Zelené slzy z vesmíru zdobí nejednu ženu

22-06-2019

Vltavín - zvláštní zelený kámen se objevuje ve špercích už v baroku. V době kamenné se používal jako talisman nebo amulet přinášející štěstí a plodnost. O vltavínech se mluví jako o poslech z nebes.

Vltavín, foto: H. Raab, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Vltavín, foto: H. Raab, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Kráter Ries, foto: NASA, Public DomainKráter Ries, foto: NASA, Public Domain "Lidé, kteří tomu zasvětili celou vědeckou kariéru, zjistili, že před miliony let dopadl veliký meteorit v oblasti Stuttgartu. Kráter, který vznikl, se jmenuje Ries. Meteorit dopadl pod úhlem tak, že odrazil sedimenty, které tam byly, a ty prolétly vyšší části atmosféry. Při dopadu a průletu atmosférou došlo ke ztavení a k nám dopadly už ty vltavíny. Této teorii odporují nějaké drobnosti. Ten dopad měl být před 14,7 miliony let. Vltavíny dopadly do jižních Čech, pak trošku k Chebu, na jižní Moravu. Ale proč nedopadly mezi Moravu a Vysočinu? To už tahle teorie není schopná vysvětlit. Je několik táborů vědců, ale tato teorie o kráteru Ries je bezkonkurenčně nejrozšířenější, a má nejvíc zastánců," uvedl přední odborník na drahé kameny Radek Hanuš.

Kousky roztavené skloviny tuhly ještě za letu vzduchem do různých tvarů, kuliček, kapek, i různých nepravidelných cákanců. Nejznámější a nejbohatší naleziště vltavínů leží v relativně úzkém pásu mezi Pískem a Novými Hrady. Mají celou škálu zelených až hnědavých odstínů.

Vltavín se původně jmenoval moldavit

Vltavín, foto: Jindradraxler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0Vltavín, foto: Jindradraxler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Zprávu o zajímavých objevech nedaleko Týna nad Vltavou přednesl roku 1787 profesor Karlovy univerzity Josef Mayer. Původně si myslel, že se jedná o chryzolity sopečného původu. Pak se zjistilo, že jde o jiný zvláštní materiál. Podle německého názvu Týna nad Vltavou se kamenům začalo říkat moldavity. Název vltavín se objevil až později, v době Jubilejní zemské výstavy roku 1891.

Hledat vltavíny na vlastní pěst není legální, a policie to kontroluje.

"Když se dozvědí, že se někde nelegálně kope, tak tam jedou, a hlídají to. Na druhou stranu je pro mě jako pro člověka, který se živí vědou, složité udělat čáru, co je ještě v pořádku, a co už v pořádku není. Vltavíny se dnes těží na několika místech. Těží se vltavíny a písek. Oficiálně se prodávají na trh. Potud, co se týče legislativy, je všechno v pořádku. Ale jestliže chce mít muzeum dobrou sbírku, tak by tam měly být zastoupeny všechny vltavíny. Musí spolupracovat i s těmito ilegálními hledači vltavínů. Ti jim dávají tipy, kde jsou vltavíny a často jim prodávají nebo darují vzorky do muzeí. Díky tomu jim sbírkové fondy bohatnou, a my jako návštěvníci pak můžeme obdivovat i kusy nevšední."

Na zemi spadlo 20 miliónů kusů vltavínů

Foto: Onohej zlatove, CC BY-SA 4.0Foto: Onohej zlatove, CC BY-SA 4.0 Největší nalezený vltavín na území České republiky byl objeven u Slavic, a váží 265,5 gramu. Průměrná hmotnost vltavínu nalezeného v Čechách je pouze 6,7 gramu. Největší sbírku historických šperků s českými vltavíny mají Národní muzeum a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Zajímavé exempláře vltavínů mají ve sbírkách i další muzea.

"V Českém Krumlově je výjimečně dobré, a můžu doporučit, soukromé muzeum vltavínů. Potom je v Týnu nad Vltavou nově otevřené muzeum, Národní muzeum, muzeum v Třebíči má hezkou sbírku."

Odhaduje se, že celkový počet všech spadlých vltavínů je 20 milionů kusů o celkové hmotnosti přibližně 275 tun. Velké množství vltavínů bylo splaveno do řek, kde jsou uloženy v sedimentech. Dnes se nacházejí převážně na polích, pod nimiž leží písčitá vrstva původních sedimentů. Na povrch se dostanou při orání, bohužel někdy poškozené.

V Česku je i chráněné naleziště safírů

Safír, foto: Kluka, CC BY-SA 3.0Safír, foto: Kluka, CC BY-SA 3.0 Vltavíny však nejsou jediné kameny, které se v Česku nachází. Jsou tu například i safíry. Kvůli obchodu se produkovaly i perly, říká odborník na drahé kameny Radek Hanuš.

"Mám moc rád šperky s českými říčními perlami. V Čechách se dokonce produkovaly kvůli obchodu. Byly to řeky v Jizerských a Lužických horách. Pak Šumava, horní tok Vltavy, Otavy. Dnes jsou perlorodky chráněné. Líbí se mi věci, ve kterých jsou safíry, protože i v Čechách je jedno naleziště safírů, kde byly historicky těžené, jizerská louka. To je taky lokalita, která je hlídaná. Nesmí se tam hledat, ani sejít z cesty. Je dobré to dodržovat, protože kromě toho, že dochází k ničení přírody, tak jsou tam i nějaké archeologické památky po středověké těžbě."

22-06-2019