Ekonomika

Eurobankovka

Občas se hovoří o tom, že současné posilování kursu koruny vlastně vyvolává stále lepší stav české ekonomiky. Je to tak, ale jen do jisté míry. Kdybychom se podívali na kurs před rokem, tak by dnes měla být koruna skutečně výš. Růst domácího produktu se pohybuje kolem tří procent, zatímco Evropská unie skončila loni zhruba s jednoprocentním růstem. Pokračuje Zdeněk Vališ.

To přirozeně muselo vést k posílení kursu vůči euru. Nicméně před rokem stálo euro 35 korun, dnes stojí jen 32 korun i méně. Čili jde o posílení koruny o nějakých osm, devět procent, a takové posílení už není přirozené. Do hry tedy vstupuje ještě jiný důležitý faktor. Onen známý velký příliv zahraničního kapitálu do České republiky. A na této vlně se logicky vezou také spekulanti, kteří ženou korunu ještě výš. Kurs měny je vždy ovlivněn trhem a je zřejmé, že možnosti centrální banky, jak ten trh ovlivnit, jsou mezené. Pokud banka sáhne k nějakým intervencím na trhu, jako to opět udělala minulý týden, tak to dělá hlavně proto,

Eurobankovka
aby dala trhu najevo, že se jí něco nelíbí, že těmi vstupy na trh hodlá ztrpčovat život spekulantům. Přetlačit trh ale nelze. To nedokázala ani Evropská centrální banka. Je tu, pravda, ještě možnost ovlivňování trhu pomocí úrokových sazeb, ale ty tu jsou především od toho, aby se jimi pomáhala regulovat inflace. Devizový trh v uplynulých dnech samozřejmě netrpělivě čekal také na to, co se stane s příjmy z privatizace.

Stát, jak známo, dostane zhruba 150 miliard korun z prodeje Transgasu a Unipetrolu. Vláda se proto dohodla s centrální bankou na společném postupu, který má zabránit tomu, aby obrovská suma v devizách, která přijde ze zahraničí ještě více netlačila na příliš vysoký kurs koruny. Cílem je, aby se co nejméně deviz měnilo na peněžním trhu za koruny. Asi 25 miliard složí kabinet na zvláštním účtu u České národní banky, a ta uloží tyto prostředky v zahraničí. Ministerstvo financí odloží na letošek plánovanou emisi dluhopisů v cizí měně. Státní instituce mají hradit faktury ze zahraničí v eurech, které jim poskytne centrální banka. Korunová směna tedy bude jen účetní, na papíře. Určitou část z výnosů privatizace ale jak řekl premiér Miloš Zeman, kabinet použije.

Povrchový důl,  foto: Lysippos,  Creative Commons 3.0
"Vláda samozřejmě naplní parlamentem schválené rozpočty fondu bydlení a fondu dopravy, respektive infrastrukturních investic. Vláda přispěje k tomu, aby se vyřešily některé problémy, které se týkají schodku Konsolidační agentury a Fondu národního majetku."

Ústeckému kraji slíbili ministři 15 miliard v příštích deseti letech na rekultivaci krajiny po těžbě uhlí. Ještě letos získá region z této sumy tři miliardy.


Vládní agentura CzechTrade zkoumala v uplynulých dnech dopad silné koruny a vlivu recese německé ekonomiky na české exportéry. Ukazuje se, že vývoj kursu negativně postihl polovinu českých exportérů, ale, jak potvrdil generální ředitel CzechTrade Martin Tlapa, téměř 30 procent českých firem na silné koruně vydělalo.

"Dá se říci, že na kursu koruny vydělaly především podniky, které samozřejmě více dovážejí do České republiky. Pro ně to znamenalo snížení nákladů na nákup, například elektroniky či textilního zboží, což se, myslím, projevilo i koncem roku, kdy ceny některých surovin a zboží na domácím trhu poklesly. Naopak prodělaly podniky - zejména malé a střední, které vyvážejí výrobky z domácích surovin. Tam samozřejmě ten kurs znamenal nižší inkaso a samozřejmě horší hospodářský výsledek pro tyto podniky."

Logo CzechTrade
Velké podniky, které vyvážejí i dovážejí, si mohly podle Martina Tlapy kompenzovat exportní ztráty importními zisky ze silné koruny. Bývalý ministr financí, dnes hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík soudí, že vývozci se musí s drahou korunou smířit.

"Já vím, že mnozí exportéři to neslyší rádi, ale ten kurs je objektivní skutečností, které se oni musí umět přizpůsobit, aby byli konkurenceschopní i za toho určitého mírného posilování koruny, které odpovídá celkově dobrému hospodářskému vývoji u nás."

Martin Tlapa označuje za určité překvapení fakt, že na české podniky příliš nedolehla recese německé ekonomiky, i když je Německo jednoznačně největším obchodním partnerem Česka.

"Ten dopad podle našich průzkumů se zdá být menší, než se obecně říká. Pouze asi dvacet procent podniků uvádí, že je postihla recese v Německu. Pozitivní jev je, řada exportérů se díky tomu orientovala na další trhy v Evropě, například Belgie, Francie, Nizozemí, což svědčí o tom, že naše podniky umí vyvážet a mají konkurenceschopné zboží. 25 procent podniků ještě očekává dopad německé recese, že by jim zhoršila podnikání. Je tam možná jeden zajímavý moment. Řada podniků zaznamenala zvýšený zájem německých firem o nákup zboží z České republiky, protože jsme cenově výhodnější a recese tlačí na to, aby se hledali levnější dodavatelé. My ale upozorňujeme na to, že toto jednání musí být doprovázeno i dalšími aktivitami českých firem. Musí být pružné a přesvědčivé při jednání s německými partnery. Takže je zde i jistá příležitost pro české podniky na německé recesi vydělat."

Generální ředitel agentury CzechTrade Martin Tlapa hodnotí vcelku optimisticky i výhledy celého českého zahraničního obchodu.

"Já myslím, že ty dnešní výsledky zahraničního obchodu jsou příjemné, protože nezapomeňme, že české podniky čelily nepříjemnému vývoji v loňském roce. V druhé polovině kursu a v prvním pololetí vysokým cenám ropy. Vypořádaly se s tím dobře a zdá se, že to vysoké tempo růstu exportu bude pokračovat i v letošním roce."