Stříbro - sgrafita radnice vypráví o dějinách města

13-10-2006

Historie města Stříbra, jak už sám název napovídá, je spojena právě s tímto drahým kovem. K jeho největším zajímavostem patří radnice s renesančními sgrafity, která mimo jiné vypráví legendu o založení města.

Stříbrský rudní revír je v českých zemích zřejmě nejstarší historicky doložená těžební oblast. První písemná zpráva je v listině přemyslovského knížete Bedřicha z roku 1183. Dnes je uschována v La Valletě na ostrově Malta v archivu johanitů. Jedná se vlastně o listinné falzum ze 13. století a kníže Bedřich v ní potvrzuje, že jeho manželka Alžběta Uherská daruje johanitům faru sv. Marie v Stříbře. Zde se ještě používá slovo Argentaria, což je ve volném překladu Stříbrnice. Město leželo na obchodní norimberské stezce a od králů mělo řadu privilegií. Navíc z olověných a stříbrných dolů plynuly značné výnosy do městské pokladny.

Švamberk, kresba K. LiebscheraŠvamberk, kresba K. Liebschera Jako řada jiných měst, i Stříbro prožilo svoje husitské období. Jak uvedla Inka Tjunikovová, zpočátku to vypadalo, že se husité městu vyhnou, ale za pět let tu byli znovu.

"Zjistili, že na hradě Švamberku sídlí jejich nesmiřitelný odpůrce Bohuslav ze Švamberka a rozhodli se tedy Stříbro ušetřit. Oblehli Švamberk a Bohuslava zajali. Sem se dostali až v roce 1426, kdy slezli za úsvitu městské brány a Stříbro obsadili. To se ovšem nelíbilo okolním městům a šlechtě, kteří viděli ve Stříbře nebezpečí pro celý okolní kraj. Proto sem přitáhla křižácká vojska. Kališníkům se nepostavili, ale začali zmateně ustupovat k Tachovu, kde byli poté rozprášeni v památné bitvě u Tachova. Po této epizodě se dostal do rukou husitů i katolický Tachov. Husitská epizoda města skončila až v roce 1437, kdy bylo Stříbro opět navráceno mezi města královská."

Jak dodal Stanislav Marchal, období husitství připomíná jeden z domů, na kterém je kalich.

RadniceRadnice "Ze Stříbra pochází jeden z nejvýznamnějších představitelů husitského hnutí a to byl Jakoubek ze Stříbra. Z těchto důvodů je na jednom z domů kalich, který připomíná tuto významnou osobnost. Jakoubek ze Stříbra původně patřil k radikálnějším přívržencům Mistra Jana Husa, ale postupně se stal představitelem spíše umírněné strany, která potom i vyjednávala s císařem Zikmundem."

Nebývalý rozkvět přineslo městu 16. století. Tehdy vznikaly krásné renesanční portály některých domů.

"V té době náleželo Stříbru 13 okolních vesnic, místní řemeslníci byli sdruženi do 11 cechů a pšeničné pivo z místního pivovaru bylo významným vývozním artiklem. Poté ovšem přišla třicetiletá válka, roku 1623 získal Stříbro do zástavy důstojník císařské armády Kristián Illov, který ale městu nebyl dobrou vrchností, protože v něm viděl pouze zdroj finančních příjmů, později byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu."

Podle Inky Tjunikovové byla poloha města výhodou v dobách míru, nikoliv však války. Během té 30-ti leté tu prošli Švédové dokonce třikrát. Zhruba stejně však obyvatelé města dopadli i když tu měla ležení císařská armáda. Po válce sem přicházeli převážně němečtí horníci. Morový sloupMorový sloup Mimochodem jedna z prvních zpráv o zdejší rudě pochází od známého kronikáře Václava Hájka z Libočan, který o tehdejších událostech píše: Kníže Soběslav, vida jednu ves v dobrém položení, rozkázal tu města založiti. Tu ke zdem městským grunty kopajíc nalezli rudu stříbrnou a odtud dáno městu jméno Stříbro.

Mezi nejvzácnější stavby města patří radnice, která zvenku vypadá jako typické renesanční sídlo, ale ve skutečnosti jde o stavbu středověkou a uvnitř jsou zbytky zdiva. Patří k nejkrásnějším radnicím v Čechách, její zdi pokrývají sgrafita. Jedno z nich zobrazuje mýtické založení města Přemyslovcem Soběslavem I., druhé obranu proti křižákům v roce 1427 a třetí alegorii spravedlnosti. Radnice měla totiž i právo soudní a proto tady nechybí ani tato postava s typickou páskou přes oči.

"Není to proto, jak se obecně říká, že je spravedlnost slepá. Nikoliv, to má zcela jiný význam. Spravedlnost má pásku přes oči proto, aby neviděla, kdo před ní stojí. Tudíž, aby nerozlišovala, jestli je to člověk chudý, bohatý, urozený, prostý a podobně."

Jak uvedl Stanislav Marchal, k zajímavostem města patří i morový sloup, který měšťané vztyčovali proto, aby město chránili proti morové nákaze.

StříbroStříbro "Právě mor v 18. století představoval vedle požárů další hlavní nebezpečí pro města. Z těchto důvodů byl i ve Stříbře vybudován morový sloup, který byl současně stavěn i jako sloup mariánský. Nahoře máme Immaculatu - neposkvrněné početí Panny Marie. Sloup je vysoký 14 metrů a kolem je dohromady 12 soch. Mezi jimi jsou i moroví patroni, například sv. Šebestián, ale mě se na tomto sloupu líbí svatý Prokop s čertem. Ten toho čerta tak ošklivým způsobem deptá, že je až člověku toho čerta trošku líto. Autorem mariánského a morového sloupu je jeden z nejvýznamnějších západočeských barokních sochařů a řezbářů a to byl Lazar Widmann."

Dnes už pozůstatky slavné hornické éry města jsou jenom v místním muzeu. Stagnaci důlního průmyslu ve Stříbře přinesl hluboký pokles cen olova a první světová válka. V roce 1938 firma Baťa předložila projekty k opětovnému zahájení těžby, ke které už ale nedošlo. Doly byly otevřeny znovu po válce. Postupně však byly zakonzervovány a v roce 1975 skončila těžba v celém revíru.

13-10-2006