Češi si začínají zvykat na penzijní fondy

02-09-2004

O nutnosti penzijní reformy v Česku se hovoří už řadu let. Přitom je stále více zřejmé, že kvůli zvyšujícímu se stárnutí populace musí jakákoli varianty reformy usilovat o zvýšení podílu soukromého spoření na důchod. Penzijní fondy působí v Česku právě deset let a počet jejich klientů v posledních letech prudce vzrostl. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Vize reformy penzijního systému, kterou vláda představila koncem minulého roku, vycházela stále ze státního průběžného systému. Šlo o tzv. švédský model fiktivních účtů, nikoli tedy o skutečné úspory v soukromých fondech. Premiér Vladimír Špidla ale tehdy sám přiznal, že zhruba dva ze tří lidí by podle tohoto modelu dostali nižší důchod než za současných podmínek. Už letos na jaře však sociální demokraté naznačili připravenost ke kroku, jemuž se dosud velmi tvrdě bránili. Při jednání jejich expertů s opozicí poprvé připustili myšlenku, že lidé si budou moci vybrat, kam půjdou peníze z povinného odvodu na důchody. Část z nich by mohli posílat na soukromý účet u penzijního fondu. Tuto možnost podpořil zejména ministr financí Bohuslav Sobotka. Švédský model a nápad na uvolnění odvodů do soukromých fondů se však navzájem nevylučují. Například Poláci sladili při reformě obě věci a Světová banka dnes dává jejich reformu za příklad hodný následování. Zatím je ale v Česku soukromé spoření u penzijních fondů věcí ryze dobrovolnou. Těch fondů je nyní dvanáct a na penzi si v nich spoří už dva milióny osm set tisíc lidí. Toto spoření je ovšem pro některé lidí zatím dosti formální záležitostí. Průměrná mzda v Česku se v posledních letech zvyšovala poměrně výrazně. Tomu ale vůbec neodpovídala výše úložek klientů penzijních fondů. Ta je často jen symbolická. Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jana Chalupy, Češi stále ještě příliš spoléhají na stát.

"Když hovoříte v České republice o penzi, tak si všichni myslí, že je to něco, co určitě bude, až se dožijete důchodového věku. Ona to tak úplně pravda není, protože je nutné vzít v úvahu to, jaké budou zdroje pro ty budoucí důchody. Mnohokrát jsme dokazovali, že budoucí demografický vývoj je docela alarmující. Jestli máte dnes dva občany v produktivním věku, kteří pracují na jednoho důchodce, tak v budoucnu to bude - za nějakých padesát let - už jenom jeden člověk. A to je také úloha Asociace, v uvozovkách popularizovat toto téma."

Potíž je ale možná také v tom, že důchodové spoření je dlouhodobá záležitost. A lidé jsou opatrní. Jak je přesvědčit, že když po letech našetří určitou částku, že také bude mít odpovídající hodnotu?

Někteří odborníci ale soudí, že trh penzijního připojištění je už téměř naplněn. V systému jsou nyní převážně ti, kteří mají penzi takříkajíc na dohled a lidé střední generace. Vtáhnout do něj také mladé lidi se zatím moc nedaří. Na druhé straně odborníci připomínají, že od letošního roku se zhoršily podmínky pro stavební spoření, tedy pro velmi oblíbené zhodnocování úspor. A z toho by mohly těžit právě penzijní fondy. Podmínky státní podpory pojištění u penzijních fondů se totiž nezměnily. Zůstává stejný nárok na příspěvek státu, motivací pro klienty jsou i daňové úlevy. Tyto úlevy přitom platí i pro zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům přispívají na jejich penzijní připojištění. A jak říká viceprezident Asociace penzijních fondů a exministr Jiří Rusnok, takových zaměstnavatelů je stále více.

"Aktivity zaměstnavatelů jsou v poslední době hlavním generátorem přílivu nových klientů, a to klientů s poměrně vysokými úložkami a i klientů v mladší věkové struktuře."

Jiří Rusnok ovšem souhlasí s názorem, že penzijní trh je už dost naplněný. Připojištění si platí více než polovina ekonomicky aktivních osob. Přesto věří, že právě kvůli výhodným podmínkám může počet klientů ještě významně vzrůst.

"Strop penzijního trhu v České republice bych viděl někde přes tři milióny účastníků. To je podle mého názoru dobře možné. Pokud by se nějak zlepšily podmínky, tak třeba i ještě více."

Zdroj nových klientů vidí Rusnok právě ve zhoršených podmínkách pro stavební spoření.

"Trh stavebního spoření se mi zdá už přečerpaný. Je to kolem pěti miliónů smluv, což je podle mého názoru úplně maximální kapacita, jakou si lze představit. Šance penzijního připojištění se tak určitě zvýší."

Analytička Markéta Šichtařová je ale v tomto ohledu opatrnější.

"Domnívám se, že penzijní připojištění slouží k trochu jiným účelům, než stavební spoření. Proto si myslím, že tyto dva produkty nejsou vůči sobě až tak konkurenční."

Faktem je, že při současné úrovni úrokových sazeb zůstávají obě formy zhodnocování menších finančních obnosů pořád vhodnější než při ukládání do bank. Jsou tu stále státní příspěvky, i když u stavebního spoření od nového roku nižší, a je zde navíc u penzijního připojištění daňové zvýhodnění. Otázkou samozřejmě zůstává, jak se začnou v budoucnu, možná už v blízké době, vyvíjet úrokové sazby. Minulý týden Česká národní banka už podruhé zvýšila sazby a nevylučuje jejich další zvýšení do konce roku. České domácnosti i firmy tak podle ekonomů čeká v příštích dvou letech postupné zdražování úvěrů, zároveň stoupnou i úroky z vkladů klientů.

02-09-2004