Velké podniky a instituce považují nové modely práce spíše za benefit. Menší firmy jsou pokrokovější. Zavádějí například příležitostnou práci, sdílení zaměstnanců, sdílení místa, práce přes platformy či na dálku. Tyto formy práce však zatím nemají téměř žádná zákonná pravidla. Ukázala to nová studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Je součástí mezinárodního projektu, který sledoval situaci v Česku, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku a Makedonii.
Foto: Pexels, Pixabay / CC0
"Je zřejmé, že nové formy zaměstnávání a jejich stále se
rozšiřující využívání budou mít široký dopad na trh práce, na
vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, na to, co budou
zaměstnavatelé od svých zaměstnanců očekávat, a naopak," uvedli
autoři. Vliv na proměnu pracovního trhu má rozvoj technologií,
využívání sociálních sítí i změna hodnot. Podle studie je
společnou charakteristikou nových forem práce flexibilita, která může
představovat výhodu i hrozbu. Umožňuje lidem realizovat se, sladit
práci s rodinou či optimalizovat příjmy, současně ale ztrácejí
jistotu místa na neurčito. Zaměstnavatelé zas mohou rychleji reagovat
na poptávku a zajistit si síly, pracovníci jim ale mohou také rychleji
odejít ke konkurenci.
Jana Maláčová, foto: archiv MPSV ČR
Pro menší firmy jsou často zaměstnanci na běžný úvazek zátěží.
Využívají proto příležitostnou či mobilní práci, sdílení
pracovníků či spolupráci, a to "někdy i na hraně šedé zóny
ekonomiky", uvádí studie. Velké firmy jako benefit nejčastěji
umožní práci z domova či sdílení míst. Změny zavádějí hlavně
proto, že to pracovníci vyžadují. Pro malé i velké zaměstnavatele
jsou motivací pak i úspory za prostory a provoz.
Česká legislativa žádnou z těchto nových forem zaměstnání neupravuje. Práci z domova se v zákoníku práce pokoušela neúspěšně upravit v minulém volebním období tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Nynější šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) chystá návrh na uzákonění pravidel sdíleného místa. Průkopníkem ve využívání nových forem je sektor informačních technologií. Následují vědecké a výzkumné instituce, vysoké školy, poradenské služby a neziskové organizace. Ve zdravotnictví, průmyslové výrobě a při práci na směny nejsou nové modely využitelné.
Studie zjišťovala i postoj zhruba 1400 zaměstnanců a 550 osob
samostatně výdělečně činných (OSVČ). Vlastní zkušenost s příležitostnou prací měla čtvrtina lidí, s prací z domova 16
procent a se sdílením místa 14 procent. Větší přehled i zkušenosti
měli mladí do 30 let, vysokoškoláci a ti, kteří pracují v Praze.
Pětina respondentů uvedla, že by novou formu práce nechtěla. Dvě
pětiny by ji vzali. V Praze by se jí nebránilo dokonce 55 procent
dotázaných. Autoři poukazují na to, že za konjunktury a nedostatku sil
musí zaměstnavatelé pracovní podmínky a odměňování zlepšovat. Za
krize by se ale situace mohla změnit a nové formy by se mohly
zneužívat.
K práci a odměně na černo jsou Češi podle studie poměrně tolerantní. Každý pátý zaměstnaný uvedl, že by přijal práci bez smlouvy. Každý druhý by přistoupil na vyplácení části mzdy na ruku bez odvodů. Měně jsou k tomu ochotní vysokoškoláci a ženy.
České Vánoce ve Švýcarsku
Originál Věstonické Venuše se po pěti letech ukáže lidem, ochrání ji speciální vitrína
Milan Kundera je po čtyřiceti letech znovu českým občanem
Stavba obřího pískovcového trpaslíka u Hořic dospěla do poloviny
Ruská televize přerušila rozhovor s Pavlem Novotným o pomníku vlasovcům v Řeporyjích