Pendolino má obrovské zpoždění

Pendolino

Už vloni měl první český rychlovlak Pendolino vozit cestující do Vídně a do Berlína a posléze i do dalších evropských měst. Letos měla moderní souprava vyjet na trať v červnu a nyní se hovoří o prosinci, a to jen na krátké vnitrostátní trati. Zazněly také hlasy pochybující o smyslu a účelnosti Pendolina a celé investice vůbec. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.

Rychlovlaky Pendolino vyrábí pro České dráhy italská firma Alstom Ferroviaria. Celkem bylo objednáno sedm souprav. Tři už byly dodány. Přesto se Pendolino dosud na tratích neobjevilo. Lépe řečeno, zatím pendluje mezi Svitavami a sedmnáct kilometrů vzdálenou Březovou nad Svitavou. Ve speciálním vagónu vozí české, německé a italské techniky, kteří řeší zapeklitý problém: jak zabránit tomu, aby rušivé zpětné proudy, které vytváří motor Pendolina, neohrožovaly funkci železničních návěstidel, ale třeba také šraňků, které by se při průjezdu vlaku nemusely vůbec spustit k zemi. Pokud nebude tato vážná závada odstraněna, nedá český Drážní úřad souhlas k tomu, aby Pendolino vyjelo na běžnou železniční trať. Italská firma se nyní ve spolupráci s českými firmami, především s AŽD Praha snaží najít takové řešení, které by umožnilo homologaci. Termín má do listopadu. To ovšem neznamená, že potom Pendolina okamžitě vyjedou na trať. Samotná úprava motorů si vyžádá ještě několik měsíců. Přesto podle Pavla Tesaře z Českých drah by na jedné trati mohl být zahájen zkušební provoz dříve.

"Předpokládáme, že by Pendolino mělo vyjet s cestujícími, a to již v prosinci letošního roku, kdy bychom chtěli zahájit zkušební provoz na trase Praha-Děčín."

Jaké škody už vznikly Českým drahám tím, že Pendolino dosud není v provozu?

"Předpokládali jsme zahájení zkušebního provozu v červnu letošního roku. Kvůli pokračujícím zkouškám se tak nestalo, takže určité škody nám vznikly. Na základě smluv s výrobcem už uplatňujeme určité sankce a díky tomu budeme moci využít od prosince náhradní soupravy na spojích, na kterých jsme předpokládali využití Pendolina."

Ty náhradní soupravy si budete někde půjčovat?

"Přesně tak. Ty soupravy si budeme půjčovat v zahraničí."

Zapůjčení souprav nebude zadarmo. Znamená to, že italský výrobce Českým drahám tyto výdaje proplatí?

"Ano."

Firma Alstom Ferroviaria převzala výrobu českých Pendolin před čtyřmi roky od konsorcia společností v čele s ČKD Praha. Tato kdysi slavná firma totiž dosti neslavně zkrachovala. Nemohla ale v načatém díle pokračovat jiná česká firma, třeba Škodovka? Šéf Odborového sdružení železničářů a člen dozorčí rady Českých drah Jaromír Dušek je v tomto ohledu skeptický.

"Škodovka měla na výrobě Pendolin kooperovat už v té původní verzi. Připusťme si ale, že od roku 1990 se ve Škodovce nevyrobila jediná lokomotiva. Už v době, kdy celý projekt spadal pod ČKD, měl italský výrobce tak jako tak dodávat podvozky, které se na tuto rychlost v Česku nevyrábějí. A Siemens měl dodat elektrovýbavu Pendolina. Pochybují tedy o tom, že by české firmy mohly zajistit samostatnou ucelenou dodávku."

Jaromír Dušek nevylučuje, že Pendolino skutečně vyjede v prosinci na trati Praha-Děčín, tedy na části nově vybudovaného koridoru Děčín-Praha-Brno-Břeclav. Italský dodavatel ale musí samozřejmě počítat s tím, že ponese navíc všechny náklady s tím spojené. Bude totiž nutné přeladit kolejové obvody a nastavit je na hodnoty, které by umožnily Pendolino provozovat. A v tomto ohledu je v zájmu dodavatele úzce spolupracovat s českými firmami.

"Díky tomu, že české firmy nabídly spolupráci, protože se v budování, ladění kolejových obvodů vyznají mnohem lépe než Italové, Němci či ostatní, tak věřím, že se to může dodavateli podařit. Proto jsem dnes možná mírný optimista."

Nabízí se, pane předsedo, samozřejmě další otázka. Pendolina mohou dosahovat rychlosti až 250 kilometrů za hodinu. Přitom ale na českých tratích je povolena maximální rychlost 160 kilometrů. To se týká i těch moderních, nově stavěných koridorů. Není to tak trochu luxus mít tady Pendolina, která stejně nemohou využít svou rychlost?

"Všechno se to odvíjí od rozhodnutí z let 1992-93. Myslím, že se tenkrát nezvolilo šťastné řešení. To už dnes bohužel nelze zvrátit a musí být dokončeno. Místo toho, aby se vybudovala vysokorychlostní trať, řekněme na zelené louce, která by splňovala vysokorychlostní požadavky pro všechny druhy vlaků, přistoupilo se k modernizaci stávajících tratí. Bohužel se tedy zvolila trasa původních tratí, stavěných ještě v 19. století. Říkáme tomu dnes koridory. V nich musí být respektovány nepříznivé směrové i sklonové poměry. Klasická soupravy by ale například mezi Děčínem a Břeclaví, přes celou republiku, dosáhly efektu zkrácení času jízdy zhruba o 28 minut, což za ty vynaložené miliardy na výstavbu koridorů, jak jistě uznáte, žádný efekt není. A tak se tato ne moc dobrá infrastruktura doplňuje právě Pendoliny. Abychom si osvětlili princip, Pendolina jsou vlaky s naklápěcími skříněmi, což umožňuje v nepříznivých směrových poměrech, v obloucích na trati, vyšší rychlost, než mohou dosáhnout standardní soupravy. Pendolina by tudíž měla zvýšit efekt rychlosti o pár desítek procent tam, kde nejsou na trati rovné úseky. Máte pravdu, že Pendolina, která mají mít tu stabilní odzkoušenou technickou rychlost na úrovni 230 kilometrů, budou moci po českých drahách jezdit rychlostí jen do 160 kilometrů, protože zabezpečovací zařízení, především přejezdy, jsou nastavena pouze do této rychlosti. I kdyby Pendolina jezdila seberychleji, na našich tratích se svezeme maximálně stošedesátkou."

Stavbě vysokorychlostní trati se ale Česko stejně nevyhne, protože Evropská unie počítá s výstavbou železniční magistrály, která by měla vést z Paříže přes Norimberk, Berlín, Prahu až do Varšavy. Tam by měly vlaky jezdit rychlostí kolem 300 kilometrů za hodinu....

"No, já si nejsem tak úplně jistý, jestli nás potom Evropa neobejde. Polské roviny jsou pro vysoké rychlosti nepochybně mnohem vhodnější než hornatý, zvlněný terén, který může Česká republika nabídnout. Je samozřejmě otázkou, jestli se u nás včas najdou prostředky, jestli bude vypracována včas příslušná projektová příprava, která by umožnila vybudovat do budoucna vysokorychlostní trať po území České republiky. Budeme-li příliš dlouho váhat, železnice si cestu najde i bez nás."