Evropské dotace do Česka opět proudí

Evropská komise v pondělí obnovila Česku proplácení dotací z evropských fondů. Skončilo tak období nejistoty, které trvalo do jara letošního roku. Evropské finance jsou přitom pro rozvoj státu a především regionů klíčové. Do některých důležitých programů ale desítky miliard korun dál nepotečou, obnovení se týká jen asi třetiny peněz. Česko přitom už od března nežádalo Evropskou komisi o proplácení dotací kvůli problémům s kontrolou a auditem.

Johannes Hahn,  foto: Vláda ČR
Problémy se získáváním dotací z unie zhoršily už loňské hospodaření českého státu. Plánovaný schodek byl kvůli nezaplaceným dotacím 142 miliard namísto 135 miliard korun. V únoru pak nastaly komplikace s programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Kvůli chybám bylo ministerstvu školství zastaveno proplácení více než miliardy korun. Tehdejší ministr školství Josef Dobeš už nestihl zajistit nápravu, protože z funkce odešel. Eurokomisaři László Ándor a Johannes Hahn poté při návštěvě Prahy vytkli Česku slabou nezávislost kontrolního systému dotací. Pokračuje Johannes Hahn.

"Hlavní problémové oblasti jsou nezávislost auditních institucí a zprůhlednění jejich funkce. Chybí také národní systém toho, jak odstranit nedostatky. Jsem si jist, že společným postupem řešení těchto problémů najdeme,"

řekl v březnu německý eurokomisař. Další výtkou byl například velký počet operačních programů. Ty vznikly dohodou mezi Evropskou unií a Českou republikou a právě z nich pak čerpají peníze konkrétní instituce nebo regiony. Podle bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly k zastavení některých programů došlo už dříve než v březnu. Českému rozhlasu řekl:

Vladimír Špidla,  foto: Evropská komise
"Čerpání bylo zastaveno v březnu, fakticky už na začátku roku. Pro některé programy jako třeba pro dopravu to bylo daleko dříve, protože doprava se prostě neodvažovala něco předložit."

Evropská komise Česko důrazně varovala, to dostalo čas do června. Vláda vyřešila situaci tím, že oficiálně přestala žádat Evropskou komisi o zpětné proplacení peněz, které stát vyplácí příjemcům. Potíže nastaly zejména u programů Severozápad, Střední Čechy, už zmíněného Vzdělávání pro konkurenceschopnost, programu Doprava a Životní prostředí. Posledně jmenovaný dokonce zaznamenal málo žádostí o peníze z české strany. Česká republika poté v létě odeslala návrh změn do Bruselu. Ten zkoumal, nakolik se tuzemské úřady skutečně polepšily a zda provedly požadované změny. Unii například vadilo, že kontrolní orgány vykázaly při kontrole dopravních nebo stavebních děl bezchybné projekty, při zpětném zkoumání Evropskou unií byl projekt zcela špatný, chyb bylo sto procent. Část proplácených dotací pak obnovila Evropská unie v pondělí. Více k tomu řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.

"Celkově máme hlavních operačních programů 17, z toho 14 bylo zasaženo tímto blokem - zastavením proplácení ze strany Evropské komise. Z těchto 14 se jich osm odblokovalo, v těch dalších šesti probíhají ještě kontroly a audity nebo jiné procesy, které musí jednotlivé řídící orgány, to znamená ministerstva nebo jednotlivé regionální rady napravit, než začne proplácení i u nich."

Foto: Evropská komise
Podle náměstka ministra financí Jana Gregora má ministerstvo financí připraveno žádosti v hodnotě 460 milionů eur, tedy asi 12 miliard korun. Do konce letošního roku může podle něj Brusel do Česka poslat ještě dalších 900 milionů eur. Peníze nebude Evropská komise proplácet do programů Střední Čechy a Vzdělávání pro konkurenceschopnost nebo do Dopravy, která je největším českým programem. Má hodnotu přes 140 miliard korun. Obnovení dotací se netýká regionálního programu Severozápad, který ministerstva pozastavila v červnu, mimo jiné kvůli stíhání bývalého ředitele úřadu Petra Kušnierze. Na peníze z Bruselu si bude muset počkat i program Životní prostředí.

"U Dopravy a Životního prostředí jde o poměrně vysoké částky a tam nyní Evropská komise skončila audity a bude se s ní jednat o výši finančních korekcí. U regionálních programů Střední Čechy a zejména Severozápadu je ta situace o něco závažnější, její řešení bude asi trvat déle, protože tam to zahrnuje i trestně-právní rovinu."

Jak ale říká státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling, o veškeré finance z těchto programů Česko nepřijde.

"Spíše se dá hovořit o takzvaných korekcích, to znamená, že část toho operačního programu- teď nechci dávat konkrétní procenta, protože to může být různé a záleží to na návrhu komise a na vyjednávání s ní - ale každopádně o část toho operačního programu může stát přijít. Nicméně nepřijde o něj zcela, jde spíše o to, že část těch prostředků můžeme realokovat, tedy přesunout do jiných operačních programů, které fungují. Z hlediska celkové sumy, kterou získává Česká republika, tak by to nemělo mít důsledky, ale v rámci jednoho operačního programu mohou být peníze "ořezány."

Podle principu dotací úřady peníze vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu a Unie je poté proplácí zpětně. Když ale evropští úředníci zjistí nějaký problém, mohou proplacení dotace zastavit. Jak český stát přesvědčil evropské úředníky o zlepšení systému, popisuje Daniel Braun.

"Provedli jsme zásadní kroky, jako je centralizace auditů strukturálních fondů do jednoho místa, nezávislého na těch, kde se dotace rozdělují. Zavedly se přísnější kontroly zakázek, napravilo se, jak jednotlivá ministerstva a regionální rady kontrolují dotace. Vzhledem k tomu, že komise dlouhodobě kritizovala neexistenci služebního zákona, tak jsme přijali zásady nabírání zaměstnanců."

Ilustrační foto: Barbora Kmentová
V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu podle aktuálního kurzu téměř 800 miliard korun. Jak bude od léta vypadat systém a jaké ministerstvo v něm bude mít rozhodující slovo?

"Jsou dva stupně kontroly. Ten nejdůležitější první stupeň provádí jednotlivá ministerstva a regionální rady, které schvalují projekty a přidělují dotace. Druhý stupeň kontroly dělá ministerstvo financí. To zásadní opatření bylo v oblasti auditů, všechny se centralizovaly pod ministerstvo financí."

Vladimír Špidla doplňuje, že dotace přinesly mnoho novinek. Podle něj je možné je využívat daleko efektivněji.

"Když podstatně prověříme a prostudujeme nálezy Evropského účetního dvora, tak víme, jak máme zacházet s naším systémem veřejných peněz. Ohromná modernizace by to byla. Řada věcí se samozřejmě odehrála a zlepšila se. Když začnu maličkostmi - škola ve Chvalšinách. Ty velké výzkumné projekty, které naší vědu navazují na dobré evropské sítě. Stejně tak se postavila tu a tam nějaká silnice. Významně v některých regionech zmodernizovali sociální služby. Čili to není plonkové, to není "nic." Je to ale typická ukázka. Jsou to prostředky, které kdyby byly použity pořádně, tak je to jako s Archimédem: Byl to pevný bod, kdy se dalo pohnout zeměkoulí."