Ekonomický přehled týdne

30-01-2016

Deloitte: ČR bude do pěti let mezi 20 konkurenceschopnými zeměmi

Česká republika by se měla do pěti let dostat mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí ve výrobě. Vyplývá to z aktuální studie společnosti Deloitte. ČR je v současnosti na 23. místě. Jedničkou by se měly stát Spojené státy, které by měly předstihnout Čínu. 11 zemí na předních příčkách zůstane do roku 2020 stabilních, i když s určitou změnou postavení. Kromě Číny a Spojených států, které si udržují dvě nejvyšší pozice, na třetím a čtvrtém místě zůstanou Německo a Japonsko.

Česká republika podle společnosti Deloitte však letos tak rychlé tempo jako v loňském neudrží. Odhaduje, že se zpomalí růst HDP na dvě a půl procenta z loňských více než čtyř procent, říká analytik Komerční banky Viktor Zeisel:

"Růst o 2,5 procenta není špatná zpráva. Minulý rok byl tažený hlavně jednorázovými faktory, ať už to byla změna v tabákových daních, nebo dočerpávání evropských fondů. Růst kolem 2,5 procenta stále zajišťuje snižující se nezaměstnanost."

 

S ministrem Zaorálkem odletěla do Ománu a Egypta delegace 23 podnikatelů

S ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) odletělo na čtyřdenní oficiální návštěvu Ománu a Egypta 23 zástupců tuzemských firem. V podnikatelské misi jsou zejména firmy z obranného a leteckého průmyslu. ČTK o tom informoval Svaz průmyslu a dopravy, který misi organizuje. Delegace navštíví Káhiru a Maskat. V obou městech proběhne podnikatelské fórum a dvoustranné schůzky podnikatelů s místními firmami.

 

Ministr Mládek: Podíl českého exportu do zemí EU stále roste

Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské Unie loni dál rostla. Do zemí osmadvacítky mířilo 84,4 procenta tuzemského vývozu. Na setkání lídrů českého exportu v Praze to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Snahou státu je přitom nacházet pro exportéry nové trhy a diverzifikovat tak tuzemský vývoz. Ministr také zopakoval, že výše českého vývozu se loni přiblížila rekordním čtyřem bilionům korun, kladné saldo obchodní bilance dosáhne podle odhadů 490 miliard korun.

ČR podle Mládka ztratila některé tradiční exportní trhy v zemích, které jsou rozvráceny válkou, jako jsou Sýrie, Irák či Libye a nepodařilo se je nahradit jinými arabskými zeměmi. Druhým velkým problémem je klesající export do Ruska. Obrovskou příležitost ve střednědobém horizontu pro exportéry Mládek vidí na trhu Íránu, částečně se podle něj podařilo rozšířit export do postsovětských republik.

 

Česko za programovací období 2007 až 2013 nevyčerpá celkem asi 30 miliard korun z EU

Česko za programovací období 2007 až 2013 nevyčerpá celkem asi 30 miliard korun z Evropské unie. Po jednání vlády to řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová za hnutí ANO. Věří ale, že se částku podaří ještě snížit.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD bylo do začátku února 2014 proplacených 349 miliard korun. Předseda vlády ocenil dva programy, kde se podařilo zlepšit čerpání:

"Je to operační program Podnikání a inovace a operační program Životní prostředí. Před dvěma roky byly tyto operační programy problematické a na konci loňského roku čerpají velmi dobře."

 

EK požaduje nové posouzení silničních staveb v Česku

Foto: Miloš TurekFoto: Miloš Turek V Česku je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. To mají stavby ještě podle starého zákona z roku 1992. Nové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let, řekl po jednání ekonomických ministrů premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Případné zdržení by podle něj ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jedná se asi o 90 miliard korun.

Vláda se bude snažit s Evropskou komisí vyjednat zvláštní režim pro tyto stavby. Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO jde do vyjednávání s tím, že pro to má Česko dostatečné argumenty:

"Jednáme o konkrétních projektech. Myslím, že máme argumenty, aby se posouzení staveb nemuselo opakovat, abychom to, co nám Evropská unie vytýká, byli schopni splnit například v rámci stavebního řízení, které už jede podle novely zákona."

 

Sněmovna po půl roce dokončila první čtení zákona o prokazování původu majetku nad sedm milionů korun.

Finanční správa by už brzy mohla požadovat od lidí prokázání původu jejich majetku. Sněmovna po půl roce schválila zatím v prvním čtení příslušný vládní návrh. Ten počítá s tím, že pokud bude mezi příjmem a majetkem rozdíl nad sedm milionů korun, bude majitel muset prokázat, kde na něj vzal.

Předlohu kritizuje opozice, ministr financí Andrej Babiš z Hnutí ANO si ji chválí:

"Prokazování původu majetku by mělo konečně být zavedeno, aby hlavně politici a státní úředníci, kteří zázračně zbohatli, a myslím, že tady nakradli dost za těch 25 let, konečně řekli, kde na to vzali."

V případě, že majitel neprokáže, kde na majetek vzal, vyměří úřad daň. Podle poslance ODS Marka Bendy je návrh protiústavní:

"Přenáší důkazní břemeno na občana proti státu. Stát nemusí nic, občan musí prokazovat, že je nevinný. To je podle mého názoru v hlubokém rozporu s ústavními principy, tak jak je známe. Současně je to zákon pro práskače a bonzáky. Kdyby to bylo alespoň plošné, tak jsem ochoten to pochopit. Když někdo někoho zažaluje finančnímu úřadu, tak ten provede kontrolu, já prostě nemám rád zákony pro práskače."

 

Travel Service koupí 16 nových boeingů za desítky miliard

Foto: MarekV, CC BY-SA 3.0 UnportedFoto: MarekV, CC BY-SA 3.0 Unported Letecká společnost Travel service uzavřela jeden z největších kontraktů v historii českého civilního letectví. Do roku 2021 převezme celkem 25 nových letadel Boeing za desítky miliard korun. Tři stroje si Travel Service koupí přímo od výrobce, zbylé si pronajme od leasingových společností - přesnou cenu ale letecký dopravce neupřesnil.

Novými letadly Travel service částečně rozšíří svoji flotilu a část z nich nahradí stávající stroje, popisuje mluvčí společnosti Vlaďka Dufková:

"Nový stroj Boeing přinese řadu výhod. Bude mít nižší potřebu paliva na sedačku a přinese i větší komfort cestujícím."

 

Některé obce získávají na daních z nemovitostí až desítky tisíc korun

Rozdíly mezi příjmy obcí a měst z daní za nemovitosti mohou být i čtyřicetinásobné. Dokládá to studie společnosti Czech Credit Bureau. Jsou to sídla, která mají v sousedství elektrárnu, důl, případně rozsáhlé firemní a rekreační areály. Jestliže je tedy na území třeba malé obce nějaký velký průmyslový nebo rekreační objekt, pak je její výnos daně z nemovitých věcí na obyvatele hodně velký.

Nejvyšší výnos daně z nemovitých věcí přepočtený na obyvatele má dlouhodobě obec Trnávka na Pardubicku, na jejímž katastrálním území se nachází elektrárna Chvaletice. Zatímco podobně velké obce mají průměrný výnos 1 400 korun na obyvatele, v Trnávce se dlouhodobě pohybuje kolem 42 tisíc.

 

CVVM: Ekonomickou situaci ČR poprvé kladně vnímá 30 pct. lidí

Současnou ekonomickou situaci Česka pozitivně hodnotí 30 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu, který loni v prosinci provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj počet příznivých hodnocení poprvé od roku 1999, odkdy se srovnatelné průzkumy dělají, dosáhl takové úrovně. Sedmadvacet procent lidí naopak považuje situaci za špatnou a podle dvou pětin Čechů není ani dobrá, ani špatná

 

Becherovka získala skoro sto milionů korun jako kompenzaci za ztráty z prohibice z roku 2012

Foto: Kristýna MakováFoto: Kristýna Maková Česká likérka Becherovka získala stamilionové odškodnění za ztráty z prohibice v roce 2012. Finanční kompenzaci obdržela společnost od zahraniční pojišťovny. Becherovka je tak jedinou firmou, která peníze za třítýdenní prohibici dostala.

Zákaz prodeje lihovin začal v Česku platit v září roku 2012. Alkohol se nesměl vyvážet ani do zahraničí. Už v té době bylo jasné, že výrobcům lihovin půjdou škody do desítek milionů korun. Obrovské ztráty měla i Becherovka, jak popsal její výrobní ředitel Vladimír Darebník:

"Ztráty, které odhadujeme, činí asi 100 milionů korun. V této sumě jsou obsaženy samozřejmě náklady, které jsme museli vynaložit na to, abychom vyhověli novým právním předpisům, ale jsou tam zejména škody, které jsme utrpěli na exportních trzích."

Kromě Becherovky si o odškodnění neřekla žádná jiná firma. Třeba likérka Rudolf Jelínek kvůli zákazu prodeje alkoholu přišla až o padesát milionů korun.

30-01-2016