Česko musí do šesti let splnit evropské normy pro čistou vodu

spinava_voda_odber.jpg

České řeky se už dnes většinou nepodobají odpudivým stokám. Odborníci přesto upozorňují, že jsou zhruba na půli cesty k tomu, aby byly stejně čisté jako v tzv. ekologických zemích. Na to bude třeba v příštích letech vynaložit desítky miliard korun, jinak Česku hrozí sankce ze strany Evropské unie. Více už v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Pavel Kavka
Když Evropská unie hodnotila v uplynulých letech stav příprav České republiky na vstup do společenství, nikdy neopomněla vznést řadu kritických připomínek v oblasti životního prostředí. A hlavním problémem vždy byla především voda. S tou pitnou potíže nejsou. V tomto ohledu má Česko už dávno stejně přísné normy, jaké si stanovila unie. Potíže nastávají u odpadních vod.

"Česká republika se v rámci přístupových jednání zavázala k tomu, že do roku 2010 zabezpečí, že všechny lokality, které mají více než 2000 obyvatel, budou napojeny na kanalizaci a všechny odpadní vody budou čištěny."

Říká Pavel Kavka, obchodní ředitel českého zastoupení francouzské společnosti ONDEO, největší světové vodárenské společnosti, která v Česku ovládá sedm vodárenských firem. Český závazek v praxi znamená nutnost vybudovat do šesti let více než pět set nových čistíren odpadních vod. Navíc je nutné ve stejné době zmodernizovat čtyřicet procent už existujících čističek tak, aby z vody spolehlivě odstraňovaly dusík a fosfor. Pokud Česko závazek nesplní, vyměří mu Brusel pěkně mastnou pokutu. Podle Miroslava Vykydala, generálního ředitele Vodárenské akciové společnosti by si pak Češi mohli umístit na Václavské náměstí velký display a sledovat, jak výše této pokuty denně roste, třeba o jeden nebo o deset miliónů korun. A nejde jen o stav čištění městských odpadních vod a o vybavení čistíren. Český závazek má širší dosah. Miroslav Vykydal to vysvětlil Radiu Praha na příkladu.

"Například ve Španělsku se platí taková pokuta za nedodržení kvality vod v jezeře, které je určeno pro koupání osob. I na tuto vodu je norma Evropské unie. A protože si Španělsko označilo kvůli turistice toto jezero za místo pro koupání a nikdo ho nebude využívat pro výrobu pitné vody, ale nepodařilo se mu vytvořit v regionu takové prostředí, aby kvalita vody odpovídala normě, platí dnes pokutu." Zkrátka, politické závazky se dávají snadno. V praxi se pak může ukázat, že život je složitější. Také mnozí čeští politici možná žijí představou, že všechny české řeky se změní na švýcarské bystřiny jen tak. Většinou si už ale nekladou otázku, kolik to bude stát a kdo to zaplatí. Miroslav Vykydal v této souvislosti připomíná, že suma, kterou bude nutné na zlepšení kvality vod v příštích letech vynaložit, je mnohem vyšší než suma, za jakou mají být pořízeny stíhačky pro českou armádu.

"Každý z nás v hlavě hodnotil, zda je pro Česko lepší vysloužilá americká stíhačka nebo supermoderní švédský letoun. Prostě byli jsme tím mediálně, veřejně nějak uchopeni, protože tomu politická reprezentace přiřkla veliký význam. Musím si zákonitě položit otázku, proč investiční program za sto deset miliard korun nemá takovou politickou a veřejnou publicitu. To je pro mě nepochopitelné."

Tady je ale nutné dodat, že tato ohromná suma nepůjde celá na vrub českého státního rozpočtu. Jak upřesňuje Pavel Kavka ze společnosti ONDEO, čisté české vody mají být financovány ze tří zdrojů.

"Zhruba třetina nebo čtvrtina by měla být hrazena z veřejných zdrojů, z dotačních titulů ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, případně ministerstva pro místní rozvoj, asi 36 procent by mělo jít z evropských fondů a další třetina by měla být hrazena provozními společnostmi. Společnost ONDEO je v rámci tohoto podílu připravena podílet se na spolufinancování, na investicích, které by šly do čištění odpadních vod."

Miroslav Vykydal
Kvůli těmto investicím je ale samozřejmě nutné počítat i s tím, že cena vody půjde v Česku nahoru. O kolik, to se dnes zatím neví. Podle ministerstva zemědělství může voda v tuzemsku zdražit řádově o koruny za metr krychlový. Představitelé obcí a krajů před časem v televizi Nova naopak tvrdili, že pokud stát neposkytne obcím dotace, cena vody poroste až o sto procent. Miroslav Vykydal z Vodárenské akciové společnosti říká, že pokud chceme mít čistou vodu, musí se na tom podílet všechny rozpočty, jak státu, tak regionu či obcí, ale také rodin. Dnes je podle něj koncová ceny vody velmi nízká.

"Porovnáte-li výdaje za elektřinu, plyn a vodu, zjistíte, že za vodu vydává rodina neskonale nižší částky. Pokud k tomu připočteme ještě teplo, pokud je někdo zásobován teplem, tak jsou to velmi nízké částky vydávané za vodu. A to je politicky velmi žhavé téma. Ale jen na regionální či místní úrovni. Řada starostů na toto téma prohrává volby a jiní na toto téma volby vyhrávají." Vodní politika je oblastí, kde má podle odborníků Česko velké problémy ještě v jiném směru. Jde o základní rozdělení kompetencí. Větší či menší úsek vodní politiky má totiž na starosti sedm ministerstev, což je prý světový rekord. Miroslav Vykydal proto navrhuje zřízení funkce vládní zmocněnce pro vodní politiku.

"Je jasné, že na vodním hospodářství participuje několik resortů a je zbytečné, aby se odehrávaly nějaké šarvátky mezi ministerstvy, které z nich je nejdůležitější. Já neprotestují proti tomu, že všichni tito partneři se hlásí o své místo na slunci. Protestuji proti tomu, že tady není jediná vůdčí osoba, která by celý vodohospodářský proces sjednocovala, odpovídala vládě - neboť to je poslání vládního zmocněnce - a měla také patřičné kompetence rozhodnout. Asi se shodneme v tom, že v řadě situací není možné uplatňovat nějakou hlasovací mašinérii. Prostě někdo musí stanovit priority a musí je také umět realizovat."