Ekonomický přehled týdne

28-02-2015

Agentura CzechInvest otevřela zastoupení v Jižní Koreji

Bohuslav Sobotka v Jižní Koreji, foto: ČTKBohuslav Sobotka v Jižní Koreji, foto: ČTK Ekonomická spolupráce Česka a Jižní Koreje by mohla v budoucnu kromě převažujícího automobilového průmyslu zahrnout také obranný či jaderný průmysl. Během své návštěvy Soulu to novinářům řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Své zastoupení v Jižní Koreji otevřela agentura CzechInvest.

Mezi firmy, které dojednaly v Jižní Koreji nové kontrakty, patří například společnost Český porcelán Dubí. Ta do této východoasijské země vyveze v příštích pěti letech porcelán v hodnotě minimálně pět milionů dolarů. Jihokorejské firmy by se také mohly podílet na vybudování vysokorychlostní dráhy z centra Prahy na letiště Václava Havla.

 

Vláda schválila finanční ústavu omezující zadlužení Česka

Vláda schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. Zákon počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu.

Při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí.

 

Analytici: Struktura HDP je pozitivní, dobrý základ pro letošek

Údaje o vývoji ekonomiky jsou podle analytiků oslovených ČTK pozitivní především díky struktuře růstu, kdy růst táhnou všechny složky domácí poptávky. Navíc loňský celoroční výkon ekonomiky dal dobré základy pro další zlepšení ekonomického vývoje i v letošním roce.

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla meziročně o 1,5 procenta. Celoroční přírůstek hrubého domácího produktu /HDP/ v podobě dvou procent je sice podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška o něco nižší, než se očekávalo, stav ekonomiky je ale podle něj patrně lepší, než ukazuje tento údaj.

 

Česko patří v EU k plátcům jedné z nejnižších minimálních mezd

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Česká republika patří v Evropské unii nadále k plátcům jedné z nejnižších minimálních mezd. Je na tom nejhůře ve střední Evropě a zaostává jak za pobaltskými státy se sovětskou minulostí, tak za zeměmi bývalé Jugoslávie. Vyplývá to z údajů platných k 1. lednu 2015, o nichž informoval Evropský statistický úřad.

Česká republika s minimální měsíční mzdou (332 eur) je na tom nejhůře ve střední Evropě: v Maďarsku výplaty dosahují 333 eur, na Slovensku 380, v Polsku 410 a v Německu 1473 eur. Daleko vpředu je i Řecko se 684 eury, které se pět let potácí na pokraji bankrotu.

 

Zákon o veřejných zakázkách rozšíří okruh hodnotících kritérií

Zadávání veřejných zakázek se změní. Je schválená novela, kterou už podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho ministerstvo pro místní rozvoj společně s antimonopolním úřadem připravily celý nový zákon. Ten by měl začít platit v dubnu příštího roku. Změní se pravidla hodnocení uchazečů o veřejné zakázky, uvedla ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Karla Šlechtová:

"V novém zákoně rozšíříme okruh hodnotících kritérií, protože většina uchazečů píše nabídky tak, že jdou na nejnižší cenu. Toto je problém, a nejenom v ČR. Ovlivňuje to kvalitu celkových prací."

Zároveň odpadne povinnost zrušit zadávací řízení v případě jen jediné nabídky. Další oblast změn má zamezit tomu, aby byl antimonopolní úřad zahlcený podněty neúspěšných žadatelů o veřejné zakázky. Pokud chce někdo zpochybnit zakázku u antimonopolního úřadu, bude muset skládat kauci až deset milionů korun. Zatím byla horní hranice dva miliony korun.

 

Vláda schválila nižší kauce pro menší distributory pohonných hmot

Pro menší distributory pohonných hmot by se měla snížit kauce z 20 na 10 milionů korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novele zákona o spotřebních daních, kterou schválila vláda. Zavedení kaucí bylo jedním z opatření proti daňovým únikům. Ústavní soud (ÚS) loni v květnu ustanovení s platností od července letošního roku zrušil. Podle soudu má být kauce, která je sama o sobě racionální, odstupňována, aby zohledňovala situaci menších distributorů.

 

Ministerstvo souhlasí s těžbou lithia v okolí Cínovce

Cínovec, foto: Jens Jäpel, CC BY-SA 3.0 UnportedCínovec, foto: Jens Jäpel, CC BY-SA 3.0 Unported Ministerstvo životního prostředí souhlasí s těžbou lithia v okolí Cínovce na Teplicku. Vyplývá to z jeho stanoviska v rámci posudku vlivu na životní prostředí (EIA). Ministerstvo stanovilo 50 podmínek, které musí být při stanovení dobývacího prostoru a následné hornické činnosti dodrženy.

Se čtyřnásobným vzrůstem cen lithia za posledních 13 let roste podle i zájem o obnovení těžby cenných kovů na Cínovci v Krušných horách. Lithium se používá například do baterií.

 

První tři dny nemoci budou možná opět placené

Firmy budou možná znovu proplácet svým zaměstnancům i první tři dny nemoci. Teď nedostávají nic. Náhradu mzdy jim zaměstnavatelé platí od čtvrtého do čtrnáctého dne, pak jdou dávky z nemocenského pojištění. Návrh prošel úvodním kolem projednávání v Senátu. Předložila ho ČSSD.

Senátoři hnutí ANO, KDU-ČSL i ODS návrh kritizují, stejně jako zaměstnavatelé. Výhrady uvedl senátor zvolený za hnutí ANO Jiří Hlavatý, který vlastní firmu s více než dvěma sty zaměstnanci:

"Jsem pro to, aby byly eventuálně ty tři dny kompenzovány, ale musí to být celý systém. Nechal jsem si vypracovat statistiku, která říká, že okamžikem, kdy první tři dny nebyly hrazeny, klesla pracovní neschopnost o sto procent."

 

Počet nových živnostníků klesá

Počet nových živnostníků v Česku klesá. Loni se jich zaregistrovalo 62 tisíc, což je nejméně za posledních 9 let. Naopak přibylo nových firem. Místo živnostenského listu lidé raději vlastní společnost s ručením omezeným. V tomto případě totiž neručí celým svým majetkem. Jak uvedl šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, není nižší počet nových podnikatelů žádným překvapením:

"Živnostníci a zejména ti, kteří by se chtěli pouštět do nových profesí, mají obavy, protože se zde vytváří velmi nepříjemné klima vůči osobám samostatně výdělečně činným."

Nejvíce nových živnostníků se loni zaregistrovalo v Praze. Nejméně naopak v Karlovarském a Libereckém kraji.

 

Z českého trhu možná zmizí část poskytovatelů nebankovních půjček

Minimálně 80 procent poskytovatelů nebankovních půjček možná zmizí z českého trhu. Počítá s tím návrh novely zákona o úvěru pro spotřebitele, píše deník E15. Ministerstvo financí chce nastavit přísnější pravidla. Novela zavádí například možnost předčasného splacení půjčky i hypotéky.

Mluvčí ministerstva financí Marek Ležatka vysvětlil, že přísnější pravidla by měla dopadat hlavně na nebankovní poskytovatele půjček:

"Aby mohli své služby nadále nabízet, budou muset splnit předepsané podmínky. Například by měli prokázat svou odbornou způsobilost a důvěryhodnost. Ministerstvo financí také navrhuje, aby dohled nad těmito osobami byl začleněn mezi pravomoci a úkoly České národní banky, tak jako je tomu v případě ostatních sektorů finančního trhu."

Centrální banka si myslí, že její dohled by problémy trhu nevyřešil. Navrhuje jít spíše cestou přísnějších pravidel. Naopak velké firmy, které úvěry poskytují, návrh novely vítají. Například podle společnosti Provident Financial by nová regulace mohla konečně zamezit používání neférových praktik.

Na českém trhu je v současnosti asi 50 tisíc poskytovatelů nebankovních půjček. Zákon má být připraven v dubnu a v červnu ho projedná vláda.

 

Finanční úřady omezí platby v hotovosti

Z finančních úřadů začnou mizet pokladny. Nejmenší pobočky přestanou přijímat hotovost od začátku léta. Postupně by se měl jejich počet omezit i ve velkých městech. Platit daň hotově by ale nově mohlo být možné třeba na poště. Podle šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka zrušením pokladen stát ušetří peníze i čas úředníků:

"Pokladny v rámci finanční správy nejsou příliš efektivní. Náklady, které jsme analyzovali, jsou ve výši 42,50 korun za jednu transakci, která je tam odbavena. Chceme minimálně zredukovat objem pokladen, vyhodnotit efekty a případně to směřovat k totálnímu potlačení hotovostních výběrů v rámci finanční správy."

 

Kabinet schválil od příštího roku zvýšení daňových příjmů krajů

Daňové příjmy krajů by měly být od příštího roku vyšší. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou schválila vláda. Novela zvyšuje podíl krajů na výnosech daně z přidané hodnoty (DPH). Krajům by se tak měly v roce 2016 daňové příjmy zvýšit zhruba o 3,5 miliardy korun.

V současnosti získávají kraje u DPH 7,86 procenta z celkového výnosu a obce 20,83 procenta. Nově by kraje měly mít z DPH 8,92 procenta, u obcí zůstane podíl stejný. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011.

 

Rekordní schodek v obchodu s oděvy

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová Deficit zahraničního obchodu České republiky s oděvy byl loni nejvyšší v historii. Meziročně se prohloubil na 15,5 miliardy Kč. Hlavními důvody růstu schodku jsou nedostatečně pestrá nabídka zboží od domácích výrobců a nižší ceny dovážených výrobků. Nejvíce oděvů se do Česka vozí z Číny.

Český zahraniční obchod s oděvními výrobky vykazuje záporné saldo od roku 2004. Levná zahraniční konkurence zlikvidovala mnoho větších společností. Naopak menším úzce specializovaným firmám se daří přežívat nápor konkurence lépe. Zatímco v roce 2000 pracovalo v oděvním průmyslu v průměru více než 53.000 lidí, ve třetím čtvrtletí loňského roku to bylo 16.000 osob.

 

Developerská společnost Finep staví byty v Mongolsku

Česká developerská společnost Finep dokončila první etapu projektu výstavby bytových domů v Mongolsku. Ve městě Erdenet na severu země předala do užívání 126 bytů ve dvou domech z celkového plánovaného počtu přes 2000. Celková výše investice by měla dosáhnout asi dvou miliard korun.

Projekt je součástí celostátního programu, jehož cílem je vyřešit naléhavý nedostatek moderního bydlení v Mongolsku. Více než 75 procent populace žije v tradičních jurtách, kde ale chybí kanalizace a další infrastruktura. Vládní program počítá s výstavbou 100.000 nových bytů v Erdenetu a v hlavním městě Ulánbátaru.

 

Stát přijde kvůli černému trhu s vínem ročně o 2,5 mld. Kč

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Stát přijde v důsledku černého trhu s vínem ročně zhruba o 2,5 miliardy korun. Uvedl to prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Podle studií, které si svaz nechal vypracovat, skončí nezdaněno zhruba 100 milionů litrů vína ročně.

Sudové víno se v Česku prodává na zhruba 30.000 místech. Takové množství prodejců není možné za současných právních předpisů uhlídat. Podle Nyitraye by se víno od domácích vinařů mohlo kromě vlastních sklepů či prodejen prodávat ve vinotékách či vinárnách jako dosud. Tato prodejní místa však budou muset s konkrétním vinařem uzavřít smlouvu, která bude sloužit jako certifikát o původu vína.

28-02-2015