Česko ztrácí konkurenceschopnost, ministerstvo průmyslu hledá příčiny

Česká republika podle Světového ekonomického fóra klesla na žebříčku konkurenceschopnosti o pět příček, z 31. na 36. místo. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo analýzu příčin tohoto poklesu a pracuje i na strategii, jak tento trend zvrátit. Několik bodů z této analýzy představil v Českém rozhlase ministr Martin Kocourek. Více o nich uslyšíte v ekonomické rubrice:

Česká republika by podle amerického experta na korupci Roberta Klitgaarda mohla být Norskem. Místo toho je prý Senegalem. Řekl to v souvislosti s aktuálním hodnocením mezinárodní konkurenceschopnosti Česka na rok 2011. Světové ekonomické fórum totiž nehodnotí jenom tvrdá ekonomická data, jako je například HDP, deficit státního rozpočtu a míra nezaměstnanosti, ale i korupční prostředí nebo míru byrokracie v zemi. A v těchto subkapitolách se v žebříčku Světového ekonomického fóra Česká republika propadá opravdu hluboko: ze 139 hodnocených zemí se v oblasti etiky, důvěry v politický systém nebo plýtvání veřejnými fondy pohybujeme kolem stého místa, podobně jako Mali, Turecko, Burkina Faso nebo Zambie. Ministerstvo průmyslu a obchodu hledá příčiny tohoto propadu a na základě hodnocení ekonomického fóra, ale i materiálů z OECD nebo Světové banky vypracovalo Analýzu konkurenceschopnosti České republiky. Podle ministra Martina Kocourka je největší problém v institucionální oblasti:

Martin Kocourek
"Tam celkově, když odhlédneme od jednotlivých subpilířů, jsme na 72. místě, což je velmi nelichotivé hodnocení. A ještě jsme si meziročně pohoršili o deset míst, takže zde je opravdu co dělat. Hodnocení institucí z pohledu konkurenceschopnosti patří mezi tzv. základní faktory. A v tom jsme bohužel opravdu trochu zaostali, jakkoli v ostatních faktorech, které hrají významnou roli, jako jsou faktory ovlivňující efektivnost ekonomiky nebo inovace, si nestojíme tak špatně. Nicméně pokud nepostavíme na nohy ten základ, což jsou zejména ony instituce, tak se nemůžeme odrazit dále."

Ministr Kocourek hned také naznačil, čím chce vláda Petra Nečase další ztrátu konkurenceschopnosti Česka v institucionální oblasti zabrzdit:

"V poslední době byla přijata protikorupční strategie, ministr spravedlnosti Pospíšil se snaží o docela rychlou a zásadní reformu justice, měla by se zlepšit vymahatelnost práva, a to vše by naopak mělo přispět k důvěře k našim institucím."

Ministerstvo průmyslu chce zlepšit hospodářské prostředí i tím, že podnikatele postupně zbaví byrokratické zátěže:

Foto: Evropská komise
"My jsme přijali plán, že se budeme snažit ve spolupráci s nejrůznějšími podnikatelskými svazy, spotřebitelskými organizacemi a podobně, eliminovat ročně třicet nejzbytečnějších paragrafů, které v našem právním řádu jsou, abychom ulehčili podnikatelům. To je naše základní ambice. A kromě toho budeme naléhat na to, abychom snižovali nadále byrokratickou náročnost, která naše podnikatelské prostředí provází. Například v daňových zákonech a v zákonech o sociálním a zdravotním pojištění existuje mnoho nařízení, že se mají opakovat podávání nejrůznějších výkazů. V tomto ohledu my se snažíme, a myslím, že se nám to dokonce daří, redukovat počet papírování a vykazování. Chceme se řídit zásadou, že pokud orgány veřejné správy jednou informaci o podnikateli dostaly, tak už ji nemusí předkládat on, ale úředníci sami si ji musí ve svých databázích vyhledat. To znamená, že obíhají papíry, nikoliv podnikatelé."

Hrozby pro konkurenceschopnost české ekonomiky ale nespočívají jen v nápravě institucí nebo omezení papírování. Za ty hlavní považuje Martin Kocourek stárnutí obyvatelstva a nižší úroveň vzdělání ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi:

"Určitě hrozbou je podceňování demografického vývoje, kdy vzhledem k objektivnímu stárnutí populace se můžeme dostat do velkých problémů v rámci našeho penzijního systému. Další hrozbou může být, že pokud nezreformujeme naše školství, můžeme zaostávat v oblasti kvalifikace naší pracovní síly. A to jsou podle mne ty nejvážnější hrozby, které do budoucna můžeme mít. Protože pokud se naše ekonomika nebude schopna opírat o zdravé veřejné finance a kvalitní kvalifikovanou pracovní sílu, dostaneme se do velkých problémů."

Dosud relativně levná, a přitom celkem kvalifikovaná pracovní síla už dlouho jako lákadlo pro zahraniční investory nevydrží:

"Na to i naše analýza poukazuje, že z této výhody už nebudeme moci čerpat příliš dlouho. A proto se musíme soustředit na sofistikovanější typ výrob."

Riziko pro další vývoj české ekonomiky vidí ministerstvo průmyslu a obchodu i v tom, že ze země by mohli odejít velcí zahraniční investoři. Končí totiž investiční pobídky a různé úlevy, které je v Česku dosud držely.

"Pokud ti investoři nedostávají pobídky, mohli by své podniky přestěhovat za jinými, výhodnějšími. A proto my v rámci pobídek, pokud je investorům budeme poskytovat, chceme trvat na tom, že to musí být výroby s kvalifikovanou pracovní sílou nebo s vysokou přidanou hodnotou. To nám zaručuje, že ten investor zůstane na našem území i poté, co mu případně pobídka vyprší, protože jinde kvalifikovanou pracovní sílu nebo možnost výroby s vysokou přidanou hodnotou nenajde. Montovna se dá přestěhovat, sofistikovaná výroba velmi těžko."

Ministr Kocourek připustil, že v minulých letech v důsledku světové hospodářské krize hrozili zahraniční investoři, že uzavřou některé hutě na Ostravsku. Současný trend je prý ale opačný - o Česko se zajímají další investoři, a to i bez pobídek:

"Někteří investoři, kteří už se třeba u nás zabydleli, zvažují, že by investice u nás rozšířili i třeba bez nějakých velkých investičních pobídek. To je pro mne spíš dobrá zpráva, že i přes všechny naše problémy si stojíme zatím dobře a spíš zahraniční investory lákáme, než že bychom je odrazovali."

K dalším rizikům konkurenceschopnosti, ovšem v měřítku celé Evropské unie, patří podle ministra Kocourka důraz evropských institucí a legislativy na ochranu ovzduší a životního prostředí.

"Celý evropský průmysl je postižen těmito opatřeními, a proto i evropský průmysl ztrácí ve srovnání s ostatními konkurenty, zejména z Asie, na své konkurenceschopnosti. A je to také tím, že v Asii prostě tak přísné předpisy nemají, a proto mohou být konkurenčnější na světových trzích než Evropa."

Foto: Evropská komise
Martin Kocourek v této souvislosti zdůrazňuje, že Česko sice chce dodržet závazek v oblasti snižování emisí, že do roku 2020 bude podíl obnovitelných zdrojů u nás 13 procent:

"Na druhé straně se k tomu hodláme postavit nyní po všech zkušenostech tak, že dodržíme naprosté minimum. Ale zároveň, pokud by se ty závazky měly do budoucna prohlubovat, s tím zásadně nebudeme souhlasit a budeme argumentovat naší zkušeností. Budeme muset přistoupit i k některým restrikcím, aby se nám situace zase nevymkla zpod kontroly, jak to bylo u solární energie. Podobná situace hrozí teď u biomasy nebo u bioplynu. Možná se to někomu nebude líbit, ale budeme k tomu přistupovat mnohem přísněji a obezřetněji. Prostě nebudeme podporovat budování nových zdrojů na spalování biomasy, protože ty stávající jsou schopny naše cíle naplnit. V tomto ohledu provedeme určitou redukci a nebudeme podporovat nové zdroje."

Představy ministerstva průmyslu a obchodu by se měly objevit v novém zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů.