Rychlodráha do Drážďan by měla vést přes Ústí nad Labem

Ilustrační foto: K. Jähne, Wikimedia CC BY-SA 2.0 DE

Z Prahy do Ústí nad Labem za půl hodiny? Zdá se vám to jako sci-fi? Takový čas by byl reálný díky vysokorychlostní trati Praha - Drážďany. Měla by vést přes Ústí na Labem. Jak uvádí Správa železniční dopravní cesty, tvůrci studie trati odmítli původní variantu mimo krajské město.

Ilustrační foto: K. Jähne,  Wikimedia CC BY-SA 2.0 DE
Podle odhadů by vlaky na trati měly převážet desítky tisíc pasažérů denně. V Ústí by mělo vzniknout nové centrální osobní nádraží společné pro vlaky ze všech směrů, uvedl generální ředitel Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Svoboda.

Ústí informaci o tom, že vysokorychlostní trať povede přes jeho území, podle primátora Petra Nedvědického (ANO) vítá. "Bude to pro nás nyní znamenat hodně práce při přípravě územního plánu,"řekl ČTK. "Město bude Praze vzdáleno 25 minut, to znamená, že umožníme velkou mobilitu pracujících," uvedl primátor. Podle něj by díky levnějšímu bydlení mohli v Ústí žít lidé pracující v Praze.

Původní varianta Ústí obcházela

Oldřich Bubeníček,  foto: ČT24
Také podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM) by vysokorychlostní trať měla vést přes Ústí nad Labem. "Bylo by dobré, aby trať neobcházela stotisícové město a aby se projekt vůbec realizoval. Protože se může stát, že čím déle to budeme odkládat, přestaneme být zajímaví a trať povede úplně jinudy než přes Českou republiku,"řekl ČTK hejtman.

S původní variantou mimo Ústí nad Labem počítaly například Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje nebo územní plány obcí. Součástí plánované tratě je 26 kilometrů dlouhý tunel přes Krušné hory, jeho technické parametry nyní řeší SŽDC společně s Deutsche Bahn.

Správa železnic si od vysokorychlostní tratě slibuje zkrácení cesty z Prahy do Drážďan na jednu hodinu. Doba cesty mezi hlavním městem a Ústím nad Labem by se pak měla zkrátit o více než polovinu na zhruba 30 minut.

Stavba vysokorychlostní trati Praha-Drážďany vyjde podle současných odhadů na zhruba pět miliard eur (129 miliard korun). Měla by začít kolem roku 2030.