Ekonomika

Demonstrace odborářů Třineckých železáren 28.5. před budovou Úřadu vlády v Praze, foto: ČTK

Odboráři jsou přesvědčeni, že chystanou reformu veřejných financí zaplatí obyčejní lidé, zaměstnanci, důchodci, rodiny s dětmi. Velkých ryb, které způsobují řadu daňových úniků, se reforma podle nich nedotkne. Přitom právě toto je oblast, ze které by mohlo plynout do veřejných rozpočtů dostatek prostředků. Prioritou vlády by tedy měl být efektivnější výběr daní. Zatím se to nedaří a výše daňových nedoplatků stále stoupá.

Demonstrace odborářů Třineckých železáren 28.5. před budovou Úřadu vlády v Praze,  foto: ČTK
Odboráři jsou přesvědčeni, že chystanou reformu veřejných financí zaplatí obyčejní lidé, zaměstnanci, důchodci, rodiny s dětmi. Velkých ryb, které způsobují řadu daňových úniků, se reforma podle nich nedotkne. Přitom právě toto je oblast, ze které by mohlo plynout do veřejných rozpočtů dostatek prostředků. Prioritou vlády by tedy měl být efektivnější výběr daní. Zatím se to nedaří a výše daňových nedoplatků stále stoupá. V současné době dosahují asi 110 miliard korun. Potíž je v tom, že zatím se žádné české vládě nepodařilo najít účinný mechanismus, jak se s tímto problémem vypořádat. Různých návrhů se už objevilo dost. Ministerstvo financí nedávno například doporučilo finančním úřadům, aby prominuly penále a úroky těm, kdo uhradí daňový nedoplatek do 31. července. Mnozí odborníci ale na tento nápad pohlížejí s jistými rozpaky. Nejvíce dluží státu plátci daně z přidané hodnoty. Má to svou logiku. Jednak se tato daň na odváděných penězích podílí největší měrou. Jednak, jak uvádí Marek Fér, analytik Československé obchodní banky, tato daň k podvodům přímo svádí.

"Vysoká výše nedoplatků daně z přidané hodnoty vyplývá z toho, že podvádět u této daně je v porovnání s ostatními daněmi relativně nejlukrativnější."

 Bohuslav Sobotka na jednání vlády,  foto: ČTK
Je tedy otázkou, zda se podaří přesvědčit dlužníky, aby daně zaplatili. Vstřícný krok ministerstva financí může samozřejmě pomoci některým podnikům, které by jinak byly ochotny zaplatit, ale neměly z čeho. Nemluvě o tom, že dnes nemají na vysoké penále. Dostaly se do finančních potíží například kvůli loňským povodním. Krátkodobě tedy může opatření vyhovovat poctivým podnikatelům i státní kase. V dlouhodobém výhledu ale bude podle odborníků jeho efekt spíše negativní, protože je demotivující. Méně odpovědné podnikatele povede k tomu, aby zase raději čekali na nějakou daňovou amnestii, než aby řádně daně odváděli. Tomáš Pilař z Wood and Company proto říká, že jediným řešením daňových nedoplatků je tvrdý postup státu.

"Stát musí v podstatě udělat radikální řez a přistoupit k nepopulárnímu opatření. Ty daně prostě nějakým způsobem vybrat nebo příslušné podniky poslat do konkursu. Jinak se platební morálka nezlepší a problém s nedoplatky bude i nadále."

Tomáš Pilař tedy v zásadě opakuje to, co po vládě požadují i odboráři.


Demonstrace odborářů Třineckých železáren 28.5. před budovou Úřadu vlády v Praze,  foto: ČTK
Odboráři ovšem vznášejí ještě řadu dalších požadavků. A některé z nich jsou dosti kontroverzní. Například by prý vláda měla zvážit návrh poklesu daně z příjmu právnických osob z 31 až na 24 procent v průběhu tří let. Odborářům vadí, že to bude znamenat výpadek pro státní rozpočet ve výši 30 procent. Navíc, jak připomínají, je zisk po zdanění čistým příjmem majitelů a v řadě případů pak jde mimo republiku. Jiným kontroverzním požadavkem je návrh na znovuzavedení dědické daně z velkého majetku. Sociální demokracie se o to už při jednáních o reformě veřejných financí pokusila, ale narazila na tvrdý odpor koaličních partnerů, jakkoli se ministr financí Bohuslav Sobotka snažil tento návrh obhajovat.

"Ve všech ostatních evropských zemích tato daň existuje. Česká republika je z tohoto pohledu raritou. Nechceme tuto daň obnovit plošně, ale pouze u dědictví, které by přesáhlo částku dva milióny korun na jednu osobu. Pro informaci, průměrná částka dědictví se v České republice pohybuje pod částkou 500 tisíc korun na jednu osobu. To znamená, že průměrné dědictví by tento návrh v žádném případě nezasáhl."

Koaliční partneři sociálních demokratů ale mají na dědickou daň i pro tzv. větší majetky naprosto stejný názor jako opoziční ODS. Jak připomíná Vlastimil Tlustý, předseda poslaneckého klubu ODS, právě jeho straně se podařilo tuto daň zrušit, když byla u moci.

"My si myslíme, že rodiny by neměly být perzekuovány za to, že si převádějí nemovitosti mezi jednotlivými generacemi. Myslíme si, že co rodiče poctivě vydělali, by mohli mít právo jejich děti bez placení zvláštní daně získat."

Je zřejmé, že znovuzavedení dědické daně je neprůchodné. Asi by se nelíbilo ani některým odborářům. Relativně levné hypotéky a státem podporované stavební spoření umožňují získat nemovitosti dosti širokému okruhu zájemců. Jenže ten, kdo v uplynulých měsících kupoval byt nebo dům, ví, že ve velkých městech se ceny většinou pohybují nad dva milióny korun, spíše hodně nad tuto částku. Rodiče, kteří dnes pořizují bydlení pro svou rodinu, by tak mohli zanechat svým potomkům poměrně drahé dědictví. Odborníci ale zároveň připomínají, že i kdyby dědická daň prošla, státní pokladna by se tímto příjmem příliš neobohatila.


A na závěr ještě pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 29. května. Euro 31 korun, 34 haléřů. Dolar 26 korun, 70 haléřů.