Sloup je vstupní branou do Moravského krasu

08-02-2013

Více než 1100 jeskyní - to je Moravský kras, jedna z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě. Lidé se však dostanou pouze do pěti. Punkevní jeskyně nabízí plavbu po podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha. Kateřinská jeskyně je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou. Mohutné chodby a podzemní propasti pak charakterizují Sloupsko-šošůvské jeskyně. Vstupní branou do jeskyní a významné poutní místo je městys Sloup.

Kostel Panny Marie Bolestné, foto: Prazak / Creative Commons 3.0 UnportedKostel Panny Marie Bolestné, foto: Prazak / Creative Commons 3.0 Unported První věrohodný doklad o jeho vzniku je z poloviny 14. století, ale kosterní nálezy v jeskyni Kůlna dokazují, že tu pobýval už člověk neandrtálský. Sloup získal v roce 2000 prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže reprezentoval Česko v Evropské soutěži vesnic. Zdejší barokní kostel Panny Marie Bolestné je kulturní památkou. V kryptě kostela je pochována hraběnka Karolina z Roggendorfu, která dala kostel vystavět.

"Když sem lidé přijdou, vidí hlavní oltář, kde je to nejcennější z celého kostela - milostná socha Panny Marie Bolestné. Pochází z poloviny 15. století. Je zajímavá i tím, že je ze dvou druhů dřev - původně je z lípy, ale plášť, jak se zjistilo poměrně nedávno, je z topolového dřeva. Asi byl vytvořen až tady ve Sloupě, aby se víc hodil do barokního prostoru. Navíc symbolizoval ochranitelskou roli Panny Marie,"

představil sochu farář Karel Chylík. Hlavní oltář je z černého a červeného mramoru vytěženého v Těšeticích na Kroměřížsku. Hlavní chrámová loď má úctyhodné rozměry 30 na 40 metrů a na stropě ve výšce 17 metrů fresku, opět s mariánskou tématikou.

Socha Panny Marie Bolestné, foto: Václav Žmolík / Český rozhlasSocha Panny Marie Bolestné, foto: Václav Žmolík / Český rozhlas "Zobrazuje nanebevzetí Panny Marie. Ve spodní části fresky se nacházejí dva šlechtické erby - pánů z Roggendorfu, což byla stará rakouská šlechta, a pánů Pálffy Erdöde, což je uherská šlechta, z níž pocházela hraběnka Karolina."

Její manžel Karel Ludvík z Roggendorfu do Sloupu přivezl milostnou sošku, za kterou sem dodnes míří poutníci z celé Moravy.

„Socha pochází z poloviny 15. století z Itálie. Odtud se dostala do Brna do kláštera minoritů. A tam ji někdy ve 20. letech 18. století objevil tehdejší majitel zdejšího panství hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu. Minorité začali kostel opravovat a sochu uklidili. To bylo hraběti z Roggendorfu líto, protože se mu líbila. Zároveň měl velice zbožnou manželku, hraběnku Karolinu, tak se s minority dohodl, že mu sochu přenechají a on jim na oplátku pomůže s opravou jejich kostela," říká farář Karel Chylík.

Tak se socha stěhovala roku 1728 do Sloupu, kde byla načas uložena u zdejšího mlynáře. Měli ji v nejlepší světnici, modlili se k ní a zakrátko došlo k nevysvětlitelnému vyléčení mlynářovy dcery, která měla padoucnici. Lidé to přičítali právě přímluvě Panny Marie Bolestné.

V kryptě pod podlahou kostela Panny Marie Bolestné je pochována hraběnka Karolína, foto: Václav Žmolík / Český rozhlasV kryptě pod podlahou kostela Panny Marie Bolestné je pochována hraběnka Karolína, foto: Václav Žmolík / Český rozhlas Ale pojďme zpět do chrámu. Tady najdete také vstup do krypty, ve které je pochovaná zakladatelka chrámu hraběnka Karolina. Podle legendy to byla žena zbožná a lidumilná.

"Během stavby tu v rámci robotní povinnosti nikdo nepracoval zadarmo, všichni prý dostali za práci zaplaceno. Znamenalo to však, že paní hraběnka kvůli stavbě zadlužila celé panství. Když zemřela, její zeť musel panství vykoupit a postupně dluhy zaplatit. Nevíme přesně, kdo byl architektem a autorem návrhu stavby. Traduje se jméno architekta italského původu Isidora Marcella Canevalle. Jsou však i autoři, kteří to zpochybňují, říkají, že byl v té době ještě hodně mladý. Dokonce jsem se i někde dočetl jméno Nicola Pacassi, který dostavoval první nádvoří Pražského hradu."

V kostele je i netradiční křížová cesta. Jejím autorem je Josef Křtitel Havelka, který je vytvořil v 80. letech 18. století. Místo 14 zastavení je jich pouze 13. Čtrnácté zastavení nahrazuje výjev Panny Marie Bolestné. Krásné obrazy jsou i v chrámové lodi.

V kostele jsou k vidění obrazy křížové cesty namalované Josefem Křtitelem Havelkou, foto: Václav Žmolík / Český rozhlasV kostele jsou k vidění obrazy křížové cesty namalované Josefem Křtitelem Havelkou, foto: Václav Žmolík / Český rozhlas "Kašpar František Zambach namaloval čtyři velké oltářní obrazy. Před pár lety jsme je nechali restaurovat a byly sundané. Je to obrovská plocha. Na výšku 5 metrů, na šířku téměř 2,5 metru. Výjevy na obrazech se vztahují k Panně Marii. Je tu například sv. Anna, matka Panny Marie se sv. Jáchymem. Naproti je netradiční obraz - sv. Josef, jak umírá na úmrtním loži. Vedle Panna Marie a Ježíš."

Chrám ve Sloupu je jeden z nejkrásnějších barokních kostelů na Moravě. Zdejší poutní místo patří společně s Vranovem a Křtinami do takzvaného mariánského poutního trojúhelníku Moravského krasu.

„My máme hlavní pouť poměrně brzy. Koná se na Květný pátek. Tehdy sem přicházejí tisíce lidí, je zde sedm mší svatých, přičemž už při té ranní, která začíná v pět hodin, je téměř plný kostel. Poslední mše je v šest večer. Po hlavní pouti je chvíli klid. Samotná poutní sezóna začíná v květnu a trvá do poloviny října," přibližuje farář Karel Chylík.

Sloupsko-šošůvské jeskyně, foto: CzechTourismSloupsko-šošůvské jeskyně, foto: CzechTourism Sloup to však nejsou jen památky. Najdete tu nový sportovní areál, vybudovaný z prostředků státní podpory a daru Lucemburska po ničivých záplavách v květnu 2003. Je tu kulturní dům s hledištěm pro 320 lidí, v zimě slouží kluziště, v létě koupaliště s autokempinkem.

Ze Sloupu jsou po turistických stezkách snadno dostupné jeskyně Moravského krasu, včetně propasti Macocha. Ta je hluboká více než 138 metrů. Můžete se do ní podívat ze dvou vyhlídkových můstků. Říká se, že Macocha dostala své jméno podle pověsti ze 17. století. Pojmenována je podle macechy, který svrhla do propasti nevlastního syna. Ten se jako zázrakem zachytil o větev a vesničané ho zachránili. A možná to tak i bylo. O pověsti totiž píše například autor prvního cestopisného průvodce po Moravském krasu Jan Nepomuk Soukup. Jisté však je, že jeskyně Moravského krasu dnes patří spolu s plavbou po ponorné řece Punkvě mezi nejznámější a nejnavštěvovanější lokality Česka.

08-02-2013