Ekonomika
Autor: Zdeněk Vališ
Mezi nejproblematičtější loňská rozhodnutí, která ovlivní určitou oblast na dlouhé roky dopředu, řadí mnozí odborníci energetiku. Problém Temelínu byl už rozebrán ze všech možných úhlů a navíc přesahuje rámec ekonomických kritérií. Hodně polemik ale vyvolalo vládní rozhodnutí o způsobu privatizace elektroenergetiky a plynárenství. Spolu s dominantním výrobcem elektřiny ČEZ hodlá stát prodat i šest distributorů jako jeden balík. Totéž se předpokládá i v případě dominantní plynárenské společnosti Transgas a osmi distributorů plynu. Vzhledem k očekávané ceně tři miliardy dolarů za energetický balík a dvě miliardy za plynárenský se tak okruh potenciálních investorů omezí jen největší evropské společnosti. Neprošel návrh ministerstva financí, aby ČEZ a Transgas byly privatizovány v několika částech a také aby zvlášť byly privatizovány distribuční společnosti. Vítěznou koncepci ministra průmyslu Miroslava Grégra ale kritizují mnozí ekonomové. Obávají se toho, že na českém trhu vznikne staronový monopol, podobný tomu, který elektrickou energii vyráběl i rozváděl před rokem 1990. Grégr ovšem považuje za liché obavy, že monopolní dodavatelé energií si budou moci diktovat ceny na trhu. Dnešní regionální distribuční společnosti si prý stejně vzájemně nekonkurují a skutečný boj o zákazníky svedou teprve obchodníci s elektřinou. Český trh označuje Grégr za okrajový. Důležitá je podle něj Evropa a v jejím rámci může uspět jen kapitálově silný subjekt. To je také, jak řekl největší výhodou jeho koncepce. Oponenti naproti tomu soudí, že kolos, který vláda nabídne k prodeji, budou muset investoři stejně restrukturalizovat. Výnos státu tak prý bude nižší, než by tomu bylo v případě podílu v jednotlivých společnostech.
S velkou slávou byla loni v září zahájena stavba nového závodu koncernu Phillips v Hranicích na Moravě, který se má stát největším světovým výrobcem televizních obrazovek. O investici Phillipsu usilovalo několik zemí. Nakonec se koncern rozhodl pro severní Moravu. Továrna dá práci několika tisícům lidí, a tak není divu, že vláda i město Hranice stavbu hýčkají a nechtějí žádné komplikace. K těm ale přece došlo. Zasloužila se o ně místní kadeřnice paní Regecová, která se zatím nedohodla s městem na prodeji svého jednohektarového pozemku. Radnice přitom už dříve vykoupila pro stavbu pozemky od více než 90 vlastníků a nyní obviňuje Regecovou, že ohrožuje největší investici v regionu postiženém vysokou nezaměstnaností tím, že žádá za metr čtvereční svého pozemku až desetkrát víc, než ostatní vlastníci. Podle starosty Rudolfa Nováka je tedy jediným řešením vyvlastnění onoho jednohektarového pozemku. Advokát paní Regecové Petr Kšáda má ale na vyvlastnění pozemku své klientky jiný názor. Starosta Hranic naproti tomu argumentuje tím, že do průmyslové zóny už bylo z tzv. veřejných rozpočtů investováno téměř 200 miliónů korun. Město také podalo u okresního soudu žalobu o povinnost uzavřít kupní smlouvu. Advokát Kšáda se pro změnu odvolává na znalecký posudek. Starosta Hranic ale znalecký posudek neuznává, protože byl prý zpracován netradiční metodou. Kauzou město Hranice versus Markéta Regecová se toto pondělí zabýval okresní soud v Přerově. Zamítl žalobu, kterou se město domáhalo, aby Regecové nařídil uzavřít kupní smlouvu podle podmínek města. Koncern Philips tedy dál pokračuje ve stavbě mimo jiné i na cizím pozemku.
A na závěr ještě pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 11. ledna. Dolar 37 korun, 24 haléřů. Marka 17 korun, 90 haléřů.
