Sněmovna schválila důchodovou novelu se změnami penzí

25-08-2018

Složení penzí by se mělo od ledna změnit, což se odrazí v příštích valorizacích. Přilepšit by si měli lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod měl v budoucnu růst pomaleji než dosud. Pro příští rok chce vláda k pravidelnému navýšení přidat každému důchodci ještě 300 korun měsíčně.

Ilustrační foto: Filip Jandourek, ČRoIlustrační foto: Filip Jandourek, ČRo O dalších tisíc korun by měl důchod vzrůst lidem nad 85 let. Vládní verzi důchodové novely s těmito úpravami schválila Sněmovna. Ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD rozhodnutí přivítala: "Je to obrovský úspěch. Znamená to, že v průměru porostou penze o zhruba 900 korun."

Poslanci odmítli senátní verzi, která počítala s přidáním tisícikoruny po 25 letech v penzi. Tento návrh se zdál spravedlivější předsedovi Národní rady osob se zdravotním postižením Václavu Krásovi. Podle jeho slov by pomohl nejen ženám, které odcházely do důchodu dříve, ale také osobám se zdravotním postižením, jejichž důchody jsou nižší. Také podle senátora Miloše Vystrčila z ODS by senátní verze byla spravedlivější: "Zahrnovala zhruba 135 tisíc důchodkyň matek, které mají jedny z nejnižších důchodů."

Ministryně Maláčová naopak uvedla, že nechce trestat ty, kteří pracovali déle. Kdo pracoval do 65 let, tak by zvýšený důchod podle senátního návrhu dostal třeba až v devadesáti. Na penze invalidních důchodců se chce podívat systémověji. Pokud by podle Maláčové poslanci přijali senátní verzi, důchodový systém by zkolaboval. Úředníci by museli ve spisech dohledávat datum nástupu do penze u asi 400.000 lidí a jejich dokumenty by museli procházet ručně. V systémech se totiž zaznamenává datum přiznání penze, a nikoliv datum první splátky.

Aby zákon začal od září platit, musí ho ještě podepsat prezident. Sněmovna schválila normu jednohlasně. Pro bylo všech 170 přítomných poslanců. Pro senátní návrh hlasovalo 69 zákonodárců, 69 bylo proti a 31 se zdrželo.

 

Nájemné v Česku stále roste

Nájmy bytů v Česku vzrostly za poslední tři roky o polovinu. Vyplývá to z dat realitní společnosti M&M Reality. Výjimkou nejsou v centrech velkých měst nájmy kolem 30 tisíc korun za dvoupokojové byty. Přesto je zájem o bydlení v pronajatém bytě stále velký. Hlavně kvůli tomu, že výrazně podražily i nemovitosti na prodej, říká oblastní ředitel MM Reality Jan Martina:

"Již není dosažitelné pro každého občana, aby vlastnil svou nemovitost, tím pádem je jeho alternativa žít v nájmu a tím roste poptávka."

Nejčastěji lidé na pronájem hledají menší byty. Podle dat portálu Videobydlení.cz mají nejlevnější pronájmy lidé na Vysočině - v průměru něco málo přes 8 tisíc korun za dvoupokojový byt. Poptávku po bydlení před koncem prázdnin ještě zvyšují studenti, kteří hledají byty nebo domy na nadcházející rok, říká Jan Brož z portálu Bezrealitky.cz:

"Do škol nastupuje asi 300 tisíc vysokoškolských studentů a třetina z nich bydlí v pronájmu. Třeba v Praze, Brně nebo Olomouci mohou narazit na problém s dostupností nájemního bydlení. Studenti nejčastěji chtějí bydlet ve velkých bytech poblíž centra. Málokomu se to ale splní. Problém je, že se o byty ucházejí s rezidenty a těm dávají majitelé přednost."

Studenti tak stále častěji vyhledávají rodinné domy na okrajích velkých měst nebo na vesnicích s dobrou dostupností do centra. Dojíždět jsou ochotni klidně i hodinu. Podle realitních kanceláří ale budou nemovitosti na pronájem i dál zdražovat. Roli v tom hraje i zpřísnění podmínek pro získání hypoték.

 

V červenci si Češi vyjednali nejméně hypoték od ledna 2016

Lidé si během července vyjednali 7 tisíc hypoték, o 2 tisíc méně než v červnu. Podle ekonomů v tom sehrály roli nejen prázdniny, ale i obavy lidí z nákupu předražených nemovitostí. Pro některé Čechy ale běží poslední týdny, během kterých na úvěr na bydlení ještě dosáhnou. Od října totiž banky zpřísní podmínky. Průměrná úroková sazba se zvýšila jen o jednu setinu na 2 a půl procenta. Podle Romana Weissera z realitní společnosti Bidli opravdu sehrály roli prázdniny a dovolené. V srpnu se podle něj zájem o půjčování peněz na bydlení opět zvýší.

"Jako obvykle se dá v srpnu předpokládat nárůst. A v září s ohledem na připravovaná zpřísnění hypoték ze strany České národní banky bude zájem o hypotéky i nemovitosti kulminovat."

Podle ekonoma Lukáše Kovandy ale stojí za menším množstvím hypoték i vysoká cena nemovitostí. Lidé se bojí, že by se nákupem bytu za několik miliónů korun mohli spálit. Ceny nemovitostí podle společnosti Fincentrum Reality už v některých regionech nerostou - jde třeba o Moravskoslezský nebo Olomoucký kraj a Vysočinu. Konec růstu cen se ale netýká Prahy, Brna nebo třeba Plzně.

 

Ministryně práce se shodla s odbory na pravidelném zvyšování minimální mzdy

Minimální mzda má od roku 2020 dosahovat poloviny průměrného výdělku za předloňský rok. Počítá s tím návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD. Se svým plánem seznámila zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů, kteří s ním souhlasí. V lednu příštího roku chce ministryně prosadit také jednorázové zvýšení minimální mzdy o 1500 korun na 13 700.

"Je to věc vyjednávání a věc hospodářského rozvoje. Ale já si myslím, že bychom měli směřovat minimálně k částce 16000, a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda."

Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

"Český poměr minimální mzdy k průměrné mzdě je jeden z absolutně nejhorších ze všech zemí EU. My jsme již dali najevo, že by to měla být částka, která se bude blížit 50 procentům. Neřekli jsme žádnou přesnou hodnotu, rádi budeme hledat kompromis se zaměstnavateli."

Návrh Maláčové však kritizuje Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora. Prý nepočítá s budoucím ekonomickým vývojem.

 

Hospodářské noviny: Ministerstvo chystá velké změny ve vybírání dovolené

Dovolená delší než čtyři týdny patří mezi Čechy k nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitům, píší Hospodářské noviny. Přesto si ji řada lidí celou nevybírá. Podniky pak musí řešit, co se zbývajícími volnými dny svých zaměstnanců udělat. Převést dovolenou do následujícího roku lze jen za jasně vymezených okolností, například "z naléhavých provozních důvodů" nebo v případě, že si ji pracovník nestihl vybrat kvůli nemocenské. Chystaná novela zákoníku práce by pravidla podle Hospodářských novin měla uvolnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby si zaměstnanec mohl na vlastní žádost převést do následujícího roku nevyčerpanou dovolenou přesahující zákonem stanovené čtyři týdny. V praxi tak půjde nejčastěji o týden navíc, v některých firmách i o dva. Ministerstvo upozorňuje, že i nadále bude platit, že termín volna určuje zaměstnavatel.

Zaměstnanci mají nárok na 4 týdny volna za rok. O týden delší dovolená ale patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké benefity. 25 dní dovolené teď může čerpat polovina pracovníků, mezi dělníky je to dokonce 59 procent. Česká základní dovolená ale patří v Evropě spíš k těm kratším. Například Britové si ročně můžou vzít 28 dní dovolené.

Ilustrační foto: Stefan Schweihofer, Pixabay/CC0Ilustrační foto: Stefan Schweihofer, Pixabay/CC0
25-08-2018