Privatizace Českého Telecomu se odkládá; Panelová sídliště stárnou

09-05-2002

Český Telecom se už do voleb určitě prodávat nebude. Privatizační vize sociálně demokratického kabinetu už podruhé narazily na tvrdou realitu. Za Telecom, podobně jako před tím za elektrárenskou společnost ČEZ, nebyl ani jeden investor ochoten zaplatit vládou stanovenou cenu. Ta se v případě 51procentního státního podílu v Telecomu pohybovala na minimální úrovni 60 miliard korun. Odklad privatizace přijali analytici i opoziční politici s mírným uspokojením.

Většinou se uvádí, že vláda nejvhodnější dobu prodeje už dávno propásla. Silní zahraniční investoři se v uplynulých měsících příliš finančně vyčerpali kvůli získání licencí na mobilní sítě třetí generace a dalšími nákupy. Investoři se nenechali zlákat ani tím, že vláda těsně před vypršením termínu na odevzdání nabídek navýšila tržní hodnotu Telecomu. Bez výběrového řízení ho totiž určila národním operátorem. Jeho úkolem bude poskytovat přednostně státní správě služby v případě krizových situací. Konkurenčním operátorům se to samozřejmě nelíbí. Podle mluvčí Aliatelu Martiny Kemrové jde o veřejnou podporu narušující hospodářskou soutěž.

"Tržní hodnota Telecomu se samozřejmě navyšuje s každým dlouhodobým kontraktem a podle našich zpráv ta smlouva na zajištění národního operátora zahrnuje skutečně nepředstavitelnou šíři služeb. Mezi těmito službami budou zahrnuty i výhody pro Telecom, které nesouvisí s poskytováním služeb v krizové situaci. Telecom bude zvýhodňován i v míru, což pochopitelně brzdí hospodářskou soutěž."

Analytici míní, že prodej Telecomu nelze v nejbližších měsících očekávat. Pro novou vládu prý zřejmě nebude jeho privatizace prioritou. Odložení privatizace by ovšem podle ekonomů a politiků nemělo mít vliv na chod společnosti. Rozhodnutí vlády neprodávat v tuto chvíli Telecom způsobí pouze krátkodobě pokles kursu akcií firmy, dlouhodobě by ale naopak mohlo uvolnit prostor k jeho růstu. Vláda rovněž ubezpečuje, že nebude ohrožen ani zamýšlený nákup nadzvukových stíhaček Gripen za více než 60 miliard korun. Ministr financí Jiří Rusnok sice nedávno prohlásil, že stíhačky se mají pořídit právě z prodeje Telecomu, ale ministr obrany Jaroslav Tvrdík toto tvrzení dementoval. Financování gripenů není podle něj vázáno na prodej Telecomu.

 

Panelová sídliště, dědictví minulého režimu, stárnou a budou potřebovat rozsáhlé investice. Celkem bydlí v Česku v panelových domech víc než jeden milión rodin. Svaz českých a moravských bytových družstev tvrdí, že rekonstrukce si vyžádají až 400 tisíc korun na jeden byt. Pro srovnání, ceny nově postavených bytů na trhu se pohybují od jednoho do dvou miliónů korun. Zanedbanost panelových domů dosahuje různého stupně. Rekonstrukce by měla zahrnovat opravy střech, narušeného betonového pláště, zateplení fasády, přestavby celého bytového jádra včetně koupelny, výměnu oken a balkónů. Bude rovněž nutné renovovat rozvody vody, kanalizace, tepla, elektřiny a plynu. Největším problémem v situaci, kdy stát už většinu paneláků nevlastní a pomáhá při jejich údržbě jen nepřímo, budou samozřejmě peníze a tedy schopnost i ochota občanů opravy zaplatit. Dědictví jedné doby bude zkrátka působit mnoha lidem ještě hodně dlouho bolení hlavy. Výstavba nových panelových domů skončila už asi před deseti lety, a proto vyvolal nedávno rozruch čísi nápad tuto technologii obnovit, i když jen pro stavbu domů, které by sloužily sociálně slabším občanům. Navíc se ale předpokládalo, že na výstavbu by byly použity části starých demontovaných panelových systémů z bývalého východního Německa. Naštěstí se ihned ozvalo ministerstvo průmyslu a obchodu a řeklo rázně NE. Mluvčí ministerstva Anna Stárková vysvětluje, proč.

"Ty dílce, která byly v bývalé NDR vyráběny, nebudou splňovat platné technické předpisy, a už vůbec ne technické předpisy, které platí v harmonizovaných evropských normách. Fakt je, že ty nosné železobetonové dílce mají delší životnost, než většinou bývá životnost vlastní stavby, ale už při demontáži dochází k nešetrné manipulaci, která ty dílce narušuje."

Autoři nápadu vycházeli bezesporu z předpokladu, že výstavba ze starých panelových dílců bude laciná. Aby ale nové budovy byly bezpečné, musely by dovezené dílce projít mnoha úpravami. A v tom případě by už ta výhodnější cena zase tak výhodná nebyla.

 

Česká národní banka před dvěma týdny nečekaně a dosti razantně snížila všechny úrokové sazby. Byla to samozřejmě reakce na stále sílící korunu. Pro občany na druhé straně vyvstala otázka, jak se mají za této situace starat o své investice, protože pokles centrálních sazeb způsobil snížení úročení vkladů. U nižších objemů vkladů se tím dál prohloubil už vlastně záporný výnos, když vezmeme v úvahu, že míra inflace se má letos pohybovat kolem 3,2 procent. Kde ale hledat jiné, lepší formy úročení? Podle analytičky Martiny Martinovičové je toho na výběr poměrně dost.

Martina Martinovičová naopak nedoporučuje "stěhovat" v současné době peníze do euro či dolarových vkladů. Tam jsou sazby ještě nižší než u korunových vkladů. Tento stav se samozřejmě může změnit, protože vlna rapidního snižování sazeb ve Spojených státech a v Evropě už je pryč a očekává se spíše jejich postupné zvyšování. Česká národní banka tak před dvěma týdny šla v podstatě proti hlavnímu proudu.

09-05-2002