Slavný kočár President jezdil bez zpátečky

04-01-2013

Technické unikáty nabízí muzeum Tatra v Kopřivnici. Například kočár poháněný motorem vyjel na první výlet do Vídně už v roce 1897. A jezdí každých deset let. Pojízdných je dokonce polovina aut ze zdejšího muzea. A nezapomínají tu ani na své slavné rodáky.

Devadesát tisíc návštěvníků zamíří každý rok do muzea Tatry v Kopřivnici. Relativně mladé muzeum, které funguje 15 let, je součástí stezky po technických památkách severní Moravy. O to, že se v Kopřivnici začala vyrábět auta, se zasloužila rodina Ignáce Šustaly. Bydleli v budově, kde je dnes muzeum Fojtství.

"V roce 1850, když se druhorozený syn Ignáce Šustaly vrátil z Vídně, začal pracovat u svého tatínka. Ve Vídni byl na zkušené po vyučení se stolařem a kolářem ve Frýdku - Místku. Prvorozený syn zůstal fojtem, druhorozený se musel živit prací. Začal vyrábět sáně, kočárky, kočáry a v průběhu 46 let své činnosti v Kopřivnici byl znám od Japonska po Anglii včetně habsburského císařského domu ve Vídni, kde jsou jeho kočárové výrobky. Nakonec se v roce 1896 dohodl s kamarádem baronem von Lübigem, který znal jiného kamaráda, ten se jmenoval Karl Benz a byl tvůrcem prvního benzínového motoru vůbec,"

Lumír Kaválek, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Lumír Kaválek, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 uvedl Lumír Kaválek z muzea Tatry. Jak dodal, tento motor se dostal do Kopřivnice. Šikovní Češi a Moraváci ho rozebrali na součástky a postavili svůj, víceméně identický motor. Ten dali do jednoho ze svých kočárů, který se v plné parádě představuje na podstavci hned na začátku expozice. V Kopřivnici najdete přesnou kopii, originál je v Technickém muzeu v Praze. Nese jméno President a každých deset let jezdí z Vídně do Kopřivnice, na počest svého prvního výletu v roce 1897.

"Tento kočár bez koní vyjel na silnice Rakousko-Uherska. Byl to první samohyb tohoto typu, který byl na českém území. Tak začala tradice výroby samohybů, automobilů a jiných dopravních prostředků, protože Tatra vyráběla i železniční vagony a lokomotivy. Vyráběla i letadla, což se málo ví, a to od roku 1936 do roku 1939. Bylo jich sice vyrobeno pouze 35, ale doteď jsou to letadla, která létají. Tatra vyráběla i vojenskou techniku, motory do tanků."

Historie Tatry za více než 160 let je bohatá. U každého exponátu či tématu stačí stisknout knoflík, kde se v češtině, němčině a angličtině dozvíte, co vás zajímá. Do budoucna uvažují o audioprůvodcích. V muzeu Tatra mají řadu zajímavých vozů.

Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 "Máme tu auta, která jsou naprosto ojedinělá. Spousta lidí si při jménech Hanzelka a Zikmund vzpomene na legendární Tatru 87, na Tatru 805. Tatra 87 byla osobní vůz, Tatra 805 nákladní, se kterými Hanzelka a Zikmund několikrát objeli celý svět. Populární je v posledních letech Dakar a pověstný řidič Karel Loprais, jehož vítěznou Tatru z roku 1988 tu máme také. Dost zájmu budí také série Tatry 613, která byla populární nejenom za socialismu, ale i v 90. letech. Je tu i poslední benjamínek Tatra 700, kterých bylo vyrobeno pouze 65 kusů. Specialit, až světových unikátů, tady skutečně najdete za každým rohem dva."

Auta jsou v sedmi sekcích, můžete je představit?

"První sekce je věnována počátkům výroby automobilů v Kopřivnici. Druhá je věnována automobilům 20. a 30. let minulého století, kdy Tatra postupně nabírala dech i zákazníky. Třetí speciální a centrální část expozice je věnována aerodynamických automobilům, kterými se Tatra ve 30. 40. a 50. letech jako první sériový výrobce aerodynamických aut stala lídrem. Další sekce je věnována motorům Tatry, které jsou svými vlastnostmi dosud unikátní. Jako třeba vzduchem chlazený Diesel Euro5. To když slyší odborník, tak hluboce skloní hlavu. Další sekce nabízí vojenskou techniku, pak je sekce sportovních a závodních automobilů a poslední je sekce nákladních automobilů, které provázely celou historii Tatry."

Jsou vaše vozy v muzeu pojízdné?

Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 "Zhruba polovinu těch autíček máme připravené na to, že kdo umí, tak smí. Ono řídit takového Presidenta, který má 110 let, není úplně jednoduché. Do poloviny aut v muzeu je možné sednout a odjet."

Zkoušel jste si Presidenta řídit?

"Ano."

A úspěšně?

"Ano, ale není to jednoduché. Jenom pro představu, startovat ho musí tři lidé, místo volantu má řídítka, místo běžné převodovky transmisní převod, který je zajímavým způsobem ovládán právě těmi řídítky. Když je nakloníte dopředu jedete jedničkou, když je nakloníte dozadu, jedete dvojkou. Zpátečku to nemá. Navíc je to první plynové auto vyrobené vůbec, protože nejezdí na běžný benzín, ale na směs lékařského benzínu s éterem, který se postupně odpařuje, a teprve to odpařované, čili plyn je rozváděn přes karburátor do toho Benzova motoru. Většinu těch aut se mi podařilo řídit, a je to takové malé pohlazení."

Vráťme se k závodní sekci. Máte tu auta známých českých závodníků?

Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 "Ti, kteří se zajímají o sportovní vozy, tu najdou jména, která skutečně tvořila historii, od Junkové až po Aloise Havla, který jezdil motokrosové speciály."

V muzea Tatra najdou návštěvníci na 130 automobilů, jedno letadlo a čtyři desítky motorů. Před muzeum stojí lokomotiva Slovenská strela. Geniálním konstruktérem Tatry byl Hans Ledvinka.

"Vymyslel to základní, co Tatra prezentuje dodnes a to je jednoznačná průjezdnost terénem. Říká se tomu tatrovácká koncepce, což je, velmi stručně řečeno, motor, který je přidělán k jedné rouře, ta má v sobě díry a z toho jsou poloosy. Každá z nich je poháněná a každá z nich má svůj vlastní život, bez ohledu na to, jakým jede terénem. Pan Ledvinka byl trošku pověrčivý, takže když udělal první aerodynamický vůz sériově vyráběný, Tatru 77, tak potom opakoval sedmičky, takže je Tatra 77, Tatra 87, Tatra 97 a pak se to nějak zaužívalo. Mnohé mají svá jména. President, který je nejstarším autem, máme pojmenována auta na rallye, jedno je Líza, druhé Modrovous, ale oficiálně, z obchodního hlediska je nedobré dávat autům čistá jména. Výjimkou může být poslední výrobek, Tatra Fénix, jinak Tatra 158, snad proto, že bychom všichni moc rádi, aby Tatra pozvedla hlavu jako ten fénix a roztáhla svá krásná průjezdná křídla po celém světě."

Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 Muzeum Tatra se čím dál tím více stává zastávkou pro Poláky, Švédy či Nory, kteří jedou na Vídeň nebo do Itálie. Míří sem i řada organizovaných zájezdů. V muzeu Tatra najdou i část, která je muzeem Emila Zátopka, dodal Lumír Kaválek, který se se Zátopkovými osobně znal. Emil Zátopek však není jediným slavným rodákem z Kopřivnice.

"Jedním z rodáků, jemuž je věnována expozice v nedalekém Lašském muzeu, je malíř Zdeněk Burian, kreslíř, grafik. Proslul hlavně tím, že byl účasten při rekonstrukcích pravěkých zvířat, myslím si, že i jeho kresby jsou známé nejenom z filmu, ale i ze základní školy, z knížek dějepisu. Dalším rodákem, a to už jsem u vaší otázky, byl Emil Zátopek, který je z Kopřivnice. K tomuto kraji a k městu měl vždycky velmi blízko. Stejně tak jako má k němu dneska blízko Dana Zátopková, která je naším mecenášem a doslova sponzorem. Každoročně přijede a po smrti Emila vždy startuje a zahajuje maratónský běh Emila Zátopka odsud z Kopřivnice, z místa jeho narození, do Rožnova, kde má Zátopek svůj hrob,"

jak dodal Lumír Kavánek, budova muzea je bohužel postavená tak, že ji nelze rozšiřovat. Stejný počet předmětů, jako v muzeu, je i v depozitářích. Proto se snaží expozici několikrát do roka obnovovat, aby bylo muzeum i při opakované návštěvě zajímavé.

04-01-2013