Odchod Řecka z eurozóny by na Česko dopadl tvrdě

O Řecku se stále častěji hovoří jako o zemi, která se od eura vrátí k původní měně. Ačkoli politické špičky to popírají, některé země si už připravily krizový scénář pro vystoupení jihoevropské země z eurozóny. Učinila tak i Česká republika. Ministr financí Miroslav Kalousek také ujistil, že odchod Řecka z eurozóny neohrozí stabilitu českých bank, negativně ale podle něj ovlivní vývoj ekonomiky.

Podle Miroslava Kalouska by problémy při kontrolovaném odklonu Řecka od eura mohly mít banky, které jsou zatížené řeckými dluhopisy. Těch ale tolik v Česku není. I premiér Nečas také před časem uvedl, že odchod Řecka z eurozóny je variantou řešení dluhové krize. Země by se tak s největší pravděpodobností vrátila ke své původní měně - drachmě. Vláda s Českou národní bankou připravily, jak už jsme slyšeli, krizový plán. Ekonomové se ale domnívají, že ekonomický chaos by dokázaly zmírnit jen nepatrně. Do jaké míry je ale ohrožení reálné a jak by se Česka odchod Řecka dotkl? Odpovídá vedoucí Evropské kanceláře České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

"Dotkl by se nás prostřednictvím dvou převodníků. Prvním by bylo Německo, protože Německo na jedné straně je v řeckém problému poměrně značně angažováno, jak výší té pomoci, kterou Evropská unie poskytla, tak i prostřednictvím německých bank. Ty řekněme utrpí ztrátu. To by ovlivnilo schopnost úvěrovat německé firmy. Ty jsou, jak známo, jedním z nejvýznamnějších odběratelů našeho exportu. Druhá možná cesta je ta, že kdyby Řecko opustilo eurozónu, tak já osobně nevěřím, že by se jednalo o bezbolestný odchod. Ovlivnilo by to prostředí jednotného vnitřního trhu v rámci EU. Na něm jsou naši exportéři bytostně závislí. Třetí cesta existuje prostřednictvím dalších bankovních institucí, které jsou v Řecku angažovány a jejich dceřiných společností v rámci ČR. Tam je analogický model jako v případě německých bankovních institucí."

Petr Zahradník
Podle jiných ekonomů jsou celkové české možnosti v situaci řeckého návratu k původní měně dost omezené. Vláda bude moci dělat cokoli, ale jako otevřená ekonomika bude Česko vždy závislé na svém okolí. Na to se nabízejí dva recepty, o obou ale Petr Zahradník pochybuje.

"Buď umístit velkou část aktuálních exportních zakázek na vnitřní trh ČR, což je nemožné. Jsme ekonomika, která je kapacitně orientována na export. Druhé řešení je takzvaně realokovat ten export z Evropy na jiné kontinenty. Ani tato záležitost by - alespoň v plném rozsahu - nebyla prakticky možná."

Česko se přitom snaží proniknout i na jiné než evropské trhy, například do Asie nebo jižní Ameriky. To je ale běh na dlouhou trať.

"Spoléhat na to, že například zdvojnásobíme nebo ztrojnásobíme vývoz do Číny nebo do Spojených států či do dalších zajímavých zemí - zejména v krátkém časovém období - je řekněme prakticky nemožné. Existuje samozřejmě i díky relativně slušné reputaci českých značek z doby před rokem 1989, například v teritoriích bývalého SSSR nebo bývalé Jugoslávie a některých dalších zemí - třeba jihovýchodní Evropy nebo zemí ve střední Asii. Ani případná zesílená ekonomická diplomacie by nepředstavovala řešení oproti výpadku, který by způsobilo zastavení obchodních toků do EU."

Export má v případě České republiky značný význam i v jiném ohledu. Žene totiž dopředu i domácí poptávku. Ta už je teď v oslabení a nedá se očekávat, že by výrazněji stoupala. Vystoupení Řecka z eurozóny by tedy ovlivnilo spotřebu českých občanů.

Foto: Evropská komise
"Díky tomu, že nejvýznamnější strojírenské, automobilové, chemické a další firmy mají ve svých portfoliích sedmdesátiprocentní, osmdesátiprocentní i vyšší podíl exportu, tak svým zaměstnancům jsou schopny vyplácet relativně slušné mzdy. Kdyby se tato situace změnila, tak dojde k tomu, že tito lidé budou propuštěni a samozřejmě se to výrazným způsobem promítne i v oblasti spotřeby. Co se týče druhé významné složky domácí poptávky - investic - ta je po velmi výrazném propadu v letech 2009 a 2010 zmražena. Tam už by asi k dalšímu poklesu nedocházelo."

Český deník Hospodářské noviny se v predikcích kloní i k tomu, že po vystoupení Řecka by se začalo popadat euro samotné. Souběžně by oslabovala i česká koruna, což by zvyšovalo tlak na růst inflace. Jak by ale zároveň oslaboval hospodářský růst a domácí poptávka, národní banka by korunu nepodpořila zvýšením sazeb, analyzují Hospodářské noviny. Český ekonom David Marek říká, že koruna by oslabila dramaticky a navrhuje posílit stabilitu finančního sektoru, tedy bank.

A co na to Petr Zahradník?

"Co se týče dopadu na českou korunu, ta by teoreticky mohla posilovat za předpokladu, že její reálná ekonomická výkonnost by byla slušná. Kdyby byla třeba na úrovni polské, která se velmi výrazně opírá o domácí poptávku a která není exponována exportně na zahraničních trzích. V daném případě si dokonce dokážu představit, že by sehrála onu pověstnou roli bezpečného přístavu, nicméně tu sehrávala v čase, kdy ekonomika ČR rostla o 4, 5 nebo 6 procent. Nyní tomu tak není. Velmi dramaticky by oslabila například k americkému dolaru."

Ilustrační foto: Barbora Kmentová
Podle předpokladů by souběžně s oslabováním koruny rostly výnosy českých dluhopisů. V takovém případě by podle ekonoma Jana Bureše mohla centrální banka začít tyto obligace skupovat, zvýšit tak jejich cenu a tím pádem srazit výnos. Jak dodává Petr Zahradník, nárůst výnosů dluhopisů by po odchodu některé země od eura byl obecný pro celou unii.

"Výnosy by odrážely vysokou míru rizika, která by s nimi byla spojena. V současné době na druhou stranu je třeba říci, že výnosy českých státních dluhopisů jsou jedny z nejnižších v rámci celé Evropské unie. To odráží relativně vysokou míru stability a důvěryhodnosti, kterou investoři vůči české ekonomice a koneckonců i vůči závazkům českého státu mají. Jsou dokonce nižší než výnosy třeba rakouských dluhopisů a jsou velmi blízké jakémusi benchmarku - měřítku jistoty v této oblasti - a to jsou dluhopisy německé spolkové vlády."