Nový vyvlastňovací zákon má být spravedlivější

dum_samota.jpg
0:00
/
0:00

Vláda minulý týden schválila návrh zákona, který umožňuje vyvlastnění soukromých pozemků potřebných pro výstavbu ve veřejném zájmu. Návrh nahrazuje třicet let starou legislativu a vůči majitelům nemovitostí by měl být spravedlivější. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Radko Martínek,  foto: ČTK
Nový zákon by měl podle vlády urychlit výstavbu silnic, dálnic nebo železnic ve veřejném zájmu. Proto počítá s tím, že by stát mohl potřebné pozemky vyvlastňovat za náhradu. Samotný pojem vyvlastnění ve veřejném zájmu je už v české legislativě samozřejmě obsažen, stejně jako v jiných vyspělých evropských zemích. Jak řekl Radiu Praha sociálnědemokratický ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, nový zákon by měl celý systém zpřehlednit. Přináší také jednu zásadní novinku.

"Rozhodující změnou je systém náhrad. Mají být podle ceny v místě obvyklé, ne tedy podle oceňovací vyhlášky, jako tomu bylo doposud. Bude se vlastně porovnávat jako obdobný pozemek nebo obdobná budova v tom konkrétním místě a čase.."

Má to být tedy na bázi čistě komerční, smluvní?

"Ano, v podstatě ano. Prostě obvyklá cena v místě. A smyslem je, aby nedocházelo k tomu, co se děje nyní, že některým lidem se dá vyhlášková cena a ostatní si prostřednictvím soudu vynucují různé jiné ceny. Potom je v tom hrubá nespravedlnost."

Jinými slovy, odškodnění by už nebylo odvozeno z tabulkových cen ministerstva financí, ale podle německého vzoru na základě znaleckého posudku. Cena pozemku či nemovitosti tak může být i mnohonásobně vyšší. Není to ale jediný způsob odškodnění. Bude možné se s vlastníkem dohodnout i jinak.

"Náhrada nemusí být peněžní, ale může být také věcná, to znamená ve formě náhradního pozemku nebo náhradní budovy."

Nový zákon rovněž počítá s tím, že vyvlastnění se pozastaví, dokud se protestem proti němu zabývá soud. Právě v tom se například nový zákon liší od podobného návrhu poslaneckého zákona, který Parlament v květnu zamítl. V poslaneckém zákonu se totiž s odkladným účinkem stížnosti nepočítalo. Sociálnědemokratický poslanec Jaromír Šling ale oponuje. V poslaneckém návrhu podle něj nešlo primárně o vyvlastňování.

"Poslanecký návrh zákona, jehož já byl zpravodajem, nikoliv předkladatelem, řešil zvláštnosti liniových staveb, zvláštnosti jejich přípravy, protože liniové stavby se svým charakterem podstatně liší od stavby nějakého domku či továrny. Ty mohou stát kdekoliv, zatímco liniová stavba je velmi limitována vedením své trasy. Poslanecký návrh zákona se zabýval především zkracováním lhůt a také měl zabránit nejrůznějším kverulantům, aby záměrně nezdržovali výstavbu. Vyvlastňování se tento návrh téměř netýkal, pouze tam upravoval nějakou lhůtu."

Jaromír Šling konkrétně žádného ´kverulanta´nejmenuje, ale z uváděného příkladu je zřejmé, že má na mysli některé ekology.

"Jestliže na trase dálnice D1 si několik desítek lidí navzájem převádí pozemky o rozloze dvou metrů čtverečních a tím vlastně znemožňují pokračování územního řízení, tak to jsou podle mě kverulanti. A ten poslanecký návrh zákona to řešil tím, že v okamžiku zahájení vyvlastňovacího řízení by se už nesmělo s nemovitostmi manipulovat."

Tento princip ovšem přebírá i současný návrh vládního zákona. Omezuje nakládání s majetkem, na který bude zahájeno vyvlastňovací řízení. Vlastník pozemku či nemovitosti může vyvlastnění napadnout u soudu, vyvlastnění je v takovém případě pozastaveno, ale vlastnické právo nelze v průběhu řízení převést na jinou osobu. Kritici vyvlastňování ovšem poukazují na to, že svobodná společnost stojí na nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. A nucený výkup je vždy zásahem do tohoto práva. Proto se návrh nového zákona nelíbí například Jaromíru Morávkovi, místopředsedovi Svazu vlastníků půdy.

"Byl by to víceméně smluvní vztah, ale obávám se, že ta formulace ´obvyklá cena´ je velice nestandardní. Podotýkám, že u nás neexistuje standardní trh s půdou. Zemědělská půda je u nás dvanáctkrát levnější než na Západě a cena stavebních ploch je nižší padesátkrát až stokrát oproti starým zemím Evropské unie. Proč by ti vlastníci půdy a pozemků nemohli ještě počkat, než se ty ceny trochu vyrovnají a standardizují s Evropskou unií?

Znamená to, že silnice, dálnice, železnice by se neměly stavět do té doby, dokud nebude v tomto ohledu existovat standardní tržní prostředí?

"Ale to vůbec ne! K vyvlastnění by mohlo dojít výjimečně, teprve až už nebude možné žádné jednání, až bude nezpochybnitelně dokázáno, že zrovna tudy musí ta trať vést. Pak lze přistoupit na nějaký dílčí zákon, který vyvlastní konkrétní pozemky, a ne že paušálně řekne dopředu, že tam, kde se namalují čáry budoucí komunikace, tam také bude. To je veliké omezování vlastnictví. To je podle mě nepřípustné."

Podle stínového ministra průmyslu a obchodu ODS Martina Římana čím více jistot bude mít soukromé vlastnictví, tím lépe.

"Já bych se samozřejmě přimlouval za to, aby ta rozhodnutí o vyvlastnění, které považuji za mezní prostředek, končila většinou u soudu. Je to tak citlivá věc, že bychom měli opravdu využít všechny prostředky k tomu rozhodnutí, jestli k vyvlastnění musí dojít nebo ještě ne a ten soukromý zájem bude ochráněn."

A jaké šance dává sociálnědemokratický poslanec Jaromír Schling vládnímu návrhu zákona, až dorazí do sněmovny?

"Ve všech slušných zemích je možné ve veřejném zájmu za náhradu vyvlastňovat. Ten spor, ke kterému asi dojde ve sněmovně, až ten vládní návrh dorazí, tak nebude o samotný fakt vyvlastňování, ale o stanovení a způsob výpočtu náhrady."