09-08-2014

Photo: Evropská komisePhoto: Evropská komise Embargo na vývoz potravin z EU do Ruska může způsobit přesycení českého trhu kvůli zvýšení dovozů z ostatních unijních zemí. V důsledku toho lze očekávat například pokles cen mléčných výrobků. Pro řadu českých mlékáren je navíc Rusko důležitým odběratelem, mlékaři by tak přišli o nemalou část tržeb. ČTK to řekl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Opatření bude mít těžký dopad na jihočeskou Madetu, největšího zpracovatele mléka, uvedl generální ředitel Milan Teplý. Největší dopad budou mít podle něj sankce na českokrumlovský závod, kde se vyrábí Niva, v Rusku velmi oblíbená. Měsíčně jí Madeta do Ruska vyváží 60 tun a export sýra rychle roste. Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud řekl, že významněji do Ruska vyvážejí masné produkty zhruba jen dvě nebo tři domácí firmy. Nejde však o velký objem produkce. Určité obavy však má z toho, co udělá ztráta ruského odbytiště s unijním trhem. Je podle něj pravděpodobné, že povede k poklesu cen masa. V podobných případech v minulosti Evropská unie svým výrobcům pomáhala například intervenčními nákupy masa do zásob. Například potravinářská firma Hamé uvedla, že bude požadovat po vládě, potažmo po EU kompenzaci případných škod a zmařených investic. Firma očekává stomilionové ztráty. Propadu cen se obávají také ovocnáři či zelináři. Případné kompenzace zemědělcům kvůli ruským sankcím by se měly řešit hlavně na úrovni EU v rámci zemědělské politiky, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí Andrej Babiš (ANO) k tomu poznamenal, že dopady nelze nyní přesně odhadnout, ale "přebytky potravin z EU mohou mít devastační účinky na náš průmysl."

 

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková Česká ekonomika pokračuje v oživení, průmysl i stavebnictví rostou. Růst průmyslu v červnu zrychlil na více než 8 procent z květnových 2,5 procenta, stavební výroba se po květnové stagnaci vrátila k růstu o 5 procent a zahraniční obchod skončil v přebytku 19 miliard korun. K růstu průmyslu tradičně nejvíc přispěla výroba automobilů. Stavebnictví pomohlo zejména to, že se začíná stavět víc bytů, v červnu to bylo o 45 procent meziročně více. Podle analytika Home Creditu Michala Kozuba se pozitivně projevují větší investice státu i soukromých investorů. Ti postupně oprašují projekty, které mají připraveny z předkrizových let.

 

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Česko má čtvrtou nejnižší míru nezaměstnanosti z Evropské unie. Hned po Nizozemsku, Německu a Rakousku. Česká míra nezaměstnanosti je na úrovni přes 7 procent, průměr EU je 11 procent. Vyplývá to z výběrového šetření pracovních sil, které představil Český statistický úřad. V Česku však pracuje minimální počet osob na částečné úvazky. Jen necelých 6 procent, zatímco v Nizozemsku je to až 50 procent zaměstnaných lidí. S tím souvisí i jedna z nejvyšších délek odpracované doby v hlavním zaměstnání. U nás skoro 41 hodin, v unii přes 37. ČR se také vyznačuje dominantním zastoupením zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví (37,5 procenta), zatímco v EU je to 24,5 procenta. Na rekordní úroveň k téměř deseti procentům stoupl podíl osob pracujících na dobu určitou. Na rozdíl od většiny států EU se ČR nadále vyznačuje i výrazně vyšší mírou nezaměstnanosti žen ve srovnání s muži. Zatímco v EU je téměř shodná, v Česku byla u žen o 40 procent vyšší.

 

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Za prací vyjíždělo v roce 2013 mimo kraj svého bydliště téměř 300.000 osob, tedy asi šest procent všech pracujících. Počet dojíždějících přitom stále roste, většina lidé míří za prací do Prahy. Vyplývá to z výsledků výběrového šetření pracovních sil. Do hlavního města dojíždí z jiných krajů 168 000 tisíc lidí. Každý pátý pracující v Praze tedy bydlí mimo metropoli. Druhým nejčastějším cílem je Středočeský kraj, do kterého dojíždělo za prací 43.000 osob. Do jiných regionů republiky lidé dojíždějí za prací podstatně méně.

 

Ilustrační foto: Jan Rosenauer, ČRoIlustrační foto: Jan Rosenauer, ČRo Na český trh vstupuje potravinářský řetězec Delmart, společnost plánuje vybudovat v Česku síť 20 supermarketů. V rozhovoru s ČTK to uvedl majitel společnosti Dušan Mrozek. První prodejna s bistrem a pekárnou o prodejní ploše 500 metrů čtverečních se otevírá v Praze na Zlatém Andělu. Na silně konkurenčním českém maloobchodním trhu se chce zaměřit na prodej kvalitních potravin. Nabídne mimo jiné pečivo z vlastní pekárny a od malých specializovaných pekařů, či maso a uzeniny podle vlastních receptur a bez přídatných látek.

 

Foto: oficiální stránky společnosti GZ VinylFoto: oficiální stránky společnosti GZ Vinyl Jeden z největších světových výrobců CD, DVD a gramofonových desek, společnost GZ Media, letos zahájí v Soběslavi na Táborsku. Vytvoří zde 200 nových pracovních míst, převážně v dělnických profesích. Historie firmy, známé dříve jako Gramofonové závody Loděnice, sahá do roku 1951, kdy na Berounsku vyrobili první gramofonovou desku. Teď patří mezi největší světové výrobce CD, DVD, gramofonových desek a dalších produktů. Obrat firmy v roce 2012 dosáhl zhruba 1,8 miliardy korun. "Úřad práce pomůže GZ Media vybrat nejvhodnější uchazeče a případně je rekvalifikovat na potřebné profese. Zároveň zaměstnavateli zajistíme dostatek prostředků, abychom mohli společnosti pomoci při rozjezdu třeba prostřednictvím příspěvků na mzdy nových zaměstnanců," uvedl ředitel úřadu práce v Táboře Pavel Kaczor. Na konci června bylo na Táborsku bez práce téměř 5000 lidí, podíl nezaměstnaných byl 7,2 procenta. Tamní zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadu práce 411 volných pracovních míst, na jedno připadalo v průměru 12 uchazečů.

 

Filip Jandourek, ČRoFilip Jandourek, ČRo Česká pošta by měla dostávat od státu na provoz ztrátových poboček ideálně okolo jedné miliardy korun ročně. Po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Připustil, že ve skutečnosti zřejmě pošta dostane méně. Podle premiéra by se na dotování ztrátové pobočkové sítě mohly podílet i kraje, stejně jako je to například v železniční osobní dopravě. "Cílem je zajistit zachování sítě poboček České pošty zejména ve venkovských oblastech," uvedl Sobotka s tím, že starostové menších obcí i hejtmani požadují po vládě zachování pobočkové sítě a také vhodnou otevírací dobu. Na podzim chce ministerstvo vnitra podniknout kroky k zastavení transformace pošty na akciovou společnost. Podle Sobotky nehodlá vláda poštu privatizovat a naopak jí chce umožnit nakládat se svým majetkem, což transformační proces omezoval. Sobotka považuje za zajímavý směr úvahy distribuci volně dostupných léků prostřednictvím pošty. Státní podnik Česká pošta provozuje téměř 3300 poboček, z nichž je podle Chovance většina ztrátových.

09-08-2014