

"Santini je nositelem syntézy baroka a gotiky. Zachování gotického ducha propojeného s velkolepostí baroka. Z dob Santiniho tu byly zelené zdi a červenohnědá podlaha - mělo to evokovat rajskou zahradu."

Jan Blažej Santini
Dnes je kostel světle žlutý. Co se týče klenby, je tu zajímavý architektonický prvek, kterému se říká česká placka. A my se na klenbu katedrály podíváme nikoliv zdola, ale shora.

"A jdeme na půdu, kde se nalézáme nad tou českou plackou. Během poslední rekonstrukce mezi lety 2000 - 2008 bylo potřeba čtyři z nich opravit. Šéf této obnovy, pan Koubský starší měl opravdu problém, protože oslovoval slavné restaurátorské firmy a ty říkaly: neumíme, neděláme, neznáme. A s tímto odjel s rodinou na výlet na Moravu do vinného sklepa a tam si stěžoval místním vinařům, jaký má problém. A ti mu říkali, však my takhle stavíme po staletí naše vinné sklepy. Kdo ví, kde ten Santini čerpal své nápady. Ale co je v každém případě jisté, je to tzv. zdění z ruky. Používá se hrubá malta, cihla se na chviličku namočí do vody a pak se zhruba pět minut drží v místě spoje. Dojde k absorbci vody z malty do cihly. Takže se tam prostě přicucne."

Tímto způsobem je postaveno i samonosné schodiště. Když v Sedleci přijdete na ochoz katedrály, objeví se chrám v celé své impozantní kráse - 97 metrů délka, 29 metrů šířka a 27 metrů výška.

"Nádherná světlost, žádná ponurost pozdně gotických katedrál, 106 oken, západní má 14 metrů, dobrý vzduch, jsou tu průduchy i kvůli obrazům. Ale něco je tu velmi špatně. Chtěla bych vás poprosit, aby jste potichu počítali vteřiny až zvednu ruku,"

Katedrála v Sedleci,  foto: CzechTourism
uvedla Dagmar Holá a začala zpívat. Jak dodala, při prázdném kostelu bychom napočítali přes devět vteřin dlouhé echo. A to je hodně špatná akustika. To je také důvod, proč na zadním ochozu nejsou varhany. Přesto se v kostele konají koncerty. Není problém instalovat reprobedny a přes ně směřovat zvukové paprsky. Ostatně v katedrále je i kino, kde vám promítnou animovaný film o jeho historii. Věřte, že se při něm nudit nebudete. Vše je bráno s humorem a nadsázkou.

A když už mluvíme o historii, i Sedlecký klášter postihlo zrušení za vlády císaře Josefa II. Nejdřív zabrali katedrálu vojáci, pak tu dokonce sídlila tabáková firma a bazilika chátrala. Přišel rok 1995 a zápis na seznam UNESCO. Katedrála byla zachráněna. Ukrývá v sobě poklad, originál vzácné gotické monstrance. Říká se, že její tvar inspiroval Santiniho při stavbě katedrály. Monstrance byla vyrobená před rokem 1400. Jedná se chrám v chrámu, parléřovská gotika. Byla zachráněna před husity a třicetiletou válku přežila zazděná do zdi. Pak prý byla náhodně objevena katem ve zbořeništi katedrály. Za socialismu byla v trezoru národního výboru.

Sedlecká monstrance,  foto: Daniel Baránek / licence 3.0 Unported
"Jednou v 50. letech místní farář požádal Národní výbor, zda by zapůjčil monstranci k provedení procesí. Komunistům bylo jasné, že se jedná o vzácný klenot, takže sami 'estébáci' hlídali v průvodu ministrantů monstranci. V každém případě je to jedna z deseti v Evropě zachovaných gotických monstrancí. 92 centimetrů vysoký 4,2 kilogramů těžký klenot, samé zlato a stříbro. Uprostřed je tzv. lunula. Je ve tvaru křidélek anděla, andělská hlava a právě do těch křidélek lunuly se vkládá hostie."

V současné době se vytváří kopie sedlecké monstrance a čeká ji putovní výstava. Vnitřní výzdoba chrámu pochází z první poloviny 18. století a podíleli se na ní nejlepší malíři své doby Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška a především Petr Brandl.

"Brandl svým malováním dokázal hodně peněz vydělat, ale jako správný bohém je velmi rychle utratit. Říká se, že se dokonce neplatilo jemu, ale rovnou jeho věřitelům. V místních hospodách oblíben, přesto nakonec umírá údajně sám a opuštěn v jedné z kutnohorských hospod a náhrobní kámen má v kostele Panny Marie na Náměti."

Obraz sv. Juliány z Lutychu,  foto: Daniel Baránek / licence 3.0 Unported
Brandl namaloval pro chrám hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, obraz sv. Juliány z Lutychu, klečící před sedleckou monstrancí či Vidění sv. Luitgrady.

"Skica tohoto obrazu dokonce sloužila jako předloha Matyáši Braunovi pro vytvoření sousoší pro 13. pilíř Karlova mostu v Praze. Je to vzácný obraz, možná něco znáte z jejího života. Říká se, že každý den vykonala modlitbu za odpuštění hříchů celému lidstvu. Dokonce i v době, když byla nemocná a pak viděla, jak se k ní Kristus sklání. Říká se, že okolí této řádové sestry registrovalo, že je naplněna Boží blízkostí."

A ještě jednu zvláštnost mají v Sedleckém chrámu - holohlavou Madonu.

"V období baroka a rokoka mocní nosili paruky. Mniši tedy nechali na znak úcty k Marii vyrobit barokní sochu a paruky. Jenomže paruky se nedochovaly a my máme holohlavou Madonu."

Jak dodala Dagmar Holá, sedlecká katedrála se veřejnosti otevřela po třech stech letech v roce 2009. Byla znovu požehnána a navrácena svému původnímu účelu.

10
49.961816834715
15.288350969558
default
49.961816834715
15.288350969558