Rychlé přijetí eura může být podle analytiků nebezpečné

14-09-2006

Odložení přijetí eura o rok či dva není pro Česko žádný dramatický problém. Shoduje se na tom většina analytiků. Někteří dokonce varují před přílišným spěchem. Termín přijetí eura v roce 2010 zpochybnil v pondělí ministr financí Vlastimil Tlustý. Ten v podstatě vyloučil, že by Česko mohlo příští rok vstoupit do předstupně zavedení eura. Analytici vesměs soudí, že lidem i firmám spíše prospěje, když české ekonomika bude na vstup do eurozóny lépe připravena. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Rychlé přijetí eura prosazují hlavně podnikatelé. Těm by společná měna zjednodušila platební styk, především by zmizelo neustálé riziko kursových změn. Už nyní téměř třetina plateb mezi průmyslovými podniky v Česku probíhá v eurech. Podnikatelská sféra tedy ke společné měně směřuje samovolně. Běžným občanům by zase euro třeba mohlo usnadnit cestování do ciziny, i když dnes spíše vydělávají na tom, že koruna neustále vůči euru posiluje. Tento příjemný efekt by samozřejmě po vstupu do eurozóny zmizel.

Nahradil by ho ale jiný: větší cenová průhlednost. V okamžiku, kdy máme jednotnou měnu, tak snáze porovnáváme ceny všude tam, kde tuto měnu také mají. Jak připomíná guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, přijetí eura by Česko posílilo v rámci unie i politicky.

"Země, která je součástí eurozóny, vytvoří jakési tvrdé jádro nebo užší skupinu zemí, která rozhoduje o řadě věcí s dopadem na celou Evropskou unii. Politický aspekt je v tom, že - pokud chceme být u těchto rozhodnutí - musíme být uvnitř eurozóny. A to platí nejen pro měnovou politiku, ale obecně."

Markéta Šichtařová, foto: autorMarkéta Šichtařová, foto: autor Na druhou stranu existují nevýhody eura. Ve většině zemí, které zavedly společnou měnu, zdražily nájmy, služby, energie. Nahoru by asi šly sazby úroků a hypoték. Hlavní nevýhoda je ale v něčem jiném. Dnes ekonomiku země ovlivňuje koordinovaná měnová a rozpočtová politika, tu první Česká národní banka, druhou vláda a poslanci. Po vstupu do eurozóny ale Česko ztratí suverenitu v měnové oblasti. Bude tu platit měnová politika eurozóny a ta vždy nemusí vyhovovat českým zájmům. Upřesňuje Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.

"Jelikož jsou ale jednotlivé země velice rozdílné a vyžadují individuální přístup, je jasné, že jediná politika centrální banky jim nemůže vyhovovat. Vede to k tomu, že - zjednodušeně řečeno - existence jedné centrální banky a jedné měny násobí ekonomické rozdíly a prohlubuje ekonomické problémy jednotlivých oblastí. Například v zemi, kde je velice pomalý hospodářský růst, vede jediná měna k tomu, že tento růst je ještě zpomalován. V zemi, kde je vysoká inflace, je zase tato inflace zvyšována."

To je také podle Markéty Šichařové argument pro to, abychom přijali euro co nejpozději, optimálně v roce 2012. Pokud bychom se prý za eurem hnali rychle, poškodilo by nás to.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise "To ovšem neznamená, že by jednotná měna byla špatná. Vůbec ne. Musíme pouze čekat tak dlouho, až se naše ekonomika přiblíží průměrné evropské ekonomice, až nám bude vyhovovat průměrná politika centrální banky. Teprve potom klady eura převáží nad jeho zápory."

Mnozí ekonomové upozorňují, že euro je svým způsobem svěrací kazajka, a to není dobré pro země, které ještě musí dokončit strukturální a institucionální změny. Pokud se prý kandidáti na euro budou snažit plnit podmínky pro jeho přijetí příliš rychle, mohou kvůli přísné měnové politice zbrzdit svou ekonomiku, svůj hospodářský růst. Ten přitom potřebují mít co největší, aby snižovali mohutné ekonomické rozdíly mezi nimi a patnáctkou dřívějších členů. To si myslí rovněž hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, někdejší ministr financí.

"V každém případě si myslím, že by pro Českou republiku nebylo dobré, aby nějakým způsobem urychlovala svůj záměr vstoupit do eurozóny, protože naše ekonomika roste rychleji, než ekonomika eurozóny. A je třeba, aby ještě několik let tady byl prostor pro určité nekursové přizpůsobování."

Miroslav Ševčík, foto: autorMiroslav Ševčík, foto: autor Spěchat za eurem nedoporučuje ani ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

"Je zajímavé, že ty země, které se nepoddaly diktátu eura, jsou na tom lépe i v jiných oblastech hospodářské politiky. Je to Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Když se podíváme ne jejich vývoj v oblasti fiskální politiky, v oblasti jejich vnitřního zadlužování, v oblasti deficitu rozpočtu, vidíme i v té krátké časové řadě, že jejich situace je podstatně lepší, než u zemí, které euro zavedli."

V této souvislosti je ovšem nutné připomenout, že nové členské státy Evropské unie musí k euru přistoupit povinně. Evropská komise pouze direktivně nestanovila přesné datum. Na druhou stranu není žádným tajemstvím, že v unii existují často dosti rozdílné názory na další vývoj eurozóny. Zazněly dokonce hlasy zpochybňující samotnou existenci eura. Hojně se také diskutuje o dodatečných úpravách tzv. Paktu stability, které nyní umožňují vyšší rozpočtové deficity, tedy větší zadlužování. A také se hovoří o tom, že se v tomto ohledu různým zemím měří různým metrem, stejně jako se různým metrem měří při hodnocení připravenosti země na euro. Nelze se pak divit některým politikům a odborníkům, když nabádají k opatrnosti a říkají, že ani nevíme, jak vlastně bude eurozóna za několik let vypadat. Všechny existující problémy jsou prý důsledkem toho, že euro bylo zavedeno subjektivním politickým rozhodnutím, nikoliv v důsledku přirozených procesů. To je i názor Miroslava Ševčíka.

Česká vláda se zavázala Bruselu, že v roce 2008 splní všechny tři základní podmínky nezbytné pro vstup do eurozóny. Dvě podmínky, tedy přípustnou výši státního dluhu k hrubému domácímu produktu a přípustnou výši inflace plní Česko bez problémů už řadu let. Zbývá ještě dostat výši deficitu veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Právě v tomto směru asi Česko svůj závazek nesplní. Jelikož ale ještě větší problémy s plněním tzv. maastrichtských kritérií mají Polsko a Maďarsko, určitě nehrozí, že bychom se stali osamoceným ostrůvkem v moři eura.

14-09-2006