Biocentrum Albio je pražský hit - 1.část

05-08-2004

Víme vůbec, co jíme? Víme, odkud pocházejí suroviny v běžných potravinách a co vlastně obsahují? Rozumíme těm různým číslům za písmenem E na obalech? Co je to za konzervační látky? Navíc v zájmu co největší liberalizace trhu došlo v devadesátých letech ke zrušení potravinářských norem, což mělo i vedlejší účinky - kdokoliv tak mohl začít pod jakýmkoliv názvem a vnějším pozlátkem prodávat cokoli. Přesto existuje v Praze místo, kde se výborně najíte, popřípadě si nakoupíte domů, a přitom budete mít jistotu, že všechny potraviny jsou vysoce kvalitní, z čisté přírody, že neobsahují žádné umělé konzervační látky či barviva. Seriózní podnikání v biopotravinách a jiných bioproduktech ovšem není v Česku ještě zcela běžné. A tak se Zdeněk Vališ vydal zjistit, nakolik je takové podnikání lukrativní.

Biocentrum Albio, foto: AutorBiocentrum Albio, foto: Autor Biocentrum Albio se v krátké době stalo pražským hitem. A skvělou pověst si už získalo i mezi zahraničními návštěvníky hlavního města. V Truhlářské ulici na Starém městě má Albio prodejnu biopotravin s vlastní certifikovanou biopekárnou - první v Praze, biorestauraci s kavárnou a také informační centrum s knihovnou, čítárnou a přednáškovým sálem. Jde v podstatě o první komplexní centrum v České republice se zaměřením na podporu zdravého životního stylu. Zakladateli a majiteli Albia jsou manželé Hana a Jan Zemanovi.

Hana Zemanová: "Ty činnosti, aby byly funkční, nešlo oddělit. Postavíte třeba biopekárnu, ale nebudete mít kde její výrobky prodávat. Profesionální prodej biopotravin dnes neexistuje, respektive neexistoval. Informační centrum samo o sobě také nemá smysl, když lidem nemůžete předvést, jak takové biojídlo hezky vypadá a jak výborně chutná, nezbavíte hodně z nich předsudků o tom, že biopotraviny jsou jenom nějaké zrní a nedá se to jíst. Hodně důležité proto bylo skloubení obchodních i osvětových aktivit."

Říká Hana Zemanová. Manžel Jan Zeman k tomu dodává, že podle reakcí zahraničních klientů je komplexnost centra možná ojedinělá i v evropském měřítku. A na co jsou manželé Zemanovi ještě pyšní?

Biocentrum AlbioBiocentrum Albio Jan Zeman: "Je to náš chléb a pečivo, tedy produkty, o kterých můžeme tvrdit, že patří k nejlepším v Praze. Oceňují to nejen naši klienti, ale i profesionálové v hotelích, které od nás chléb a pečivo nakupují, právě kvůli kvalitě. Dalšími produkty, na které jsme hrdi, je naše produkce sladkostí. Nepoužíváme přitom cukr, ani jakákoli umělá sladidla. Nabourali jsme mýtus, že vše z bioprovenience vypadá špatně a ještě hůř to chutná."

Každý podnikatel si samozřejmě musí před vstupem do projektu položit otázku, koho vlastně bude chtít svými výrobky a službami především oslovit. Znamená to definovat si cílovou skupinu, typického zákazníka. Jan Zeman tvrdí, že jejich prognóza se vcelku naplnila.

Jan a Hana Zemanovi, foto: AutorJan a Hana Zemanovi, foto: Autor "Jsou to ženy ve věku zhruba od 22 do 38 let, většinou s malými dětmi. Jejich hlavním důvodem pro nákupy a konzumaci u nás je vlastní zdraví a zdraví dětí. Druhou dominantní skupinu tvoří firemní manažéři a vyšší úředníci, kteří k nám chodí na obědy a na večeře, často i s obchodními partnery. Třetí skupinou, která se postupně rozrůstá, jsou cizinci, ať už dlouhodobě žijící v Praze nebo turisté, kteří si nás našli přes agentury nebo prostřednictvím internetu. Turisté se dost často vracejí a máme informace o tom, že nám dělají reklamu mezi svými známými, takže i tím se nám klientela rozrůstá."
Hana Zemanová: "Já bych ještě manžela doplnila. Další skupinou jsou lidé s různými zdravotními problémy, kteří trpí tzv. civilizačními chorobami, mají třeba problémy s bezlepkovou dietou. Tito lidé také chodí dosti často."

Často je ovšem slyšet námitka, že ceny biopotravin jsou pro běžného člověka přece jen vysoké a nemohou si je tudíž dovolit konzumovat pravidelně. Hana Zemanová ale soudí, že jsou to spravedlivé ceny.

"Jsem přesvědčeno o tom, že vnímání těch cen je pokřivené. Ceny běžných potravin jsou totiž extrémně levné. Ceny konvenčních potravin v sobě vůbec nezahrnují celkové dopady na životní prostředí, k nimž došlo při jejich výrobě. Jde třeba o extrémní umělé hnojení, erozi půdy, úpadek venkova nebo růst alergií u lidí. Srovnáváme nesrovnatelné. Srovnáváme chemickou náhražku borůvek s opravdovými borůvkami nasbíranými v opravdovém a čistém lese. A stejné je to v kuchyni. Nemůžeme srovnat instanční polotovary s reálnou omáčkou, která se vaří z velkého množství různé zeleniny, která se pak rozmixuje. Je to prostě o prioritách každého z nás, o vztahu k přírodě, o vztahu k budoucím generacím." Jan Zeman: "Obecně se uvádí, že biopotraviny jsou o dvacet až třicet procent dražší než konvenční potraviny. U nás se v některých položkách pohybujeme na srovnatelné cenové úrovni s konvenčními potravinami nebo jsme o deset procent dražší. V některých položkách ale jsme skutečně o 20-30 procent dražší. Jiné je to v naší restauraci. Tam jsme v podstatě na stejně cenové úrovni jako běžné restaurace. Nemáme možnost - ale ani jsme nechtěli - jít na vyšší ceny, než jsou v restauracích, které vaří z konvenčních potravin, i když naše vstupní náklady jsou o těch 20-30 procent vyšší. Do našich marží nemůžeme promítnout ani vlastní dopravu čerstvých potravin, čerstvé zeleniny."

Češi jsou ale v průměru ve srovnání se zeměmi západní Evropy přece jen chudší a potraviny u nich tvoří podstatnou část rodinného rozpočtu. Pouštět se do podnikání s biopotravinami v Česku může tedy být dost riskantní záležitostí. Co o tom soudí manželé Zemanovi, to si povíme za týden, opět v ekonomické rubrice.

05-08-2004