Nezaměstnanost stále zůstává vysoká, problémem je u čerstvých absolventů

11-04-2013

Nezaměstnanost v Česku se v březnu snížila na osm procent, ještě na konci února byla o desetinu procenta vyšší. Pokles je způsoben nástupem sezonních prací. Na trhu práce ale stále přetrvávají negativní trendy. Čísla navíc ministerstvo práce a sociálních věcí posuzovalo podle nové metodiky. Podle ekonomických analytiků situace na trhu práce zůstává napjatá. Problémem je hlavně vysoká nezaměstnanost absolventů, kteří hledají práci často několik měsíců.

 Petr Dufek, foto: archiv ČSOB Petr Dufek, foto: archiv ČSOB Podle Václava Frančeho z Raiffeisenbank jsou za snížení nezaměstnanosti zodpovědné pouze sezonní faktory, tedy nabírání sezonních zaměstnanců. Analytik ČSOB Petr Dufek míní, že nezaměstnanost bude díky tomu klesat i v nejbližších měsících. Stejný názor má i Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských svazů.

"Až nastanou sezónní práce, tak nezaměstnanost se sníží. I když máme avíza od některých podniků, že ta situace je tam kritická a že mají zakázky na několik týdnů dopředu a od toho se to bude odvíjet."

Na čas podle analytika Petra Dufka ubude nezaměstnaných, nicméně situace na trhu práce zůstane napjatá. Souhlasí s tím i odbory, na tiskové konferneci po jednání tripartity se vyjádřil předák odborového svazu KOVO Josef Středula takto:

Josef Středula, foto: Filip JandourekJosef Středula, foto: Filip Jandourek"To, že se projeví sezónní práce je dobrá zpráva, ale zatím to ještě nic neznamená. Neznamená to, že budeme mít lepší situaci proti stávajícícm 600 tisícům nezaměstnaných."

Jak už jsme zmínili, údaje o březnové nezaměstnanosti vyplývají z nové metodiky. Jak uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek, podle dříve používaného ukazatele by míra nezaměstnanosti v březnu dosáhla 10,1 procenta. Dnes už ale ministerstvo neměří míru nezaměstnanosti, nýbrž jiné číslo, řekl České televizi ekonom z výzkumného pracoviště CERGE a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

"Počítá podíl nezaměstnaných na celkové populaci, takže s Evropou můžeme srovnat pouze ten údaj Českého statistického úřadu. Problém je, že do toho "jmenovatele" zahrnuje lidi, kteří s trhem práce nemají vůbec nic společného, kteří s ním nijak neinteragují. To jsou lidé, kteří studují vysokou školu nebo střední školu, už by mohli pracovat, ale studují a vůbec je trh práce nezajímá. Nebo jsou to lidé staří, kteří odešli do důchodu. Oni ovlivňují ten údaj i vývoj v čase."

Současnou negativní situaci se snaží vyřešit současná vláda. Nezaměstnaní, kteří začnou podnikat a udrží se dva roky, by mohli od státu dostat příspěvek v průměru až 80.000 korun. Firmám by stát dával peníze na zaměstnávání rodičů na zkrácený úvazek či na pracovníka do 30 let. Vládní návrhy nedávno projednávala tripartita. Vrátí se k nim a vznikne také seznam opatření, který dopracuje komise ministrů, odborářů a zaměstnavatelů. Více řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS.

Martin Kuba, foto: Filip JandourekMartin Kuba, foto: Filip Jandourek "Shodli jsme se na tom, že by bylo dobré ustanovit takovouto pracovní skupinu, která by čítala pětici zástupců z každé strany a doladili bychom konkrétní kroky, které by tam byly obsaženy s jasnou zodpovědností toho, kdo za kroky zodpovídá, v jakém čase by měly být provedeny a eventuelně bychom ještě zvážili další návrhy - ať už ze strany zaměstnavatelů, či odborů."

Ke koncepci se na tiskové konferenci po jednání tripartity vyjádřil Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy.

"Z 19 bodů, které byly předloženy, jsou některé mimořádně dobré pro prorůstová opatření. Řeknu případy podpory technického školství, zrychlené odpisy, programy Panel Plus 2013, Zelená úsporám a řada dalších, to jsou dobré věci. Některé věci, které tam jsou, jsou dost nejasně formulovány, proto si myslím, že je dobře, že jsme se s panem předsedou vlády dohodli, že oba sociální partneři vytvoří expertní tým, který tomu dá "štábní kulturu" těch 19 bodů, kde ke každému bodu bude osobní odpovědnost, představa prostředků, představa účinnosti a samozřejmě termín začátku zahájení."

Jaroslav Hanák ocenil především řešení problému mladých lidí do 30 let.

"Jsou tam věci, které jsou nesmírně zajímavé, a to je zejména možnost podpořit mladé do 30 let, aby se dostali k nám do firem podporou evropských peněz, to je skvělá zpráva. Je tam dotvrzen kurzarbeit, český kurzarbeit. Doufám, že s podporou ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu práce se rozšíří zájem firme, protože to čerpání je zatím minimální - 14 milionů ze 400. Věřím, že se to vylepší."

A co říká na vládní opatření pro posílení zaměstnanosti mladých ekonom Českomoravské konferederace odborových svazů Jaroslav Ungermann?

"Je tam třeba opatření, které mluví o tom, že bude zvýhodněno zaměstnávání mladých, a pak se tam dozvíte, že se to týká 3000 lidí. Je to hodně, je to málo? Já si myslím, že málo, že ten požadavek je daleko vyšší. Čili já nemám nic proti tomu, zásadně proti tomu. Ale podle mého soudu to zatím nebude dostatečně účinné, ale to je věc názoru."

Daniel Münich, foto: Šárka ŠevčíkováDaniel Münich, foto: Šárka Ševčíková Analytik Daniel Münich v České televizi vysvětlil, co všechno vláda může vůbec s nezaměstnaností udělat.

"Ono je několik oblastí, kde vláda může působit. Jedna je oblast politiky zaměstnanosti, to jsou úřady práce především. To jsou přesně ty programy, které oznámilo ministerstvo práce, balíček sedmi programů/projektů za sedm miliard, které jsou primárně založeny na tom, že se bude něco dotovat, podporovat vznik pracovních míst. Potom jsou politiky, které se odehrávají jinde, například program Zelená úsporám. Byť to na první pohled vypadá jako podpora zateplování a úspory energií, tak je tam poměrně rychlý a okamžitý efekt - pokud se to samozřejmě dá udělat rychle - na zaměstnanost po celé republice samozřejmě v jednom sektoru."

V České republice stejně jako v celé Evropě marně hledá práci každý pátý mladý člověk. Nezaměstnanost mladých absolventů je jeden z největších problémů tedy i v Česku, nejen v rámci Evropské unie. Podle analytiků je přitom zejména na začátku profesní kariéry dlouhodobá nezaměstnanost nejnebezpečnější. Vyvolává pocit osobního selhání a může mít dlouhodobější důsledky. Míra nezaměstnanosti u mladých ale přesto zůstává v České republice v porovnání s hodnotami ostatních členských států EU poměrně nízká. Jak situaci absolventů vyřešit, vysvětlil v Českém rozhlase ekonom odborů Jaroslav Ungermann.

Jaroslav Ungermann, foto: Alžběta ŠvarcováJaroslav Ungermann, foto: Alžběta Švarcová "Podpořit učňovské školství, ale to je v podstatě celá koncepce, která souvisí také s podporou technického vzdělávání. Já bych se nebránil tomu, abychom řekli, že už na základních a středních školách musí být určité povinné penzum, který lidé zvládnou v technických oblastech - fyzika, chemie, matematika. To jsou klíče pro to, abychom mohli rozvinout technické školství. Samozřejmě rozumím tomu, že je to záležitost dlouhodobá, která nepřinese (okamžitý) efekt. Efekt vidím v tom, že budeme mít takový systém rekvalifikací, kdy po ročním kurzu ten člověk musí být schopen pracovat jako odborník."

Jaroslav Ungermann doporučuje, jaké profese je třeba na pracovním trhu vytvářet.

"Abychom skutečně dnes vytvořili takovou kvalifikační strukturu nebo změnili kvalifikaci některých lidí tak, aby to byli lidé z profesí, o které je zájem na pracovním trhu. Čili myslím si, že je tu poměrně velký zájem třeba o lidi, které zajímá materiální výroba, ať už je to v oblasti stavebnictví, tak zejména v oblasti strojírenství, obráběči kovů, zámečníci a tak dále. tyto profese je třeba začít ve větší míře vytvářet."

Se vstupem do Evropské unie se Čechům postupně otevřely pracovní trhy, například ve Velké Británii, Irsku, nebo sousedním Německu a Rakousku. Kvůli krizi a nechuti se stěhovat toho ale Češi a čeští absolventi příliš nevyužívají. Příkladem může být sousední Německo, které nám svůj pracovní trh otevřelo v květnu 2011. Ani po jeho otevření se velký odliv Čechů za prací nenastal, šlo asi jen o tisíce lidí.

11-04-2013