07-06-2014

Foto: Barbora Kmentová / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Barbora Kmentová / Český rozhlas - Radio Praha Evropská komise doporučila ukončit řízení kvůli nadměrnému deficitu, který vedla vůči České republice a dalším pěti zemím EU, Slovensku, Rakousku, Belgii, Dánsku a Nizozemsku. Návrh komise projednají ministři financí unijních států 20. června v Lucembursku. Česko se do řízení dostalo v roce 2009, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Referenční hodnota jsou přitom tři procenta. Deficit byl pak snižován, až v roce 2013 dosáhl hodnoty 1,5 procenta HDP. Vládní konvergenční program nyní předpokládá růst deficitu letos na 1,8 procenta a v roce 2015 na 2,3 procenta HDP. Premiér Bohuslav Sobotka už dříve upozornil, že příští rok bude fakticky deficit 2,8 procenta kvůli jednorázovému zaúčtování platby za pronájem stíhaček Gripen.

 

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Česko by mělo zjednodušit svůj daňový systém a vylepšit výběr daní. Praze to doporučuje Evropská komise. Materiál zmiňuje také potřebu zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému či posílení efektivity a výkonnosti úřadů práce. Ještě letos by měl být podle komise přijat zákon o státní službě. Jeho přijetí je jednou z podmínek čerpání prostředků z evropských fondů. Samotné čerpání evropských fondů je prý také potřeba zlepšit, je především třeba zjednodušit celý systém, zvýšit jeho kapacit a vyřešit možné konflikty zájmů. Komise doporučuje také zatraktivnění učitelské profese a podporu škol s žáky z nižších příjmových skupin. Navrhuje i větší zapojení sociálně znevýhodněných a romských dětí, především na nižších stupních škol.

 

Foto: David Castillo Dominici / Free Digital PhotosFoto: David Castillo Dominici / Free Digital Photos Česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí vyvíjela lépe, než byl první odhad. Proti předchozímu čtvrtletí HDP vzrostl o 0,4 procenta, meziročně stoupl o 2,5 procenta, což bylo nejvíc za poslední tři roky. Ve zpřesněném odhadu to uvedl Český statistický úřad. V prvním odhadu v polovině května statistici uváděli mezičtvrtletní stagnaci ekonomiky a meziroční růst o dvě procenta. Český hrubý domácí produkt je podle ČSÚ už jen 0,3 procenta pod úrovní ze třetího čtvrtletí 2011, po kterém ekonomika sklouzla opakovaně do recese. Zlepšení o půl procentního bodu v meziročním srovnání ČSÚ přičítá zvýšení výnosů nepřímých daní a zpřesnění odhadu hrubé přidané hodnoty.

 

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Minimální mzda se má od ledna zvednout o 500 korun na 9000 korun. Dohodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Minimální mzdu v Česku podle údajů ministerstva práce pobírá asi 100.000 lidí, tedy zhruba dvě procenta zaměstnanců. Minimální mzda se zvedla loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007. V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Dvěma pětinám tak odpovídá asi 10.000 korun.

 

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Komise k pokračování důchodové reformy ve středu diskutovala o právním postupu rušení druhého důchodového pilíře. Posuzovala několik variant, k výsledku ale nedošla, řekl její předseda Martin Potůček. K ukončení druhého pilíře, který zavedla Nečasova vláda, se Sobotkův kabinet zavázal v koaliční smlouvě a svém programu. Šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš ale v pondělí řekl, že rušení byla chyba. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) reagoval slovy, že koaliční dohoda platí. Opoziční TOP 09 se už dřív nechala slyšet, že s likvidací druhého pilíře pomáhat nebude. Také ODS s rušením nesouhlasí.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Rozvoj hospodářských styků České republiky s Ázerbájdžánem a spolupráce v dopravě, energetice, zdravotnictví a turistice byly hlavními tématy jednání českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Baku. Podle ministra představuje Ázerbájdžán pro Českou republiku klíčového partnera v rámci regionu jižního Kavkazu, zejména s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti. S ázerbájdžánskými partnery jednal Zaorálek o možnostech rozšíření vzájemné obchodní výměny a investic, zejména v dopravě, budování infrastruktury, ve zdravotnictví a v počítačových technologiích. Velký potenciál ministr vidí v oblasti energetické bezpečnosti, a to především v aktivním zapojení českých firem do budování plynových tranzitních koridorů.

 

Foto: Archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaFoto: Archiv Českého rozhlasu - Radia Praha Marže obchodních řetězců jsou u některých skupin výrobků příliš vysoké. Zejména u biopotravin jsou ceny v obchodech nadsazené oproti cenám, za něž je vykupují od producentů. Tím obchodníci deformují trh. Po jednání se zástupci řetězců to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr s obchodníky jednal o možnostech navýšení podílu českých potravin v obchodech a zlepšení kvality nabízeného zboží. Podíl českých potravin na prodejích největších obchodních řetězců v Česku se pohybuje mezi 40 až 75 procenty. Nejvyšší podíl domácích produktů mají družstevní prodejny Coop, Globus, Penny Market a Tesco. Kromě jakosti potravin se chce Jurečka zaměřit také na etiku obchodování. Ke zlepšení situace na trhu mají napomoci mimo jiné častější kontroly inspekcí u obchodníků.

 

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlasFoto: Filip Jandourek / Český rozhlas Nová vlna propouštění v Českých aeroliniích (ČSA) se dotkne stevardů i lidí z kanceláří. Do konce léta má odejít 60 stevardů a stevardek. Uvedla to Česká televize (ČT). Odbory podle ní nevylučují, že pokud se s vedením firmy nedohodnou na dalším postupu, vyhlásí stávkovou pohotovost. Ještě před pěti lety měly podle televize ČSA zhruba 1500 stevardů a stevardek, teď jich je prý skoro o tisíc méně. Mluvčí aerolinií Daniel Šabík ČT řekl, že hlavním důvodem propouštění je politická nestabilita na Ukrajině, kvůli níž ubývá klientů, kteří s ČSA létají do zemí bývalého Sovětského svazu.

 

Foto: Archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaFoto: Archiv Českého rozhlasu - Radia Praha Češi v malých a středních firmách pracují mimo svou pracovní dobu více, než je tomu v ostatních evropských zemích. Zatímco v tuzemsku si "nosí práci domů" 70 procent zaměstnanců, v Evropě je to o deset procentních bodů méně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Microsoft ve 13 evropských zemích. V Česku se jej zúčastnilo 500 českých podniků s maximálním počtem 250 zaměstnanců. Pro většinu dotázaných je hlavním důvodem to, že mají moc práce. Téměř pětina Čechů uvedla, že v kanceláři nemají klid na práci, v jiných zemích to je jen osm procent. Zhruba tři čtvrtiny lidí v českých malých a středních firmách by uvítaly zavedení technologií, které umožňují vzdálený přístup k dokumentům respektive spolupráci s kolegy na dálku, 63 procent pak práci z domova.

 

Foto: Jitka Hrabánková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Jitka Hrabánková / Český rozhlas - Radio Praha Česká rodina zaplatí za dovolenou nejčastěji 16.000 korun. Více než polovina lidí (55 procent) na dovolené cíleně šetří, třetina si sama vaří. Vysněnými destinacemi Čechů jsou Spojené státy, Karibik, Maledivy a Nový Zéland. Vyplývá to z průzkumu ING Bank Svět spoření. Z těch, kdo letos pojedou na dovolenou nebo na dovolené již byli, ji dvě třetiny (67 pct.) stráví v zahraničí a třetina v tuzemsku. Češi nejraději tráví dovolenou u moře nebo vody (55 pct.). Pětina pojede na poznávací zájezd a aktivně např. na kole, lodi nebo pěší turistikou stráví dovolenou 14 procent českých turistů.

07-06-2014