Odbory: zaměstnanci jsou otloukánky vládních reforem

19-05-2011

Odboráři budou tuto sobotu na Václavském náměstí v Praze demonstrovat proti vládním reformám. Podle nich dopadnou hlavně na zaměstnance a na sociálně slabé vrstvy společnosti. Odboráři své výhrady formulovali při středečním ohlášení demonstrace.

Odboráři odmítají návrhy reformy daní, důchodů, ve zdravotnictví i v sociálním systému. Po vládě žádají, aby je stáhla z jednání parlamentu a přepracovala. U chystané reformy daní kritizují, že sníží daňové zatížení a odvody firmám a osobám samostatně výdělečně činným, přestože státní rozpočet má problémy s plněním.

"V České republice v poslední době je takový zvyk, že mnohem zajímavější a barvitější je virtuální realita než skutečnost. Virtuální realitou je státní rozpočet a skutečnost je jeho plnění. Státní rozpočet v letošním roce má divný vývoj, a to že se neplní jeho příjmy. Za první čtyři měsíce se neplní o deset miliard, a nejvíce se neplní daň z přidané hodnoty. Zároveň už jsme došli tak daleko, že za první čtyři měsíce jsme splnili polovinu plánovaného deficitu, čili my se nacházíme na deficitu někde na konci června,"

vysvětluje vedoucí oddělení makroekonomických analýz a prognóz největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fasman. Podle odborů bude mít reforma daní negativní dopad na veřejné finance.

"Vychází to tak, že u firem se bude snižovat daňové zatížení zhruba o 31 miliard korun, u OSVČ o sedm miliard korun a u zaměstnanců naroste daňové zatížení zhruba o 15 miliard korun. V první řadě se zvýší o dvě procenta platba na zdravotní pojištění a za druhé se zpoplatní, resp. zatíží odvodem pojistného a daní tzv. benefity, což je v podstatě stravování nebo příspěvek zaměstnavatelů na stravování, případně na dopravu atd."

Martin Fasman upřesnil, kdo podle odborů na vládních reformách vydělá:

"Vítězové budou v první řadě penzijní fondy, které vedle snížení daní, které bude platit pro celý podnikatelský sektor, dostanou od vlády na rozšíření byznysu 21 miliard korun ročně. Je to tzv. opt-out v rámci důchodové reformy. Druhá skupina vítězů bude podnikatelský sektor jako celek. Třetí skupina vítězů jsou osoby samostatně výdělečně činné, které nejenom uhájily výrazné daňové zvýhodnění, ale toto zvýhodnění jim bude dále zvýrazněno. A pak to budou zaměstnanci s velmi vysokými příjmy. Čili manažerské posty, které nevydělají tolik jako předchozí skupiny, ale nicméně i jim bude kompenzováno alespoň zvýšení DPH."

Poraženými díky vládním reformám budou podle odborářských ekonomů hlavně samotní zaměstnanci:

"Zaměstnanci jsou ve skutečnosti takovým reformním otloukánkem, protože to budou oni, kteří zaplatí gros plateb inkasa DPH. Samozřejmě DPH platí všichni spotřebitelé, nejenom zaměstnanci, nicméně například osoby samostatně výdělečně činné, které jsou zároveň plátci DPH, už dnes umí optimalizovat své soukromé nákupy prostřednictvím firem. Takže tam nečekáme příliš velké dopady. K tomu se samozřejmě přičte přímé zvýšení daní o patnáct miliard a k tomu je ještě potřeba připočítat další reformní opatření jako dvě procenta z platu, která by si měli připlácet na důchody. Dále je tam připravované školné, pokud mají děti."

Reformy, které chystá vláda, budou mít podle Martina Fasmana negativní dopad i ve zdravotnictví:

"Jde totiž o to, že v současné době systém veřejného zdravotního pojištění pracuje s deficitem zhruba sedm miliard korun. Pokud se spustí sjednocení DPH, která se má sjednotit od příštího roku nejdřív na 14 a pak na 17,5 procent, bude to znamenat, že zdravotní pojištění bude pracovat s deficitem zhruba 15 miliard. A k tomu ještě třeba připočítat další snížení vyměřovacího základu pro OSVČ a snížení stropu zdravotního pojištění na straně zaměstnavatelů. Suma sumárum celkový dopad do zdravotního pojištění bude v r. 2013 osmnáct miliard korun."

Odbory sice tvrdí, že nejsou proti podnikatelům, současně ale vystupují proti rozšířené praxi podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná. Těch je podle odborářských analýz v Česku kolem 20 procent, zatímco srovnatelné země v Evropě mají tento poměr poloviční. Podle Martina Fasmana vláda nastavením daňové reformy zaměstnance k tomuto podnikání přímo nutí:

"Tato daňová reforma, která se připravuje, je přímo pozvánkou zaměstnanců, aby se zúčastnili tzv. švarcsystému a společně s ostatními vykrádali veřejné finance. Jenom malý příklad: pokud osoba, která má dnes 25 tisíc korun a je zaměstnanec, se ze zaměstnance stane pseudopodnikatelem, veřejné finance přijdou ročně o takový objem peněz, který by stačil na zaplacení jednoho důchodce, a to včetně jeho plného třináctého důchodu. Takový dosah mají tyto experimenty. Tady je zcela evidentní, že tu existuje kanál, kterým se tunelují veřejné finance. V současné době se odhaduje, že jenom na důchodovém pojištění, kdyby byly sjednocené podmínky placení mezi OSVČ a zaměstnanci, by přibylo třicet miliard a do zdravotního pojištění 15 miliard korun. Takže se tu nebavíme o nějakých drobných. Tady se bavíme o zásadním tunelu do veřejných financí, který tato vláda rozpočtové odpovědnosti ještě otevírá. Ona ho nezavírá, ona ho otevírá!"

Odbory kritizují také daň z příjmu právnických osob, která je podle nich špatně nastavená a díky množství daňových slev a výjimek, které se nahromadily od r. 1993, místo navrhovaných 19 procent budou podnikatelé platit pouze 12 procent. Podle odborářů je to jedno z nejnižších daňových zatížení v tomto sektoru v celé Evropě. Odboráři ale také přicházejí s návrhy, jak by měla reforma daní vypadat, pokud jde o jimi tak kritizovaný švarcsystém:

"My chceme, aby se udělala v této oblasti natolik systémová opatření, aby se nevyplácelo zaměstnavatelům, ale ani zaměstnancům, přecházet do tohoto systému. Ať už prostě represe nebo opatření v oblasti daňové nebo odvodové. To není proti podnikatelům. Já si myslím, že naopak ušetřené peníze by se měly vrátit podnikatelům jinými, konformními cestami."

Zásadně ale odborářská analýza doporučuje provést nejprve tzv. nultou variantu daňové reformy. Ta by měla spočívat v auditu, zda všichni daňové poplatníci řádně platí své současné daně. Audit by se měl také týkat všech daňových slev a výjimek. Odbory ale nezveřejnily, jak velkou částku by podle nich státní rozpočet mohl touto nultou reformou získat.

19-05-2011