Tábor

15-03-2002

Minulý týden jsme se vypravili za minulostí jihočeského města Tábor. Dnes si budeme povídat o jeho přítomnosti a o tom, co zajímavého může nabídnout svým návštěvníkům. Připravila Zdeňka Kuchyňová.

Město Tábor se snaží navázat na své tradice a přiblížit turistům slavné husitské období. V polovině září každého roku se proto historické Žižkovo náměstí po tři dny zaplní lidmi a celý Tábor se vrací zpět do 15. století. Jak říká historik Zdeněk Vybíral a Lenka Horejsková z městského úřadu, ožívají zde historické postavy i události - začínají totiž Táborská setkání.

"Setkání jsou v titulu této akce proto, že se vlastně jedná o skutečné setkání různých měst a obcí, které mají něco společného s husitstvím nejenom v Čechách, ale zejména v zahraničí. Takže zde vítáme návštěvníky z německé Kostnice, ale i z jiných německých měst, dále z Francie a ze Spojených států amerických.

"Začíná to v pátek pochodňovým průvodem, kdy v čele husitů vjede na náměstí hejtman Žižka. Potom se tady odehrává komponované představení, následuje velkolepý ohňostroj a pak se otevírá středověký trh, který ukazuje různá lidová řemesla. Návštěvníci mají možnost koupit si řadu zajímavých suvenýrů. Ten program pokračuje celé tři dny - jednak koncerty, pouličním divadlem, denním kostýmovým průvodem, kterého se zúčastní přes tisíc lidí. Je zde historická bitva i historická večeře. Na té je spousta pochoutek z období středověku, ať už medovina, korma nebo různé grilované speciality. Loni jsme tu dokonce pekli na náměstí vola."

Historická část městaHistorická část města Návštěvnost Táborských setkání rok od roku stoupá - rekord je 20 tisíc lidí. Historii bude Táboře připomínat i dlouhodobý projekt - Skanzen husitského válečnictví a středověkého způsobu života. S nápadem vybudovat středověké město přišla agentura A.R.G.O. a Sdružení Housova mlýna. Ten leží v krásném prostředí a byl po léta využíván jako skladiště. Město ho proto prodalo představiteli Sdružení panu Núskovi a nyní se zde koná i část Táborských setkání. Projekty jsou však velice finančně náročné.

"Zatím je tam vybudovaná středověká krčma, kde se odehrávají různá večerní představení, koncerty, probíhají tam v areálu ty husitské dny. Ale projekt je mnohem rozsáhlejší a všechno to zároveň souvisí na množství financí, protože skutečně jde o veliký dům, který pohltí spoustu peněz. Ten projekt je tuším naplánován na dokončení do roku 2011. Snažíme se jako město - byť třeba na to není mnoho prostředků - podporovat tento projekt, aby skutečně jsme mohli turistům takovou atrakci v budoucnu nabídnout."

K Táboru neodmyslitelně patří i vodní nádrž Jordán - nejstarší ve Střední Evropě. Jak dodal Zdeněk Vybíral, má plochu asi 50 hektarů a maximální hloubka činí 14 metrů. Pokusy obyvatel usídlit se v Táboře byly totiž vždycky komplikovány nedostatkem pitné vody a právě tuto otázku radikálně vyřešili v roce 1492 obyvatelé husitského města, když začali budovat údolní nádrž nazvanou biblickým jménem Jordán.

"Vznikl pod hradbami města a museli obyvatelé vyřešit otázku, jak dostat vodu přímo do městského okrsku. Tak byla na hradbách vybudována vodárenská věž, která tam stojí dodnes a je na první pohled patrná díky krásné sgrafitové výzdobě. V této věži byl na počátku 16. století umístěn vodní stroj, jakési mechanické čerpadlo, které pomáhalo dostávat vodu z Jordánu do městského potrubí a odtud do městských kašen, kde už byla k dispozici obyvatelům města. Dnes Jordán slouží dále tomu prvotnímu účelu, tedy poskytuje zásobárnu pitné vody, ale kromě toho je také rájem rybářů a poskytuje i možnost ke sportovnímu vyžití ať už v létě ke koupání nebo v zimě k bruslení."

Tábor má krásné okolí a řadu zajímavostí. Například v nedalekých Klokotech stojí poutní kostel Nanebevzetí panny Marie, který je pokládán za jednu z nejvýznamnějších památek barokní architektury v jižních Čechách. Blízko Tábora leží i zříceniny starověkých hradů. S působením mistra Jana Husa je úzce spjat například Kozí hrádek, kde má být podle pověsti poklad.

"Pochopitelně různých zlatokopů toužících najít poklady ze starých pověstí se vyskytovalo i na Táborsku mnoho, ale pokud vím, tak žádný velkého bohatství nedošel. Naopak ale pracovníkům husitského muzea se podařilo nalézt skutečný poklad a to nikoliv na žádné zřícenině, ale přímo v objektu jednoho z měšťanských domů v historickém jádře města, kde při stavebních úpravách bylo nalezeno veliké množství stříbrných mincí Jagellonské doby, tedy přibližně z konce 15. století."

Nedaleko Tábora leží i známá Chýnovská jeskyně, která byla objevená v druhé polovině 19. století a je první turisticky zpřístupněnou jeskyní v Čechách. Navíc patří díky své krápníkové výzdobě mezi světové unikáty. Návštěvníci jeskyně se v některých místech ocitnou až 41 metrů pod povrchem, kde protéká říčka s pitnou vodou. Pokud nezabloudíte v jeskyni, může se tak stát v nedalekých blatech - neboli bažinatých loukách. Jistě si vzpomínáte na pohádky, ve kterých bludičky lákaly na blata zbloudilé pocestné. Zdejší rašelina dosahuje vrstvy 4 až 8 metrů. Blata proslula nejen přírodními krásami, ale i lidovou architekturou.

"Je to vlastně takový svérázný region, který si zachovává rysy původní lidové kultury. Na první pohled je to patrné na architektuře několika vesnic. Tam nalezne případný návštěvník malebná selská stavení vystavěná ve stylu připomínajícím baroko. Také se někdy hovoří poněkud zjednodušeně o selském nebo venkovském baroku."

Na celé toto okolí Tábora se navíc můžete podívat z rozledny Hýlačka ve tvaru husitské hlásky. Od roku 1991, kdy je opět přístupná se stala častým cílem turistů.

15-03-2002