Česká republika je v recesi, oživení se čeká až ve druhé polovině roku

23-05-2013

Česká ekonomika stále klesá - a to už několik čtvrtletí za sebou. Tuto nepříjemnou zprávu zaznamenali analytici i média. Důvodem poklesu v prvním čtvrtletí letošního byly mimo jiné snižující se zahraniční poptávka a nerovnoměrný výběr daní. Česká republika jako otevřená ekonomika je totiž velmi závislá na zahraničních trzích, především v Evropské unii. České firmy a domácnosti napjatě čekají na oživení ekonomiky. To by mohlo také snížit nezaměstnanost - bez práce je v současnosti přes půl milionu lidí.

Foto: Barbora KmentováFoto: Barbora Kmentová Hrubý domácí produkt České republiky poklesl v prvním čtvrtletí 2013 o 8 desetin procenta oproti konci roku. Přitom analytici předpovídali mírný sestup o jednu desetinu procenta. Jde o nejhlubší mezikvartální pokles od počátku roku 2009. Meziroční čísla jsou ale také alarmující, řekl Českému rozhlasu hlavní ekonom Conseq Investment Management Petr Zahradník.

"Téměř dvouprocentní meziroční pokles - vedle toho mezikvartálního - se rovná přibližně 80 miliardám korun. To už je skutečně suma rozhodně nezanedbatelná a rozhodně pod rozlišovací schopnost."

Zatímco v předchozích čtvrtletích ekonomika podle analytiků klesala hlavně kvůli slabé domácí poptávce, nyní se problémem stává už i zahraniční obchod. Myslí si to i Petr Zahradník.

Petr Zahradník, foto: archiv úřadu vládyPetr Zahradník, foto: archiv úřadu vlády "Ekonomové vycházeli z jakéhosi stereotypního vnímání toho, že zahraniční obchod vždycky pomohl. On tentokrát nepomohl. Takže výrazný zvrat oproti tomu minulému čtvrtletí podle mého názoru byl právě způsoben zahraničním obchodem, respektive slabší zahraniční poptávkou po exportu z České republiky."

Vývoj v okolních zemích ale také není žádným překvapením. Pro Českou republiku důležité Německo zaznamenalo takzvanou kladnou nulu, neboli jen mírný vzestup o desetinu procenta.

"Momentální orientace exportu na mimoevropské trhy - samozřejmě při zachování velmi dominantního postavení EU v exportu - je v tomto ohledu velmi správnou strategií. Byla potvrzena Strategií exportu České republiky. Myslím si, že orientace na bývalý Sovětský svaz, jiné asijské země, Latinskou Ameriku či asijská teritoria může naší exportní schopnosti prospět."

Tuzemská ekonomika stojí podle některých analytiků na pokraji druhého celoročnímu poklesu v řadě. Naposledy se tak stalo v letech 1997 až 1998. Ministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska ale negativní čísla nepřekvapila.

Miroslav Kalousek, foto: Filip JandourekMiroslav Kalousek, foto: Filip Jandourek "Čísla nejsou nijak překvapivá. Lehké oživení můžeme očekávat až ve druhé polovině tohoto roku. Celoroční růst až v roce 2014, byť to samozřejmě nebude růst nějak dramaticky vysoký - bude mírně nad jedním procentem."

Zprávy o propadu české ekonomiky znepokojily i bývalého prezidenta Václava Klause. Podle něj může jít o trvalejší tendenci, nikoliv o krátkodobý výkyv, který lze přečkat. Klaus v té souvislosti ostře kritizoval současnou vládu Petra Nečase a vyslovil se pro radikální změny. Svůj názor sdělil na pražském Žofínském fóru i současný prezident Miloš Zeman, který představil dva návrhy:

"První návrh spočívá v tom, že ministerstvo pro místní rozvoj, abychom nemuseli zbytečně zřizovat další byrokratickou instituci, by mělo být přeměněno na ministerstvo veřejných prací. To je instituce, která mimochodem existovala už za první republiky. Tato instituce by měla koordinovat zdroje pocházející jak z fondů evropské unie - což ministerstvo pro místní rozvoj do jisté míry už dnes činí - tak i zdroje domácí. A nabízet tyto zdroje na základě veřejně prodiskutovaných investičních projektů soukromým firmám formou Public Private Partnership."

Public Private Partnership označuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru pro zajištění infrastruktury nebo veřejných služeb. Týká se například výstavby dálnic nebo železnic, ale také škol nebo nemocnic. Druhý návrh prezidenta Zemana se týkal investic. Ve státním rozpočtu by měl podle něj být stanoven povinný minimální limit investic, který by se měl pravidelně zvyšovat. Co se týče výhledu pro českou ekonomiku do budoucna, pozitivnější by mělo být druhé pololetí letošního roku. V České televizi to řekl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok, který si myslí i to, že pozitivní signály přijdou i z okolních zemí.

"Jsou to předpovědi všech relevantních institucí, které se zabývají prognózováním hospodářského růstu. Myslím tím Českou národní banku, ministerstvo financí... Řada analytických pracovišť tuto prognózu sdílí. Já jí sdílím, otázka je vždycky té míry. To znamená jaké oživení si reálně můžeme představit ve druhé polovině roku. Asi bude velmi blízké nule. Myslím si, že šance na mírné oživení tady je, alespoň ty indikátory z okolních zemí jsou stále relativně optimistické."

Ekonom, poradce a pedagog na Karlově Univerzitě Vladimír Dlouhý jeho slova potvrzuje.

"Myslím si, že v průběhu roku 2013 bychom se pomalu od toho dna mohli odrážet. Problém je, že historicky víme, že kdykoliv se ekonomika odráží ode dna, tak ty měsíce - možná půl, tři čtvrtě roku - si lidé, ať jako spotřebitelé nebo jako investoři myslí, že je nejhůř."

Vladimír Dlouhý, foto: Filip JandourekVladimír Dlouhý, foto: Filip Jandourek Vladimír Dlouhý radí podpořit významné projekty v infrastruktuře v oblasti stavebnictví. Problémem je přitom malá flexibilita systému.

"Co bych vytýkal vládě je, že ne že třeba na to teď zrovna nejsou peníze, ale že vůbec schopnost systému rychleji nastartovat velké projekty, které by pomohly ekonomice, je velmi omezená. Kdyby se teď rozhodlo ministerstvo financí dát tam daleko více peněz, tak celý systém stavebnictví to tak rychle neprojedná, neschválí plány a stavební rozhodnutí a bude to dlouho trvat, než se to nastartuje. To jsme možná mohli v minulosti urychlit."

Vláda chystá další opatření ke zlepšení růstu české ekonomiky. Ministerstvo financí na ně dá 2 miliardy korun. Obsahují například zrychlené odpisy podnikatelům, opravy silnic, podporu technického vzdělávání nebo programy na modernizaci budov a opravu panelových domů. Jiří Rusnok dodává, že ekonomické plány vlády by měly mít dlouhodobý horizont.

"Vláda se má chovat trvale racionálně z hlediska podpory růstu ekonomiky. To je mnohem lepší. V tom já vidím tu chybu, že my vždycky něco spustíme, pak se to zastaví - podle mne zbytečně příliš brzo, pod tlakem poměrně nevýznamné okolnosti - pak to zase složitě spouštíme. To je velice neefektivní. Obecně platí, že prorůstová opatření mají být obecně efektivní, má to být krok, který se dá z nějakých ukazatelů návratnosti a efektivity investic slušně posoudit jako velmi návratný. Za druhé mají být maximálně protikorupčně odolná."

23-05-2013