18-01-2001

Autor:Zdeněk Vališ

Tzv. zlaté akcie, které drží stát prostřednictvím Fondu národního majetku v některých strategických podnicích a ve firmách nazývaných jako "rodinné stříbro", budou zřejmě postupně zrušeny. Příslušný návrh předložilo vládě ministerstvo financí. Zlaté akcie zajišťují státu zvláštní práva při hlasování na valných hromadách, jako je například vetování návrhu na likvidaci firmy či změnu jejích stanov, jež by třeba z vodárenské společnosti udělala výrobce rohlíků. Jak potvrdila Radiu Praha Lucie Králová z tiskového oddělení Fondu národního majetku, tato instituce je s vládním záměrem srozuměna.

Člen Komise pro cenné papíry a bývalý předseda Fondu národního majetku Tomáš Ježek je nicméně vládním úmyslem poněkud překvapen.
Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek soudí, že celá záležitost zase nebude tak horká, jak se původně uvažovalo, protože některá ministerstva vznesla výhrady proti rušení zlatých akcií. V zásadě ale nemají podle Vacka zlaté akcie žádnou oporu v legislativě.
Připomeňme si například, že jedním z případů, kdy stát zlaté akcie využil, byla valná hromada Hřebčína Napajedla vyhlášeného chovem anglických plnokrevníků. Hřebčín prošel na začátku devadesátých let kuponovou privatizací a nyní je kromě jedné zlaté akcie státu plně v soukromých rukou. Jeden z větších majitelů hřebčína před časem navrhl bezdůvodně likvidaci, ale stát ji prostřednictvím své zlaté akcie vetoval. Zlatá akcie prý hraje důležitou roli i u společnosti Labská plavba, protože jejím prostřednictvím jsou zajištěna česká práva v hamburském přístavu. Naproti tomu v třeba v případě Barrandovských ateliérů se ukázala zlatá akcie státu jako bezcenná.Privatizaci Barrandova připravila v roce 1992 vláda Petra Pitharta. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde při této příležitosti prohlásil, že zlatá akcie, kterou bude vlastnit stát, zajistí Barrandovu pokračování filmové tvorby a bude blokovat nakládání s pozemky a nemovitostmi, které se ocitnu v majetku privatizované společnosti. Loni ale Krajský soud v Praze rozhodl, že zlatá akcie státu je od samého začátku právně neplatná. A ministr kultury Pavel Dostál v deníku Právo jen bezmocně konstatoval, že pokud jakýkoli majitel Barrandova zruší filmovou tvorbu a z Barrandova udělá stavební parcelu, český stát s tím nebude moci nic dělat.

Kvalitní kožená obuv a další výrobky z kůže by mohly podle odborníků výrazně podražit, protože zpracovatelé začínají pociťovat nedostatek suroviny, který je většinou způsoben vybíjením stád skotu kvůli nemoci šílených krav. Proto rostou i ceny hovězích kůží. Nedostatek kvalitní hovězí kůže pociťují zejména výrobci luxusní obuvi. Hlavním dodavatelem luxusní hověziny je totiž Francie, kde se BSE projevila nejvíce. Tíživou situaci potvrzuje i tajemnice České obuvnické asociace Vlasta Majerová.

Na trhu se projevuje zároveň nedostatek domácích surových kůží, protože v České republice v minulých letech klesly porážky hovězího dobytka. Přitom kolem 70 procent domácí produkce kůží se exportuje do zemí Evropské unie, kde jsou kvalitní kůže žádaným artiklem pro automobilový průmysl na výrobu sedaček. Česká republika na rozdíl od Polska nebo Maďarska nemá žádná ochranná opatření proti vývozu této suroviny, jako je například stanovení kvót. Nedostatek domácích kůží tak často nahrazují dovozy ne příliš kvalitní kůže z Latinské Ameriky a Ruska. Někteří výrobci uvažují o náhradě kůže syntetickými materiály. Na druhé straně rostě poptávka po jiných druzích kůže. Třeba výrobci rukavic nejvíce zpracovávají jehněčinu a kůzlečinu, jejichž cena v závislosti na módních trendech meziročně vzrostla o 60 procent. Nedostatek hověziny ovšem povede k dalšímu zvyšování cen i těchto druhů kůže.

Od nového roku mohou čeští občané a firmy zřizovat účty v zahraničí bez devizového povolení České národní banky. Klient zahraniční finanční instituce musí zřízení a stav účtu pouze bance oznámit. Otázkou zatím zůstává, jak řešit postup českých občanů, kteří mají svá konta v zahraničí už delší dobu a chtěli by je nyní legalizovat. Právníci tvrdí, že při zániku trestnosti se nyní na takový čin sankce nevztahují. Zákonné podmínky se zkrátka změnily a za dřívější porušení zákona prý nelze nikoho stíhat.

A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 18. ledna. Dolar 37 korun, 90 haléřů. Marka 18 korun, 20 haléřů.

18-01-2001