Britové bojují za české pivo

České pivovarnictví je prý nemocné. Kvalita piva známých značek padá za oběť honbě za okamžitým ziskem nadnárodních společností, které vstoupily do českých pivovarů. S tímto poselstvím přijeli nedávno do Prahy představitelé známého britského sdružení na ochranu spotřebitelů piva CAMRA. Mají Britové pravdu? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Někteří domácí výrobci se podle Britů snaží co nejvíce ušetřit na úkor kvality piva, zejména tím, že zkracují dobu zrání ležáků a používají méně kvalitní zahraniční chmel. Trh také stále více ovládají nadnárodní pivovary, které vyrábějí homogenní nezajímavé celosvětové značky ležáků, ze kterých se vytrácí speciální chuť. CAMRA tvrdí, že pověst České republiky, pokud jde o produkci původního charakteristického piva prvotřídní kvality, bude ztracena a spotřebitelé v jiných zemích si to brzy uvědomí. Provokativní názory Britů vyvolaly podle očekávání odpor většiny reprezentantů tuzemských pivovarů. Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý považuje názory Britů za nesmírnou drzost. Podle něj poptávka po českém pivu neklesá ani doma, ani v zahraničí. Tam naopak roste. Vypovídá tento fakt ale také něco o kvalitě?

"Vypovídá. Ti lidé by byli hlupáci, kdyby pili stejné množství stále se horšícího piva. Za druhé, stále nejméně o deset procent roste ročně export českého piva. Loni jsme dosáhli rekordu, překročili jsme objem dvou miliónů hektolitrů, letos se možná přiblížíme ke dvěma a půl miliónům hektolitrů. To znamená, že jsou hlupáci i ti, kteří české pivo pijí v zemích, kam ho vyvážíme. Za třetí, zřejmě jsou hlupáci i ti spoluobčané pánů z CAMRy, kteří k nám každý týden létají speciálními letadly právě kvůli tomuto pivu. Domnívám se tedy, že realita odporuje tvrzením pánů z CAMRy."

Kvalita českého piva se podle Jana Veselého za uplynulých patnáct let všeobecně naopak zvýšila. Dříve pivo vydrželo v lahvi sedm deset dní, pak se kalilo. Dnes už na domácím trhu nenajdeme žádné špatné pivo.

"V této situaci tvrdit, že kvalita českého piva se zhoršuje je buď naprostá lež nebo je to hloupost a ti lidé nevědí, o čem mluví. Představte si, že bychom my, třeba vy a já, udělali delegaci, odjeli do Francie a začali vyprávět Francouzům o tom, že dělají špatně své víno a že by ho měli dělat lépe. Kde berou ti lidé fakta, kde berou tu odvahu takto vystupovat? Já jsem předseda českých pivovarníků a jsem prezident evropských pivovarníků. Jsem zvolen delegacemi z 22 zemí celé Evropy. Organizace, jejíž jsem prezidentem dbá na technologii a kvalitu piva na evropské úrovni. A já vám říkám, že ti pánové nemluví pravdu."

S názorem, že by se měla zhoršovat kvalita českého piva, nesouhlasí ani Karel Witz, šéf představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce.

Jenže v uplynulých letech při té obrovské inovaci, kterou tady provedly nadnárodní společnosti ve velkých českých pivovarech se změnily technologie. To ale přece muselo mít vliv na pivo, protože se změnily výrobní postupy.

"Podívejte se, částečně to muselo mít vliv. To uznávám. Na druhé straně se ale zase spousta věcí u piva vytříbila. Myslím si, že je to tak jedna ku jedné."

Zkracuje se tedy doba zrání českých ležáků?

"Víte, když to povím sám za sebe, tak u nás v Měšťanském pivovaru v Poličce se rozhodně nezkracuje. To je nesmysl. Jestli se někde nějaké doba zkracuje, tak je to v cylindro-konických tancích. Ty jsou ale k tomu, aby se zkrátila doba zrání. Není to nic špatného. U některých piv se zkracuje ležení, u některých ne. Například u Prazdroje."

A druhá věc, používají se méně kvalitní zahraniční chmele?

"To je nesmysl. U nás se vypěstuje zhruba šest tisíc tun chmelové sušiny ročně. Z této sušiny se jako každý rok pět tisíc tun vyveze. Tisíc tun se použije tady a ostatní jsou zahraniční chmele, například německý Matným nebo anglický Target. Jsou to stabilní světové odrůdy chmele. To je hloupost mluvit o nekvalitním chmelu."

Britové ale argumentují tím, že k jejich vystoupení v Česku a k jejich znepokojení vedla kampaň Budějovického Budvaru, která prezentací svého "desatera" definujícího poctivé české pivo vlastně naznačuje, že některé domácí konkurenční značky českou tradici nedodržují. Britové se staví za kampaň Budvaru a chtěli by povzbudit i jiné pivovary v Česku, aby odolaly pokusům mamutích světových společností zničit například tradici řádně vyzrálého piva. Jak naznačila Radiu Praha mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová, na zvěstech o zhoršující se kvalitě tradičního českého piva by přece jen něco mohlo být.

"Cílem naší reklamní kampaně je informovat konzumenty o tom, jak a z čeho se naše pivo vyrábí. Chtěli jsme zdůraznit, že dodržujeme zásady, o kterých v kampani mluvíme, a zároveň se distancovat od některých praktik, které reputaci českého piva rozhodně neprospívají. Jelikož jsme dlouhodobý a velký český exportér tak víme, že české pivo je v zahraničí ceněno především pro svou kvalitu a jedinečnost."

Hovořit o konkrétních praktikách poškozujících pověst českého piva se ale Denisa Mylbachrová zdráhala.

"Myslím, že takto obecně to bude stačit. Určitě bych chtěla ještě vyvrátit jednu spekulaci, že se vlastně pasujeme do role jediného poctivého českého výrobce piva. To bychom si nedovolili, protože je tady řada výrobců, kteří to pivo dělají poctivě a tradičním způsobem."

Budvar je na rozdíl od jiných velkých pivovarů stále ve vlastnictví českého státu. Dá se tedy poměrně snadno kontrolovat. Aniž bychom mu chtěli dělat reklamu, připomeňme si, že při výrobě Budvaru se používá výhradně hlávkový žatecký chmel, žádné granuláty nebo chmelové extrakty. Dále se používá moravský slad a voda z artézských studní. A jak je to s dobou zrání Budvaru?

"Naše pivo je pověstné svou dlouhou dobou zrání. Ležák zraje ve sklepích až 90 dnů. Budvar je jedním z piv, které opravdu zrají nejdéle. Podle slov našeho sládka ta doba zrání má skutečně velký vliv na chuťové vlastnosti a celkovou takovou tu plnost piva."

Faktem na druhé straně je, že chutě jsou různé. Někdo nedá dopustit na Budvar, jiný si nedokáže představit život bez Prazdroje, další opěvuje Velkopopovického kozla, Krušovice či Radegast. Nedávno jsem třeba v Liberci ochutnal příjemný mok Konrad z tamního malého pivovaru a věřím, že řada místních obyvatel mu velice ráda dá přednost před jinými pivy. Pak je tu ale také unifikovaná "eurochuť" podezřele laciných piv v hypermarketech. Má tedy britské sdružení CAMRA pravdu nebo ne? Odpovědět si musí každý spotřebitel sám. Měl by ale vědět, že CAMRA chrání jeho zájmy, hájí spotřebitele, možnost jejich volby. Ve Velké Británii sdružuje 75 tisíc členů a svým vlivem už zachránilo sdružení stovky rodinných pivovarů i hospod. Je to i zásluha CAMRRy, že dnes v Británii existuje na 500 pivovarů nabízejících dva a půl tisíce různých piv. Může nás jen těšit, že se členové sdružení tak vehementně bijí i za české pivo.