Spojení krajanů a českých exportních firem zprostředkují nové webové stránky

29-11-2012

České podnikatele a krajany v cizině se snaží propojit nový projekt s názvem Žijeme v zahraničí. Na webové stránce nabízí českým podnikatelům síť kontaktů na krajany v cizině, díky kterým mohou získat nové exportní příležitosti. Menší vývozci mohou využít už téměř sedm stovek kontaktů v 86 zemích, naproti tomu českým občanům žijícím v cizině služba nabízí možnost podnikání či přivýdělku. Nad projektem převzalo záštitu Miniterstvo zahraničních věcí a je i tématem ekonomické rubriky. K mikrofonu jsme si pozvali ředitelku projektu Janu Bábíkovou.

www.zijemevzahranici.czwww.zijemevzahranici.cz Jak zatím funguje spolupráce firem s českými krajany v zahraničí, můžete uvést konkrétní příklady?

"Registraci do našeho projektu Žijeme v zahraničí.cz jsme zahájili v září tohoto roku a dosud se nám zaregistrovalo 680 zahraničních kontaktů z celého světa. Největší zájem je z Velké Británie, Itálie, Španělska, Belgie, Francie, ale také USA, Norska či Izraele. Nechybí však v našem portfoliu ani netradiční destinace, jako například Island."

Jak konkrétně tedy mohou z té spolupráce těžit čeští krajané? Jaká má ta spolupráce pro ně výhody?

"Krajané, kteří mají zájem nabídnout své služby českým exportérům, mohou díky našemu projektu podpořit své podnikání nebo si zajistit vedlejší příjem. Škála služeb, které mohou nabídnout, je opravdu široká - od klasických překladů, administrativy, rozesílání obchodních nabídek v zahraničí, analýzy exportního potenciálu, správy e-shopu, provizního prodeje, obchodního zastoupení či speciálních služeb jako daňového, účetního nebo právního poradenství."

Jak se jako krajan mohu do celého systému zaregistrovat?

"Jednoduše na www.zijemevzahranici.cz vyplníte registrační formulář, kde uvedete základní informace o sobě, to znamená vzdělání, vaše reference a zkušenosti a označíte služby, které byste rád nabízel. V rámci registračního formuláře také doplníte informace o preferovaném způsobu vyplácení odměny, i na toto je třeba myslet dopředu. Ideální je samozřejmě smlouva o spolupráci. V rámci registračního formuláře máte dále možnost označit svoji specializaci, například pokud máte vzdělání v určitém oboru, tak je určitě výhodou pro potenciální exportéry."

Počítáte tedy s tím, že se do toho zapojí krajané, kteří už v té oblasti mají určitou zkušenost, budou si tedy vybírat firmy, které zúročí tu jejich zkušenost na nějakém poli ...

"Mohou se registrovat i krajané, kteří mají konkrétní zkušenost v některém oboru, například ve farmaceutickém průmyslu, když uvedeme příklad. Velmi cenní jsou ale i krajané, kteří jsou tzv. všeobecní, bez určité specializace."

Etiopie, foto: Štěpánka Budková / Archiv ČRo 7Etiopie, foto: Štěpánka Budková / Archiv ČRo 7 Pracujete s podobnou zkušeností nebo projektem třeba ze sousedních států, které mají také mnoho lidí v zahraničí - Maďarsko nebo sousední Slovensko. Jsou tam nějaké podobné projekty?

"Snažili jsme se inspirovat v zahraničí, ale žádný podobný projekt jsme nenašli. Když jsme přes zahraniční kontakty snažili zjišťovat, jestli něco podobného existuje, tak jsme na nic podobného nenarazili. Vycházím z vlastní zkušenosti, protože pocházím z Moravy, kde naše rodina vlastní firmu na výrobu linek, strojů a zařízení pro pivovarnictví. Oni exportují do svých klasických destinací, ale jsou schopni exportovat třeba na Kajmanské ostrovy nebo do Etiopie. Právě do Etiopie exportovali na základě kontaktů s člověkem, který dříve studoval v České republice. Na základě této zkušenosti jsem vytvořila tento projekt. Znám i druhou stranu, nějakou dobu jsem pobývala v jihovýchodní Asii a řešila jsem podobný problém. Řešila jsem, jakým způsobem tam pracovat, jakým způsobem se navázat na Českou republiku."

Když se ještě vrátím ke krajanům - kolik času jim sebere spolupráce s určitou českou firmou?

"To záleží na konkrétním krajanovi, nakolik ta jeho nabídka bude atraktivní a kolik času tomu bude chtít věnovat. V okamžiku, kdy bude ta nabídka atraktivní, tak si dokážu představit, že to opravdu bude tvořit velkou část jeho pracovního dne, ale dokážu si představit, že to budou dělat lidi, kteří to budou dělat jako okrajovou záležitost. Určitě záleží na konkrétním člověku a i pokud ho exportér osloví s nabídkou a jemu ta nabídka nebude z časových nebo jiných důvodů vyhovovat, tak samozřejmě může odmítnout."

Už jsme se dotkli specializací krajanů. Jaké obory jednotlivých firem z Česka se vám hlásí?

"Je to všeobecné a ani bychom nechtěli být zaměřeni na určitý konkrétní specifický obor. Chtěli bychom to udržet ve všeobecné rovině. Jak už jsem říkala, ty zahraniční kontakty mají možnost si v rámci registrace označit obor, na který se specializují a potom ti případní exportéři v tom daném oboru je budou preferovat. Tyto zahraniční kontakty mají určitě větší šanci na případnou spolupráci s exportérem."

Jsou to spíše menší nebo větší firmy? Třeba firma ČEZ se momentálně snaží prorazit na východních trzích. Na východ od České republiky můžeme najít i mnoho krajanů. Máte i tento příklad, nebo to jsou příklady spíše menších lokálních firem?

"Zaměřujeme se především na střední firmy. Tam vidíme největší potenciál. Na druhou stranu si dokážu představit, že například ČEZ, pokud bude vystavovat na východ od nás a bude chtít v rámci své výstavní expozice použít hostesky, tak prostě použije české studentky v té dané lokalitě. Takže určitě bych nevylučovala ani spolupráci s velkými korporacemi. To jádro bude v těch středních firmách."

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Jak to vidíte do budoucna? Budou to stále ty středně velké firmy, nebo se to bude vyvíjet jiným směrem?

"To ukáže čas. V tento okamžik se myslím, že naše využití je hlavně v těch středních firmách, které už mají s exportem určité zkušenosti a chtěli by rozšířit svá exportní teritoria do jiných zemí. Na druhou stranu se může jednat také o firmy, které třeba dosud neexportovaly, například o vinařství z Čejkovic, které by rádo exportovalo do Rakouska a díky kontaktu na krajany v Rakousku se mu to podaří."

Webové stránky a tím i projekt podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí. Budete s ministerstvem více spolupracovat. nebo pouze ministerstvo poskytlo záštitu?

"Už od počátku našeho projektu Ministerstvo zahraničních věcí a konkrétně náměstek inženýr Tomáš Dub poskytl našemu projektu záštitu, za což my jsme velmi rádi a vážíme si toho. Při oslovování krajanských spolků jsme s ministerstvem spolupracovali, konkrétně se zmocněncem pro krajanské záležitosti. Jeho rady a zkušenosti byly velmi cenné. Ta komunikace na krajanské spolky šla jak od nás, tak potom paralelně ze strany MZV. Následně jsme spolupracovali se sekcí Ministerstva zahraničních věcí zabývající se ekonomickou diplomacií. Takže ta spolupráce je poměrně intenzivní a velmi si vážíme záštity pana inženýra Tomáše Duba."

Měli jste menší či větší okamžitou odezvu od krajanských spolků?

"Ta odezva byla velmi hezká a pozitivní. Velmi nás potěšila. Byla prakticky okamžitá. Krajané si velmi vážili jak toho projektu, tak i možnosti zapojit se a aktivně nabídnout své služby českým exportérům."

Z jakých států jste měli ty reakce nejrychlejší nebo nejaktivnější?

"Velmi hezké reakce jsme měli třeba ze Spojených států, ze San Francisca, ze Silicon Valley od lidí, kteří žijí kolem San Francisca. Velmi hezké reakce jsme ale měli z Norska nebo Švýcarska."

29-11-2012