Přicházejí největší daňové změny od roku 1993

29-04-2004

Vládní koalice odvrátila před týdnem hrozbu zmatku, který by zavládl hned v sobotu po vstupu do Evropské unie, kdyby neprošel klíčový zákon o dani z přidané hodnoty. Koalice si tedy oddechla, oddechla si i většina podnikatelů. Opoziční ODS si naproti tomu ústy svého předsedy Mirka Topolánka neodpustila poznámku, že vláda uspěla pouze zásluhou jednoho invalidy a jednoho alkoholika. Se smíšenými pocity asi přijali zákon mnozí občané, protože se obávají dalšího zdražování. Každopádně od 1. května dojde k největšímu daňovému pohybu za posledních deset let. Tomuto tématu je věnována i dnešní ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Na zdražení od 1. května se už připravují restaurace, kadeřnictví, čistírny a prádelny, leasingové společnosti, provozovatelé kabelových televizí, veterináři, ale třeba i firmy pořádající taneční, jazykové a jiné kursy. Zvýší se ceny antikoncepce, vitamínů, vstupenek na sportovní akce, svozu domovního odpadu a mnoho dalších výrobků a služeb. Vláda ale argumentuje jinak, makroekonomicky. Princip vysvětluje šéf lidovců Miroslav Kalousek.

"Celá tato operace nezvyšuje v běžném roce daňové zatížení o jednu jedinou korunu. Dochází jenom k restrukturalizaci sazeb. Na jedné straně prostě dochází k větší výtěžnosti z daně z přidané hodnoty. Na druhé straně se snižují přímé odvody, a to jak ty, které posilují konkurenceschopnost podniků, tak ty, které jdou na podporu rodin s dětmi. Vyšší daňovou zátěž to neznamená."

Běžný občan samozřejmě na vládní krok pohlíží jinak. Jeho příliš nezajímá, že celkové daňové zatížení nestoupne. On vidí, že zase o něco víc stoupnou životní náklady. První vlna zdražení přišla v lednu s růstem spotřebních daní i některých daní z přidané hodnoty. Další, mnohem větší vlna přichází nyní. Pravda, základní sazba daně z přidané hodnoty klesne ze současných 22 procent na 19 procent. Jenže řada zboží a služeb zároveň přechází ze snížené pětiprocentní do základní devatenáctiprocentní sazby. Snížená, pětiprocentní daň zůstane jen u malé skupiny zboží a služeb: u potravin, léků, novin a knih, lístků na hromadnou dopravu, tepla, výstavby bytů a u zdravotnických prostředků. A právě tato operace notně zatíží peněženky občanů. I tuto námitku se vláda snaží bagatelizovat. Zvýšení cen pocítí podle ní jen část občanů. Rodinám s dětmi ale hodlá vláda zdražení kompenzovat. A jak řekl premiér Vladimír Špidla Radiu Praha, kompenzace prý bude dostatečná.

"To se vám zdá málo, co děláme? Jdeme na doraz toho, co je možné. Šest tisíc korun na jedno dítě, to není málo. Daňový bonus - mám dojem, že ve výpočtu pro takovou modelovou rodinu jsem měl jedenáct tisíc korun za rok. Takže dohromady sedmnáct tisíc korun. To je jeden plat navíc. Pak je tu významná věc společné zdanění rodičů s dětmi. Zvýšení rodičovského příspěvku o tisíc korun za měsíc, to je dvanáct tisíc korun ročně. Myslím si, že to všechno dost masivní krok. Ale znovu platí, že existují rámce, které jsme si dali, a ty nemůžeme překročit, protože to hlavní bezpečí, které mají rodiny s dětmi, jsou spolehlivé veřejné finance."

Zmíněné kompenzace ale dostanou rodiny s dětmi až v příštím roce, zatímco zvýšené daně z přidané hodnoty začne vláda vybírat už letos od 1.května. Proto vláda připravila vybraným skupinám občanů mimořádný dárek. Rodiny s dětmi získají v červnu na každé dítě příspěvek ve výši dvou tisíc korun a důchodci se mohou těšit na mimořádný příspěvek tisíc korun. Předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Vlastimil Tlustý to ale považuje jen za populistický krok, který vláda udělá těsně před červnovými volbami do Evropského parlamentu a s despektem hodnotí i celou druhou fázi reformy veřejných financí.

Studenti z mostecké soukromé hotelové školy zdobí ovoce symboly Evropské unie při slavnosti ke vstupu České republiky do EU, foto: ČTKStudenti z mostecké soukromé hotelové školy zdobí ovoce symboly Evropské unie při slavnosti ke vstupu České republiky do EU, foto: ČTK "To není druhá fáze reformy, ale druhá fáze zdražování. A k tomu ve volebním roce něco jako předvolební příspěvek."

Vraťme se ale opět na makroekonomickou úroveň. To, že se snižuje základní sazba DPH z 22 na 19 procent, považují ekonomové za krok správným směrem. Dochází tím také trošku ke sblížení obou daňových sazeb, základní a snížené, což je trend, na který pohlíží vždy se zalíbením Evropská komise v Bruselu. Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Jiří Schwarz si přesto myslí, že vládní koalice mohla být ještě odvážnější.

"Snížení sazby z 22 na 19 procent je pozitivní opatření. Mohlo být ještě lepší, kdyby to snížení bylo větší. To znamená až na úroveň patnácti procent, což je minimální sazba povolená v Evropské unii. Pak by podle mého názoru tato sazba byla velmi stimulující pro ekonomický rozvoj v České republice."

Ekonomický rozvoj chce ale vláda podpořit jiným způsobem. Jednak snížením daňového zatížení podnikatelů. Během dvou let klesnou odvody ze zisku z dnešních 28 procent na 24 procent. Jednak se vláda dohodla na podstatném zrychlení odpisů pro firmy. To umožní podnikům rychlejší modernizaci a tím i vyšší konkurenceschopnost. Takže to shrňme. Přijatý zákon o DPH hodně výrobků a služeb zdraží, některé výrobky naopak může zlevnit. Každopádně státní kasa by na příjmech z DPH měla ročně získat pár miliard korun více, než získává dnes. Jak ale dodává ministr financí Bohuslav Sobotka, tyto peníze budou vráceny zpět občanům formou kompenzací a část bude "věnována" podnikatelům.

"Všechny prostředky, které vláda získá těmito daňovými změnami, vrací zpět rodinám s dětmi a vrací firmám. Rodiny ušetří v příštím roce na daních šest miliard korun a firmy ušetří v roce 2006 na daních více než 11 miliard korun. Ty změny by tedy měly pomoci rodinám s dětmi a měly by nastartovat hospodářský růst."

A samozřejmě přinést také více peněz do státní kasy, což ministr Sobotka cudně neuvádí. Celkový výnos z pohybu daňových sazeb by prý měl být zhruba 25 miliard korun ročně.

29-04-2004