Ekonomický přehled týdne

26-09-2015

Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 70 miliard Kč

Foto: Miroslav Zimmer, ČRoFoto: Miroslav Zimmer, ČRo Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 70 miliard korun. Počítá s růstem platů hasičů, učitelů, policistů, zdravotníků či úředníků nebo i s výdaji souvisejícími s aktuální migrační vlnou. Nyní návrh projedná Sněmovna a musí ho podepsat prezident.

Odboráři požadují víc peněz do takzvaného fondu kulturních a sociálních potřeb - tedy na zaměstnanecké benefity jako stravenky, příspěvek na dopravu nebo důchodové připojištění. Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO nevyloučil, že jim vyhoví.

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD uvítal, že schodek rozpočtu v posledních letech klesá:

"Na jedné straně snižujeme deficit veřejných rozpočtů, na druhou stranu jsme našli dostatek finančních prostředků na to, abychom posílili bezpečnost jak v oblasti policie, tak v oblasti armády, abychom zajistili finanční prostředky na dobré fungování školství a zdravotnictví, abychom zajistili dostatek peněz pro sociální služby."

Sedmdesátimiliardový schodek kritizuje opozice. Podle bývalého ministra financí a místopředsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska je moc vysoký:

"Na státní správu přichází tisíce nových úředníků, rozpočet zvyšuje objemy mezd do veřejné sféry, zvyšuje mandatorní výdaje, sociální dávky. Na tento růst ekonomiky je sedmdesáti miliardový deficit obrovské číslo, které nijak nezlepšuje strukturální stav veřejných financí."

 

Odboráři Unipetrolu vyhlásili stávkou pohotovost

Odboráři v Unipetrolu vyhlásili stávkovou pohotovost. Žádají zvýšení platů o osm procent. Pohotovost se týká 1800 zaměstnanců chemičky u areálu u Litvínova na Mostecku, sdělil ČTK předseda odborové organizace Pavel Dvořák. Mluvčí petrochemického holdingu Mikuláš Duda řekl, že krok odborů je pro firmu překvapující. Stávkovou pohotovost už v pondělí vyhlásili odboráři České rafinérské, která Unipetrolu patří. Požadují zvýšení tarifů a smluvních mezd o 2000 korun.

 

Hainan spustil přímou linku do Pekingu a hledá v ČR zaměstnance

Foto: ČTKFoto: ČTK Čínská letecká společnost Hainan Airlines zahájila provoz na přímé lince Praha - Peking. Nyní hledá piloty, letušky a další profese spojené s letectvím. Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že přímé letecké spojení je důkazem, že vláda zlepšuje vztahy s Čínou. Spoj by měl pomoct vzájemným obchodům mezi zeměmi. Během letošního roku by také podle odhadu odborníků mohlo do Česka přijet téměř 300 tisíc čínských turistů.

"Opravdu se domnívám, že tato investice Hainan Airlines ze strany České republiky má smysl. Když se podíváme na tabulku příletu čínských turistů do ČR ve srovnání s další patnáctkou zemí střední a východní Evropy, tak jsme na prvním místě, kam čínští turisté chtějí jezdit," uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová za hnutí ANO. Dodala, že úřad společně s agenturou CzechTourism mají pro čínské turisty nachystané materiály v čínštině, kvůli očekávanému zvýšení cestovního ruchu z čínské strany je dohodnutá spolupráce i s našimi hrady a zámky.

Čínských investic do České republiky v poslední době přibývá. Například společnost China Energy Company Limited získá postupně až čtyřicet procent české letecké společnosti Travel Service. Firma také koupila šedesát procent fotbalové Slavie. Zvýšila se ale také aktivita českých obchodníků směrem do Číny - za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostl export o devatenáct procent na necelých dvacet osm miliard korun.

 

Sobotka je pro prolomení limitů na dole Bílina

Foto: František Tichý, ČRoFoto: František Tichý, ČRo Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je pro prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí na dole Bílina. U dolu ČSA je podle něj řada otazníků. Vláda by měla podle jeho představ o věci rozhodnout do konce roku. Sobotka to řekl po jednání s ředitelem Severočeských dolů Ivem Pěgřímkem. Nikdo podle něj nezpochybňuje to, že uhlí z Bíliny bude potřeba. Navíc je přesvědčen o tom, že důl bude do roku 2024 schopen pojmout zhruba 1000 nových zaměstnanců.

"Otázka prolomení limitů na dole ČSA je vysoce kontroverzní. Je tam problém zásahu do osídlení. Je tam nesouhlas řady občanů, řady obcí," řekl. Poznamenal také, že podle řady odborníků není uhlí z ČSA nezbytné.

 

České ministerstvo dopravy se zabývá kauzou koncernu Volkswagen

Automobilovým průmyslem otřásá skandál - jedna z největších automobilek na světě Volskwagen přiznala, že do 11 milionů vozů nainstalovala software, který falšoval testy na měření emisí dusíku. Německému koncernu hrozí ve spojených státech pokuta až do výše necelých půl bilionu korun.

České ministerstvo dopravy se kauzou zabývá. Software byl namontovaný i v některých modelech škodovek. Potvrdil to ministr dopravy za Hnutí ANO Dan Ťok. Zatím není jasné, kolik aut vyrobených mezi roky 2009-13 to je. Podle ministra Ťoka bude majitele těchto vozů automobilka Škoda zvát do servisů:

"Existovaly v minulosti vozy, do kterých škodovka montovala tyto inkriminované motory. Ona to připustila, a nás o tom informovala. To znamená, že na českém trhu určitě jezdí vozy, které mají ten inkriminovaný motor. Ty budou zvány do servisů škodovky. Tyto motory budou testovány a budou dělány opravy, pokud bude potřeba."

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by aféra neměla ohrozit tuzemský obchod s automobily. Celý problém se týká hodnot emisí, na funkci nebo bezpečnost motorů to nemá vliv.

 

Česko zřejmě v dopravě nevyčerpá z peněz EU až 12 miliard Kč

Česku se zřejmě nepodaří vyčerpat deset až 12 miliard korun na stavby silnic, železnic a další dopravní infrastruktury z evropského Operačního programu doprava I. ČTK to řekl Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Důvodem, proč se nedaří využít všechny nabízené peníze, je zejména nedostatek připravených staveb, na které by šlo evropské peníze použít.

 

ČR je ochotna vyměnit své přístavy v Hamburku za jiné území

Přístavní molo v Hamburku patřící České republice, foto: ČTKPřístavní molo v Hamburku patřící České republice, foto: ČTK Česko je připraveno vyměnit dvě svá přístavní území v Hamburku za jinou lokalitu. Zástupci německého města přitom nabízejí místo, které je výhodnější než to současné, řekl ČTK ministr dopravy Dan Ťok, který v Hamburku jednal o budoucnosti přístavů. Hamburk plánuje v místě, kde jsou nyní české přístavy, výstavbu pro olympijské hry.

Česká republika má v Hamburku tři přístavní území: Sálský a Vltavský přístav, které k sobě přiléhají a byly propůjčeny Československu k užívání na základě Versailleské smlouvy, a samostatný Peutský přístav, který v roce 1929 Československo zakoupilo. Ťok zdůraznil, že Česko má zájem využívat své přístavy v Hamburku dlouhodobě, určitě i po roce 2028, kdy vyprší platnost Versailleské smlouvy.

Ředitel vodních cest Lubomír Fojtů upozorňuje na to, že do nového přístavu by mohly plout větší lodě, protože nová území nabízejí lepší vodní hloubku:

"Budeme moci poprvé po dlouhé době využívat toto území i pro námořní přepravu. Na starém území to bylo prakticky nemožné díky omezené výšce mostů na přístupových cestách."

Podle Lubomíra Fojtů stát počítá s využíváním přístavů v dalších padesáti letech. Nová smlouva je podle něj v jednání. Pro český export jde o klíčový dopravní uzel. 60 procent zboží, které míří do zámoří, jde právě přes hamburský přístav. Navíc Evropa se chystá posílit obchodní spolupráci se Spojenými státy a Kanadou.

 

První česká podnikatelská mise zamíří v říjnu na Kubu

Martin Tlapa, foto: archiv Radia PrahaMartin Tlapa, foto: archiv Radia Praha Na Kubu zamíří z Česka první podnikatelská mise v novodobé historii. Zhruba 15 zástupců českých podniků doprovodí na zahraniční cestě náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapu. Na čtyřdenní misi by podnikatelé měli odletět 11. října. "České firmy mají značnou výhodu. Mohou totiž navázat na historickou spolupráci s Kubou a dobré jméno českých výrobků," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý, který českou podnikatelskou delegaci na Kubu povede.

 

Bytová výstavba roste šestý rok, začalo se stavět 12.930 bytů

Bytová výstavba v Česku roste šestý rok v řadě. Podle Českého statistického úřadu zahájily firmy v prvním pololetí stavbu 12.930 bytů, což je meziročně o 798 více. Přestože se realitní trh po nedávné krizi vrací v absolutních číslech k rekordním hodnotám, ekonomická krize ho výrazně změnila. Nejvýrazněji je to patrné u výstavby bytových domů. Zatímco před rokem 2008 je firmy stavěly po celém území Česka, nyní jasně dominuje Praha. Ještě v roce 2010 se na nové výstavbě v bytových domech podílela čtvrtinou a loni polovinou. V letošním prvním pololetí připadalo na hlavní město 74 procent zahájených bytů.

 

Praha otevřela tunel Blanka

Do tunelového komplexu Blanka vjeli první řidiči. Šestikilometrový tunel byl zprovozněn po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním. Stavba Blanky stála hlavní město i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard víc, než bylo původně plánováno. Stavbu zkomplikovaly propady půdy, technické problémy s kabely nebo soudní pře města s dodavateli.

Foto: ČTKFoto: ČTK Tunel Blanka zkrátí řidičům čas jízdy ze severu na jih Prahy na zhruba čtvrthodinu. Časovou úsporu experti přepočítali i na peníze a podle Pavla Přibyla z Ústavu dopravních systémů tunel Blanka ušetří až půl miliónů korun denně.

"Z intenzit dopravy, a z ceny za ztracenou hodinu nám vyšlo, že jenom tím, že tunel Blanka by byl v provozu a jezdilo by se z jihu Prahy na sever Prahy touto trasou, tak se denně ušetří 468 tisíc korun jenom na tom, že tam ti lidé stojí, a stojí je to nějaké peníze."

Městského okruhu chybí ještě zhruba 9 kilometrů a tak jsme zjišťovali, kdy se jich dočkáme. Podle Přibyla by se stavba měla oprostit od politických záležitostí, protože pokud bude okruhem kolem Prahy skutečně kruh, pak bude možné řešit i dopravu v centru.

"Mohli bychom třeba v historické části města zavést mýto. Dneska nemůžeme, protože auta nemají kde jezdit. Ta auta by se, podobně jako v Londýně, vytlačila poplatkem z centrální oblasti a využívala by kapacitní komunikace, které jsou mimo."

Zatím je dokončení Městského okruhu teprve na začátku stavebního řízení.

 

Srpnové srážky zachránily na Moravě úrodu vinné révy, bude i dost jablek

Srpnové dešťové srážky, které přišly po dlouhotrvajících vedrech, zachránily letošní úrodu hroznů. Podle prvních odhadů jsou výnosy zatím nadprůměrné. Svaz vinařů odhaduje sklizeň na úrovni šesti tun na hektar. ČTK to řekl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. Vinobraní na většině míst jižní Moravy začalo reálně 7. září sklizní raných zejména aromatických odrůd a nyní se pokračuje odrůdou Müller Thurgau. V některých případech se už sklízí i na Znojemsku. Hlavní část sklizně potrvá ještě celé září a říjen.

Také úroda jablek je letos na jižní Moravě dobrá až nadprůměrná. Pěstitelé si pochvalují i kvalitu. Jediné, co je trochu trápí, je velikost některých jablek, která nedorostla kvůli velkému suchu v létě.

 

Euro: Nejbohatšími podnikateli zůstávají Kellner, Babiš a Tykač

Foto: FreeImagesFoto: FreeImages Pořadí nejbohatších Čechů podle týdeníku Euro se na prvních třech místech nezměnilo. Na čele zůstává Petr Kellner, navzdory snížení majetku o zhruba šest procent na 123 až 150 miliard korun. Na druhém místě je majitel skupiny Agrofert a ministr financí Andrej Babiš s 95 až 110 miliardami korun, třetí je Pavel Tykač s majetkem 30,6 až 35,8 miliardy korun. Informuje o tom týdeník Euro, který kompletní žebříček stovky nejbohatších Čechů a Slováků zveřejní 29. září.

Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků dosáhl 918 miliard korun, což proti předchozímu roku představuje navýšení o téměř 66 miliard korun, tedy o zhruba osm procent. V žebříčku se proti minulému roku objevilo jedenáct nových miliardářů.

 

Analýza: Zahraniční studenti na VŠ přinášejí státu miliardu ročně

Zahraniční studenti na českých vysokých školách díky své útratě přinášejí do státního rozpočtu asi miliardu korun ročně. Jde o částku, kterou od nich stát vybere na dani z přidané hodnoty. Vyplývá to z odhadů uvedených v analýze projektu Kredo, který zajišťuje ministerstvo školství a je financovaný z evropských dotací.

Desítky tisíc zahraničních studentů, kteří v roce 2014 působili na českých VŠ, podle odhadů mohli utratit za svůj pobyt v součtu 4,5 miliardy korun ročně. V roce 2014 na tuzemských veřejných vysokých školách studovalo 35.663 zahraničních studentů, kteří chtějí v Česku získat diplom. Dalších 11.500 lidí přijelo na tuzemské soukromé i veřejné vysoké školy na výměnné pobyty, průměrně v ČR strávili asi půl roku.

Průměrné výdaje českého vysokoškoláka se podle publikovaných výzkumů pohybují mezi 5000 a 15.000 korunami měsíčně. Autoři analýzy předpokládají, že u studentů z ciziny se výdaje příliš lišit nebudou.

26-09-2015