České dráhy se potýkají s krizí

15-05-2002

Případ Českých drah, největší společnosti v zemi, připomíná sled dramatických episod nekonečného televizního seriálu. A je už banální připomínat, že v každém dílu hrají rozhodující roli peníze. Dráhy dluží, kam se podívají. Nejvíce energetikům a především železničním opravnám a strojírnám (ŽOS). Ty se pak zásluhou pohledávek u drah, které převyšují 800 miliónů korun, samy dostávají do krize. Kvůli nedostatku provozních prostředků budou muset od 1. července propouštět. Za pracovníky opravárenských závodů se chtějí postavit odbory. Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek nevylučuje ani nátlakové akce.

"Už jde o velmi kritickou situaci, když jsou zaměstnanci těchto firem ohroženi nejen tím, že jim není dlouhodobě vyplácena celá mzda za odvedenou práci, ale i ztrátou zaměstnání. Přestože se tu situaci snažíme řešit jednáním na různých úrovních už více než rok, tak nás neřešení této situace může dohnat k nátlakovým akcím. Jak už jsme před časem informovali, jsme v případě neřešení tohoto problému připraveni zablokovat úřad vlády a jsme připraveni k dalším krokům, kterými bych nechtěl nějak strašit, ale jsou naprosto reálně, protože může o práci v České republice přímo v ŽOSkách přijít pět tisíc lidí."

Kritika ze strany železničních odborů, jak je zřejmé, se nesnáší na samotné dráhy a jejich hospodaření, ale na stát. Ten totiž podle Jaromíra Duška neplní svou povinnost a nehradí drahám obrovskou ztrátu v osobní dopravě. Vláda před dvěma týdny rozhodla, že větší část pohledávky železničních opraven vůči drahám do výše 500 miliónů korun odkoupí státní Česká konsolidační agentura. Vláda rovněž vyšla vstříc požadavku samotných drah, které už před časem navrhovaly, aby jim stát pomohl řešit problém nedobytné pohledávky Českých drah u železnic bývalé Jugoslávie za zhruba 340 miliónů korun. Také větší část tohoto jugoslávského dluhu, který tíží dráhy už léta, převezme na svá bedra Česká konsolidační agentura. Pomoc státu drahám má uvolnit podniku ruce k lepšímu hrazení závazků jiným věřitelům. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený vidí ještě další možnost, jak vyjít vstříc věřitelům.

"A rovněž tak jsme připraveni zahájit proces prodeje některých budov, které máme ve správě, a jejichž tržní hodnota je téměř 600 miliónů korun."

Problémy železničních opravárenských závodů, které tak znepokojují odbory, ale nemusí být všeobecně tak dramatické. Některé z dvanácti opraven totiž připouštějí, že nejsou bezprostředně závislé na zakázkách od Českých drah. Například předseda představenstva železničních opraven a strojíren Česká Třebová a Nymburk Josef Bárta říká, že problém s platbami od Českých drah není nový, nespadl z nebe, a proto se ve firmě hledala i jiná východiska.

"Díky tomu, že jsme už před lety pracovali na tom, abychom měli i jiné zakázky, abychom měli i další partnery, tak - i když ta situace je samozřejmě vážná - u nás nehrozí, že bychom byli na pokraji krachu, to v žádném případě."

Šéf železničních odborů Jaromír Dušek však trvá na svém.

"Jestli tohle někdo tvrdí, tak to může být jedna ŽOSka, ale jinak je to celoplošný problém, od Ostravy, napříč Čechami až do Plzně."

Řešení o převzetí větší části pohledávek opraven státem umožní podle Duška jejich přežití jen do konce roku. Vláda prý ale stále neřeší dlouhodobou koncepci financování Českých drah a tím se také problém opraven jen odsouvá o pár měsíců. Dušek hrozí, že stávka železničních odborářů nebyla posledními kroky vlády zažehnána.

 

České dráhy sáhly začátkem letošního roku k dosti výraznému zdražení osobní dopravy. V prvním čtvrtletí prý ale přepravily zhruba stejný počet lidí, jako za stejné období loňského roku, tedy téměř 50 miliónů osob. Tržby z osobní přepravy pak oproti loňsku vzrostly podle sdělení drah o 13 procent. Odbory na druhé straně tvrdí, že kvůli letošnímu zdražení tržby naopak poklesly o dvacet procent. Mluvčí Český drah Zdeňka Celá nicméně trvá na tom, že nová cenová nabídka byla postavena správně.

"Provedenou změnou cenové strategie došlo za první tři měsíce letošního roku ve vnitrostátní přepravě k nejvyššímu meziročnímu nárůstu tržeb v posledních pěti letech, a to o 13 procent. Počet přepravených osob se podařilo udržet na úrovni prvního čtvrtletí roku 2001. Více než 90 procent zákazníků v osobní dopravě si navíc našlo cestu k různým typům slev."

Odbory ovšem také trvají na svém a zcela logicky poukazují na to, že zvýšení tržeb začátkem roku bylo pouze jednorázové, protože se do něj promítly příjmy od cestujících, kteří si kupovali právě celoroční průkazky na různé slevy.

 

Z říše kolejnic ale nepřicházejí jen samé špatné zprávy. Ke cti Českých drah budiž řečeno, že právě ony jsou už několik let tahounem při integraci železnic kandidátských zemí do dopravního systému Evropské unie. Před několika dny se Česko stalo po Norsku a Švýcarsku třetí zemí nepatřící dosud do unie, která získala členství v Evropské železniční unii. Je to významný krok pro České dráhy i pro český průmysl. Země bude mít možnost přímo rozhodovat o tom, kudy se bude ubírat celý železniční sektor v Evropské unii. Jak říká generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený, Evropa teď stojí před úkolem, jak posílit železniční dopravu a zároveň ji liberalizovat.

"Tím trhem, který liberalizujeme, není trh železniční dopravy, ale dopravy všeobecně. A tomu by nejvíc prospělo - místo krásných politických řečí a všeobjímajících projektů - harmonizování podmínek tak, aby si jednotlivé dopravní obory mohly konkurovat za stejných a rovných podmínek. Co se vlastní železnice týká, ukazuje se, že cesta rozbíjení železničních podniků k úspěchu nevedla, že naopak přispěla ke snížení podílu železnice a znevýhodnění jejího postavení. Ukazuje se, že úspěšnější jsou dnes železnice integrované a trend se obrací tímto směrem."

Podle Dalibora Zeleného by České dráhy chtěly zůstat jako doposud mostem mezi železnicemi v Evropské unii a v kandidátských státech. Minimálně do doby, než další země získají v Evropské železniční unii členství.

15-05-2002