Dálnice D5 finišuje

02-10-2003

Investice ve výši téměř 12 miliard korun a roky složitých soudních sporů - taková je bilance více než deseti let přípravy a stavby dálničního obchvatu Plzně na trase mezi Prahou a hraničních přechodem v Rozvadově. Letos 15. prosince dojde k onomu velkému okamžiku, na který tak dlouho čekají desetitisíce Plzeňáků. Obchvat bude konečně uveden do provozu, i když jeho kompletní dostavba, má být hotova až za dva roky. Radostným očekáváním se před mikrofonem Radia Praha netajil ani primátor Plzně Jiří Šneberger.

"Obchvat byla samozřejmě stavba, kterou chtěli Plzeňáci už více než dvacet let, protože, jak se postupně stavěla dálnice z Prahy do Plzně a od Plzně směrem na německé hranice, ukazovalo se, že ten tranzit je obrovský. Když se dnes pojedete podívat do Rozvadova, uvidíte tam stát až tisíce kamiónů. Vždycky, když jedu přes tu hranici, tak si říkám, že každý z těch kamiónů musí projet přes Plzeň. Je to tedy pro nás obrovská úleva. Je to úleva pro občany, je to úleva pro komunikace, které tady ve městě strašně trpěly. Je to úleva i pro město jako takové, protože ona obrovsky zatížená dopravní cesta jako by vlastně město půlila na dvě části. Vždy tady byl navíc problém, že když se stala nějaká katastrofa, například když tady byly loni povodně, tak nebylo možné poslat auta nějakou náhradní trasou. Město bylo de facto úplně izolováno od světa."

Primátor Plzně Jiří Šneberger, foto: autorPrimátor Plzně Jiří Šneberger, foto: autor Význam tohoto posledního 20kilometrového úseku dálnice D5 Praha - Rozvadov nesnižuje podle primátora ani fakt, že v prosinci ještě nebude dokončena střední část obchvatu v délce zhruba tři kilometry.

"I tak budou mít auta náhradní komunikaci, protože určitě se vyplatí kamiónu jet po nové dálnici téměř 18 kilometrů a pak tři kilometry po klasické, poměrně široké silnici, než jet přes město, kde je například patnáct semaforů na řízených křižovatkách."

Právě střední část obchvatu - úsek kolem vrchu Valík - nadělala nejvíce problémů jak městu Plzeň, tak stavařům. Právě kvůli tomuto úseku se rozhořela desetiletá urputná bitva mezi zastánci obchvatu a ekology. Jeden soudní spor stíhal druhý. Nakonec vzal odpůrcům schválené trasy obchvatu poslední naději Ústavní soud. Do celé záležitosti bezprecedentně zasáhl i Parlament, když schválil zvláštní zákon jenom kvůli dálničnímu obchvatu Plzně. Ředitel státní investorské firmy Ředitelství silnic a dálnic Alois Lichnovský - tedy představitel těch, které ekologové pejorativně označují za betonovou lobby - říká, že ekologové všechny zaskočili a že na vině byly i špatné zákony.

"V té době jsme nebyli dostatečně připraveni na případné diskuse s nimi. Možná, že nás všechny - nejenom nás jako Ředitelství silnic a dálnic - ty jejich představy zaskočili. V jiných státech mají zákony nastaveny tak, aby v případě, kdy převládá společenská potřeba takovou akci uskutečnit, existovaly dostatečné nástroje dotáhnout takovou akci do konce, byť s problémy. My jsme se dostali do situace, kdy bylo velice obtížné dosáhnout výsledku, který je celospolečensky potřebný."

Na druhé straně Alois Lichnovský soudí, že zabránit nejrůznějším konfliktům zřejmě ani v budoucnu nebude možné, ale obě strany by se měly snažit takové spory minimalizovat jednáním.

"Jde o to najít konsensus, dohodnout se na tom, co je přijatelné a co není. Je to otázka dohody a jednání."

Ale vraťme se k dálničnímu obchvatu. Ekologové prosazovali trasu obchvatu, která by byla blíže k Plzni. Primátor Jiří Šneberger to považuje za dosti nelogické.

"Když se dnes pojedete podívat do velkých měst, kde stavěly dálniční obchvaty v šedesátých letech, tak zjistíte, že jak ta města rostou, dorostla už až k tomu obchvatu. Ta dálnice se pak stává v podstatě místní komunikací pro spojení částí těch měst. Za pár let bychom tedy mohli být v Plzni tam, kde jsme teď."

Budovaná delší trasa obchvatu Plzně je podle ředitele Aloise Lichnovského stavebně velmi náročná, především se to týká už zmíněného středního tříkilometrového úseku, který bude dán do provozu až za dva roky.

Alois Lichnovský, foto: autorAlois Lichnovský, foto: autor "Obsahuje jeden velice obtížný tunel procházející kopcem Valík v délce zhruba 400 metrů a je zde několik velkých a dlouhých mostů pro dálniční přípojky."

Onen dálniční tunel bude muset navíc vzhledem k některým tragickým událostem, ke kterým došlo v Evropě v uplynulých letech, splňovat nejnovější kritéria Evropské unie.

"Mohu říci, že stavby tunelů, které nyní začínáme, včetně tunelu Valík, jsou na vysoké evropské úrovni."

Plzeň se stala v devadesátých letech kvůli sporům o dálniční obchvat snad nejpopulárnějším městem v médiích a její "věhlas" překročil podle primátora Šnebergera i hranice republiky.

"Ve všech evropských zemích, kam jsem přijel, znali Plzeň podle piva a podle toho, že nemá dálniční obchvat. S tou skutečností se setkala většina zahraničních turistů i lidí, jezdících do Prahy za obchodem."

Plzeň ovšem proslula i tím, že z tamní radnice vzešel na adresu ekologů výraz "ekoterorista". Ten vyvolal dokonce další soudní spor, protože ekologové se samozřejmě cítili dotčeni. Dnes už emoce opadly a zanedlouho na ně budou jejich aktéři možná vzpomínat jen s úsměvem. Plzeňáci si zanedlouho úlevně oddechnou a i řidiči-ekologové asi ocení pohodovou jízdu na jednom z nejfrekventovanějších dopravních tahů.

02-10-2003