Budou se živnostníci na vládu mračit hodně nebo jen lehce?

25-08-2005

Nikdo nepochybuje o tom, že jedním z nejžhavějších témat nadcházejícího předvolebního boje budou daně. Vládním trumfem má být novela zákona o dani z příjmu, která by měla přinést největší snížení daní fyzických osob od roku 1993. Po delší době ale vláda nastavuje vlídnější tvář i směrem k živnostníkům a vůbec k osobám tzv. samostatně výdělečně činným. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Předseda Sdružení podnikatelů České republiky Bedřich Danda, foto: AutorPředseda Sdružení podnikatelů České republiky Bedřich Danda, foto: Autor Dříve platilo, že ten, kdo nemá žádný zisk, nebo vykáže ztrátu, neplatí daň z příjmu. U velkých podnikatelů toto pravidlo funguje dál. Jestliže hospodaří se ztrátou, neodvádí daně. Zato živnostníci museli za loňský rok poprvé odvést státu alespoň tzv. minimální daň, která se vypočítává z poloviny průměrné mzdy v zemi. Má se tím podle vlády zabránit daňovým únikům, protože někteří živnostníci třeba deset let vykazovali ztrátu, ale přitom si stavěli honosné domy a jezdili v luxusních autech. Živnostníci na druhé straně poukazují na to, že kvůli některým nepoctivým jednotlivcům si to kolektivně odnášejí všichni. A jsou oproti jiným podnikatelům diskriminováni. Jelikož se živnostníkům v loňském roce zvýšily i odvody na sociální a zdravotní pojištění, nelze se divit tomu, že řada z nich vysílá směrem k vládě výhružné pohledy. Někdy se naproti tomu argumentuje tím, že živnostníci jsou vlastně oproti zaměstnancům zvýhodněni. Těm přece zaměstnavatel strhne daně v příslušné výši automaticky a stejně automaticky jim strhne sociální a zdravotní pojištění, které navíc zaměstnanci platí daleko vyšší než živnostníci. Předseda Sdružení podnikatelů České republiky Bedřich Danda tomuto názoru oponuje.

"To je věčný problém, který se tady řeší od roku 1993. Samozřejmě je v tom rozdíl. Nejde podle mého názoru jednoduše říci, od této chvíli budou podnikatelé i zaměstnanci platit stejné sociální a stejné zdravotní pojištění. Zaměstnanec, a tím se nechci dotknout žádných skupin obyvatelstva, chodí do práce a má jediné riziko - neudělat chybu, aby ho nevyhodili. Jinak se nestará o shánění práce, zakázek, o daně atd. Podnikatel na druhé straně nese všechna rizika. Ručí celým svým majetkem."

Místopředseda vlády Martin Jahn, foto: AutorMístopředseda vlády Martin Jahn, foto: Autor Také místopředseda vlády Martin Jahn nabádá k opatrnosti při srovnávání postavení zaměstnanců a živnostníků.

"Není možné srovnávat zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné a říkat, že by měli mít stejné podmínky v oblasti placení daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Podnikatelé nesou určitou míru rizika, kterou je nutné do celého systému započítat. Není možné stavět podnikatele proti zaměstnancům. Jsou to prostě dvě různé kategorie pracujících."

Zůstaňme ale jen u daně z příjmu. V současné době mají živnostníci v podstatě dvě možnosti, jak se s ní vypořádat. Tou první je možnost odečíst od podnikatelských příjmů prokazatelně vynaložené náklady a zákonem stanovené odečitatelné položky a ze vzniklého daňového základu odvést daň. Vypadá to jednoduše, ale praxe bývá horší. Pod prokazatelně vynaloženými náklady se totiž většinou skrývá úmorná agenda vedení účetnictví, archivace účtenek a daňových dokladů. Znamená to také nutnost prodírat se džunglí stále se měnících účetních, daňových a jiných předpisů a následně nutnost přesvědčit finanční úřad o tom, že v daňových přiznáních bylo vše vykázáno tak, jak mělo být. Pro běžného živnostníka je to všechno dohromady téměř nadlidský úkol. Je zde ale ještě druhá možnost, jak se vypořádat s daní z příjmu. Je totiž možné schovat všechny výdaje do zákonem stanoveného paušálu. Pak stačí živnostníkovi jenom vést evidenci příjmů a pohledávek. Výše paušálů se dnes pohybuje od 25 do 50 procent podle druhu živnosti. Potíž je v tom, že jen málokterý živnostník je schopen dosáhnout natolik vysoké ziskovosti, aby se mu vyplatilo schovat své výdaje do paušálu. Musel by vlastně podnikat s marží 50 až 75 procent, což je pro většinu živností naprosto nepředstavitelná ziskovost. Nyní ale vláda v rámci novely zákona o dani z příjmu navrhuje rovněž zvýšení výdajových paušálů pro živnostníky. Některým živnostníkům by se podle premiéra Jiřího Paroubka mohly zvýšit výdajové paušály podstatně.

Premiér Jiří Paroubek, foto: AutorPremiér Jiří Paroubek, foto: Autor "U zemědělců by byl 80 procent, u řemeslných činností 60 procent, u neřemeslných činností 50 procent, u autorských honorářů, notářů, daňových poradců 40 procent, u pronajímatelů 30 procent."

Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman tvrdí, že takové zvýšení paušálů by mělo být výhodné jak pro živnostníky, tak pro stát.

"Stát nebude muset vynakládat tolik úsilí na kontrolu dodržování těch výdajových paušálů. Živnostníci naopak budou mít mnohem menší administrativu, bude to pro nemnohém výhodnější."

Hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek považuje plánované zvýšení paušálů za rozumné opatření. Měla by ale následovat ještě další.

"Je to malý krůček ke zjednodušení podnikání. Přesto zůstane ještě administrativní zátěž podnikání poměrně vysoká."

Rovněž předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda považuje zvýšení paušálů za krok správným směrem. Jenže je to prý stále málo.

"Nastavené parametry jsou pro nás, pro živnostníky, nízké. Jestliže někdo jako řemeslník dostane možnost odečíst 60 procent, tak to je sice hezké, ale málokdo to bude využívat. Náklady řemeslníků-živnostníků jsou mnohem vyšší, takže by to pro ně bylo nevýhodné. Cesta je to správným směrem, ale nemyslím si, že to budou lidé masivně využívat."

Bedřich Danda si myslí, že ani zemědělci, kterým je nabízen 80procentní paušál, nebudou příliš nadšeni.

"V zemědělství, jak to vidím, je prosperita velmi nízká a myslím, že těch 80 procent je pro ně málo. Vláda se bojí přijít s ještě vyššími paušály kvůli nějakým rozpočtovým výpadkům, ale myslím, že kdyby to dali na nějakých 90 procent, jak už také někdo navrhoval, bylo by to dobře."

Možnost odečtu paušálních výdajů dnes využívá asi 260 tisíc lidí. Ministerstvo financí počítá s tím, že se zvýšenými paušály přibude dalších 200 tisíc lidí. Nezapomínejme ale, že zatím mluvíme pouze o vládním návrhu, respektive o návrhu velice opatrného ministerstva financí, které je hodně háklivé na každou korunu, o kterou přijde státní kasa.. Až se návrh zákona spolu s výdajovými paušály dostane na podzim do sněmovny, mohou ho poslanci změnit k nepoznání. Je přece pár měsíců před volbami a nebylo by marné, kdyby se živnostníci na vládní strany tolik nemračili.

25-08-2005