Ekonom: Dopad povodní na hospodaření státu bude minimální

06-06-2013

Škody po letošních povodních ještě zdaleka nejsou vyčísleny. Pravděpodobně ale nebudou tak vysoké jako při katastrofálních záplavách v roce 2002. Vláda ve středu schválila příspěvek dvě miliardy korun na opravu dopravní infrastruktury. Přičlení je tak k více než 1 miliardě z rezervy Státního fondu dopravní infrastruktury, která byla schválena už dříve. Kromě toho na odstraňování dalších následků jsou připraveny čtyři miliardy korun v letošním státním rozpočtu, oznámil premiér Petr Nečas.

Foto: archiv Radia PrahaFoto: archiv Radia Praha Na dopad povodní na státní rozpočet i na peněženky lidí jsme se zeptali hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška. Na začátku rozhovoru pro Radio Praha řekl, že krátkodobý dopad povodní je obdobný letos jako v roce 2002.

"První dopad do ekonomiky je negativní, a to v tom směru, že řada lidí se třeba nedostane do práce, řada lidí tráví víc času v dopravních zácpách než obvykle. Řada provozů musí omezit svou práci nebo dokonce načas zastavit svou výrobu kvůli tomu, že mají v provozech vodu. Toto všechno se podepisuje na ekonomice negativně. Co rozhoduje v ekonomice nejen české, je nicméně poptávková strana. Pokud nechybí poptávka, tak výpadky produkce z titulu povodní jsou poměrně rychle dohnány. V roce 2002 jsme viděli, že třeba průmyslová výroba poklesla na jeden krizový měsíc, ale už druhý měsíc na to rostla vyšším tempem, než by jinak rostla. To je ten krátkodobý efekt. Pokud se týká dlouhodobějšího efektu, ten může být dokonce pozitivní, protože to, že se zničí nějaký majetek, se v hrubém domácím produktu neprojeví. To, že se ten majetek musí nahradit, se projeví tvorbou fixního kapitálu - jednou ze složek hrubého domácího produktu."

Majetek se může nahradit tím, že lidé více nakupují určité komodity, více staví a tak dále ...

"Mám na mysli zejména zničenou infrastrukturu, to znamená jednotlivé subjekty - ať už stát nebo soukromé subjekty - musejí tu zničenou infrastrukturu vybudovat. Budování znamená vlastně tvorbu fixního kapitálu, což je položka, která zvyšuje HDP."

Jaké obory ekonomiky jsou povodněmi nejvíce zasaženy? Mluvil jste v provozech, továrnách - ale jsou to třeba konkrétnější obory?

Pavel Sobíšek, foto: archiv Pavla SobíškaPavel Sobíšek, foto: archiv Pavla Sobíška "Především mne napadá říční doprava. Připouštím, že je to obor, který je z hlediska české ekonomiky naprosto okrajový. Říční doprava nejen že nemůže fungovat v těchto dobách, ale navíc má plné ruce práce se zajištěním svého majetku, svých plavidel. To je takový extrémní případ. Samozřejmě fakt je, že říční doprava v našem státě nefunguje zhruba 100 dní v roce, takže těch pár dní, které navíc přibudou kvůli povodním, není zase tak rozhodujících. Jinak si myslím, že se nedají vytipovat konkrétní sektory, které by na tom byly hůř než jiné. Spíš jde o to, které provozy jsou v údolích blízko řek. Tady mě napadá možná přeci jenom chemický průmysl, který je vysloveně závislý na velkých řekách a může mí krátkodobě více problémů kvůli svému umístění."

Pokud to převedeme do trošku obecnější roviny - co třeba cestovní ruch? Prahu zasahují povodně a je velmi závislá na cestovním ruchu. Jak se to dotkne této oblasti?

"Obávám se, že se to dotkne minimálně krátkodobě. S každou povodní je spojena negativní mediální kampaň. Ti, kdo se do Prahy chystají, budou zvažovat, zda přijet nebo nepřijet. Určité výpadky z tohoto titulu budou, nicméně cestovní ruch tvoří zhruba 3 procenta HDP v Česku, takže ten výpadek z makroekonomického hlediska nebude tak zásadní."

Jak se povodně projevují na ekonomice neziskového sektoru? Neziskový sektor je vždy velmi vidět v průběhu povodní - nadace, fondy a tak dále. Lze vypočítat, nakolik se povodeň dotkne ekonomiky těchto organizací?

"Nějaká konkrétní čísla ode mne v tomto směru nečekejte. Úvaha je asi taková, že neziskový sektor má nepochybně více práce než obvykle. Na druhou stranu jeho ekonomika je založena na tom, že jím peníze protékají, je neziskový. To znamená, že peníze, které mu přijdou, by měly být použity v nepříliš vzdáleném čase na nějaké smysluplné projekty. Když těch peněz bude více, jako že možná teď krátkodobě ten příliv peněz bude větší, bude moci více peněz utratit za takové projekty."

Sčítají se škody. Jak to zasáhne sektor pojišťoven? V recesi jim další náklady mohou velmi uškodit. Jak vidíte tuto situaci?

"Myslím si, že pojišťovny jsou vůči takovýmto rizikům dobře zajištěny. O svá rizika se totiž dělí s velkými evropskými zajišťovnami. Nepochybně událost jako povodně, které budou znamenat škody 10 nebo 20 miliard korun, promluví do letošního hospodaření sektoru pojišťoven, ale rozhodně si nemyslím, že by to mělo nějakou pojišťovnu ohrozit. Spíš to jen sníží její zisk. To se koneckonců děje vždy, když je v roce více přírodních katastrof, než je obvyklé. Ať už jsou to povodně, nebo cokoliv jiného. Ono se to zase vykompenzuje v jiných letech, když těch přírodních katastrof bude méně. Myslím si také, že se pojišťovny poměrně dost poučily ze situace v roce 2002 a majetek v těch nejrizikovějších oblastech nepojišťovaly. V těch řekněme středně rizikových dávaly vyšší pojistné na pojištění toho majetku. Nebudou mít z toho ty ztráty zas tak velké."

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Česká republika je už od roku 2004 členem Evropské unie. Z evropského rozpočtu plynuly i peníze na povodně v roce 2002, něco přispěla Evropská unie také před třemi lety v roce 2010. Mohou evropské peníze významně vylepšit rozpočty, které jdou na povodně, jako podpora postiženým oblastem?

"Určitě každá koruna dobrá, ale pokud se ptáte, zda to bude významné vylepšení místních rozpočtů, tak nebude. Peníze, které z EU k tomuto účelu čerpáme, jdou z Fondu solidarity. Už ten pojem solidarita sám o sobě naznačuje, že to není žádná zásadní pomoc, ale jen solidarita. Čili v drtivé většině si budeme muset pokrýt ztráty z vlastních zdrojů. Je to asi tak v pořádku."

Česká republika, jak potvrzují i nejnovější data Českého statistického úřadu, je stále v recesi. Očekáváte výrazný dopad nákladů na tyto povodně do HDP?

"Ne, to si rozhodně nemyslím. Tak jak jsem mluvil o povodních v roce 2002 - že měly krátkodobě negativní a střednědobě spíš pozitivní dopad do ekonomiky - tak totéž lze říct o letošních povodních; s tím, že celkové škody a celkové náklady budou několikanásobně nižší. I ten eventuální dopad z jedné nebo z druhé strany do HDP bude několikanásobně nižší, možná dokonce pod hranicí jakékoliv zjistitelnosti."

06-06-2013