České sklářství bylo odjakživa orientované exportně, růst vývozu se čeká i v roce 2014

12-12-2013

Sklářský průmysl v České republice se v posledních letech vzmáhá z krize, která začala v roce 2008. Sklářství je obor především vývozní a české výrobky ze skla tak znají třeba ve Spojených arabských emirátech, v Německu, Rakousku nebo i Spojených státech. Mezinárodní renomé si získaly firmy jako Preciosa, Moser nebo Crystalex - i když se musely komplikovaně dostávat z finančních problémů. O českém sklářství jsme na Radiu Praha mluvili s tajemnicí Asociace sklářského a keramického průmyslu Magdou Purkrábkovou.

Foto: Tomáš MařasFoto: Tomáš Mařas "Sklářský průmysl je tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu. Patří však k těm menším odvětvím, v roce 2012 dosáhl tržeb 38,95 miliardy korun a přímý vývoz byl 27,39 miliard. Podotýkám, že přírůstky proti roku 2011 byly velice potěšující. Pokud se týká roku 2013, ten vývoj se trošičku zpomalil. Sklářský průmysl je velice zranitelný ze dvou důvodů: závislost na navazujících odvětvích - podstatná část průmyslu a jeho výrobků pokračuje dál třeba v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví, v potravinářství, v chemickém průmyslu, lze jmenovat další odvětví. Všeobecně známá je také silná proexportní závislost. Z těchto dvou charakteristik se odvíjí vývoj v jednotlivých výrobních oborech."

Jaký sortiment vyrábějí skláři v České republice, co všechno se v Česku vyrábí ze skla?

"V České republice se vyrábí ploché sklo se všemi možnými modifikacemi, vyrábí se obalové sklo - nejen známé konzervárenské lahve, ale i to určené pro chemický průmysl a farmaceutický průmysl - dále se zde vyrábí skleněná vlákna a výrobky z nich. Mají velice široké použití. Pak je tedy to, co většina z nás vždycky si představí pod pojmem sklo, to znamená užitkové neboli domácenské sklo. Pak je tu celá skupina ostatního skla, kde jsou skleněné aparatury, bižuterní polotovary, tzv. luxfery pro stavebnictví, je tam technické sklo, laboratorní sklo, jsou tam dokonce i zpracované střepy."

Do jaké kategorie patří sklo, se kterým se mohou setkat lidé v zahraničí? To znamená lustry, broušené sklo, zakázková výroba ...

Magda Purkrábková, foto: ČTMagda Purkrábková, foto: ČT "To patří do tzv. domácenského skla. U lustrů - byť jsou se skleněnými ověsy nebo všelijak zdobené tzv. tereziány, probrušované – je sklo součástí celého výrobku, jsou zařazeny jinde než ve sklářském průmyslu. Nicméně sklářský průmysl pro ně dodává součásti, které lustr dělají. Dále se v zahraničí všichni mohou setkat s celým sortimentem domácenského skla - od obyčejnějšího, běžně používaného, přes olovnatý křišťál, broušený olovnatý křišťál, dekorovaný malbou, perokresbou, lazurou, vysokým smaltem, rytinou. Různě ručně vyráběné užitkové sklo, historické repliky, hutní sklo ... S tímto sortimentem se mohou setkat zájemci a zákazníci v zahraničí. To je ten pojem "české sklo."

Kolik lidí je momentálně zaměstnáno ve sklářství v České republice?

"Ve sklářském průmyslu je v současné době zaměstnáno zhruba 17 a půl tisíce lidí. Tam, kde jsou automatizované výroby, je počet nižší. Tam, kde jsou výroby ruční, počet je vyšší."

Jaké jsou tradiční výrobní regiony sklářství v Česku? Určitě i naši posluchači znají známí značky i některá známá místa, kde se sklo vyrábí. Můžete je zmínit?

Foto: Tomáš MařasFoto: Tomáš Mařas "Na území českého státu nebo dříve českého království vznikaly sklárny nebo zárodky skláren vždycky tam, kde byl dostatek paliva, to znamená v lesích. Byl tam také dostatek vody, musel tam být poblíž potok, říčka. Většina dnešních skláren je na místě bývalých historických, byť třeba už to není přímo lokální, ale je to v té oblasti. Nejznámější jsou sklárny v Libereckém kraji, kde je vysoká koncentrace (užitkové sklo, bižuterie). Další možná méně známé jsou v Ústeckém kraji, kde je také vysoká koncentrace skláren. Sklárny jsou ve Středočeském kraji, na Vysočině, v Plzeňském kraji. V Královehradeckém kraji je výroba třeba skleněných vláken. Nesmíme zapomenout ani na Moravu, kde jsou ve Zlínském kraji výrobci užitkového skla a v Jihomoravském kraji jeden z našich největších výrobců obalového skla."

Kolik výrobků ze skla se vyveze? Nakolik je české sklářství závislé na exportu, je to čistě exportní odvětví?

"Sklářský průmysl byl odjakživa proexportně orientovaný. Odjakživa se české sklo vyváželo. Platí to dodnes. Vyváží se ploché sklo, obalové sklo, užitkové sklo, skleněná vlákna i ostatní sklo. V zahraničí to „české sklo“ je vždy to užitkové, domácenské. Z těch prvních, co jsem jmenovala - ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna - je největším odběratelem Evropská unie. Tam když vyvezete ploché sklo, jakkoliv upravené, není to prostě klasické, co si lidi představí. Největším odběratelem je Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko a Francie. Z těchto průmyslových odvětví se vyváží 82 až 91 procent do Evropské unie, část potom do Ruska. Pokud se týká užitkového skla, tak jde pouze 47 procent do Evropské unie, zhruba asi 15 procent jde do jiných zemí Evropy, ale je to převážně Rusko, jinak ostatní svět je asi 37 procent. Celkem lze říct, že výrobci užitkového skla vyvážejí do cca 80 zemí světa."

Do ostatních zemí mimo Evropu směřuje velký objem užitkového skla. Jaké to jsou primárně? Víme, že velmi dobrou zkušenost mají s českým sklem v arabských zemích, je tam po něm velká poptávka ...

Foto: oficiální prezentace PreciosaFoto: oficiální prezentace Preciosa "Je to částí obchodního tajemství jednotlivých firem, protože konkurence jak v Evropě, tak ze světa je obrovská. Samozřejmě firmy hledají všechny možnosti, hledají nová teritoria a nové zákazníky. Podle statistik jsou ty vývozní země mimo Evropu primárně arabské země, Spojené státy, kupodivu země bývalého Sovětského svazu. Figuruje tam i Japonsko, Mexiko. Za posledních 5 let je zřetelně znát, jak se obchodníci snaží se dostat na ta která teritoria. Podmínkou je zde samozřejmě nejen vysoká kvalita, ale určitá ojedinělost. I u toho ne úplně luxusního zboží, ale u toho standardně používaného, musíte mít krátké série, dobře designově provedené. Zkrátka a dobře musíte konkurovat levnému zboží, které se dělá automaticky a které není z některých zemí kvalitní."

Jak se bude podle vašeho názoru vyvíjet export českého skla v příštím roce? Bude situace lepší pro exportéry, než byla v letošním roce, nebo čekáte stagnaci?

"Průmyslová skla jsou závislá na odvětvích a hlavně na vývoji v Evropské unii. Pokud se ale týká domácenského skla, tak historicky jsou všichni výrobci a exportéři zvyklí vyvážet. Oni se za všech okolností snaží proniknout na nové trhy, nabídnout nové výrobky, rozšířit sortiment. Mají obrovské zkušenosti. Vývoz v příštím roce - pokud by nedošlo k radikálním změnám - by se mohl cca o dvě až tři procenta zvýšit."

12-12-2013