Stanou se bytová družstva spásou pro lidi s nižšími příjmy?

14-07-2005

V Česku by se brzy mohly opět začít stavět družstevní nájemné byty. Stát chce na jejich výstavbu poskytovat dotace. Počítá s tím vládní návrh, který velkou většinou schválila Sněmovna, takže i kdyby návrh zákona o podpoře výstavby družstevních bytů nepodpořil Senát nebo nepodepsal prezident, Sněmovna by případné veto hravě přehlasovala. První stavby se pak mohly začít připravovat už letos. Více k tomu Zdeněk Vališ.

Podpora bytových družstev si klade za cíl zvýšit výstavbu nájemních bytů a jejich dostupnost pro lidi s průměrnými příjmy. Zatím byla podpora státu orientována hlavně na vlastnické bydlení, například formou státní podpory hypoték nebo stavebního spoření. Opoziční ODS se to ale podle poslance Vladimíra Doležala nelíbí.

"V tomto návrhu zákona zase bohužel vybíráme určitou skupinu lidí, kterým dáváme výhodu, úlevy, dotace. To je tak trochu v rozporu s evropskými směrnicemi, protože se z toho stává státní podpora, která ale má svá omezení. My bychom hrozně rádi slyšeli od ministra financí, a on nám na to neodpověděl, jak zajistí, že nebudou tyto hranice překročeny."

Lidé by se samozřejmě museli na výstavbě bytů finančně podílet. Předpokládá se, že členský vklad by činil 20 procent pořizovacích nákladů na byt. Družstvo by dále získalo určitou dotaci od státu a o zbytek peněz by se postaral zvýhodněný úvěr s úrokem asi tři procenta ročně. Tento úvěr by družstevník splácel formou nájemného až dvacet let. Má to ale háček. Výši státní pomoci určí teprve vládní nařízení, a to, jak už bylo řečeno, právě s přihlédnutím k omezením, která platí v Evropské unii. Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček upozorňuje, že vládní úředníci v této věci něco podstatného zanedbali. Nedojednali s Bruselem určitou výjimku k formě a výši oné státní podpory.

"Svaz bytových družstev velmi podporoval přípravu tohoto zákona, a to od roku 2003, kdy vznikal. Bohužel, v závěru roku 2004 se přišlo na to, že vládní administrativa zanedbala projednání zákona s Evropskou komisí, a v tu chvíli jsme se dostali do stavu, kdy vlastně ten zákon nesplňuje naše očekávání."

Přesto je Vít Vaníček rád, že zřejmě bude platit alespoň takový limitovaný zákon.

Podle odborníků by družstevní forma výstavby mohla být asi o pětinu lacinější než běžná komerční. Jak řekl deníku Právo náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl, nový zákon je jeden z největších počinů vlády v oblasti bydlení od roku 1989 a vhodně doplní spektrum nástrojů pro podporu bytové výstavby. Vít Vaníček přiznává, že podpora družstevní výstavby nebyla dosud žádná.

"Bytová družstva momentálně moc nestaví proto, že nemají vytvořeny určité specifické podmínky pro výstavbu. Komerční podmínky, které splňují komerční organizace, tedy produkování vysokého zisku, na to bytová družstva samozřejmě nemohou a ani nechtějí přistoupit."

Také nový zákon výslovně hovoří o tom, že byty by mohlo stavět každé bytové družstvo, jehož stanovy by vyloučily jakékoli podnikatelské aktivity. Byty by přitom mohly být velké maximálně 90 čtverečních metrů. Družstevní výstavba by se podle vládních expertů měla rozbíhat postupně, nakonec by se mělo stavět touto formou asi 4000 bytů ročně. Nepředpokládá se tedy obnovení masivní výstavby tak, jak tomu bylo před rokem 1989. Podle Víta Vaníčka by to ani nešlo vzhledem k už zmíněným omezením Evropské unie pro státní pomoc.

"Ten systém omezuje pomoc, limituje ji částkou sto tisíc euro na jednu organizaci na tři roky. Když si tedy vezmete příklad, že třeba v Praze by se mělo postavit touto formou 1500 bytů za rok, tak by vlastně muselo vzniknout asi sto subjektů, sto nových bytových družstev, na každou akci, dům, jedno. Obávám se tedy, že nový zákon příliš plošné výstavbě nepomůže."

Jistě jsou ale regiony, kde se nestaví tak draze jako v Praze. Vít Vaníček souhlasí.

"Rozhodně, to máte pravdu. Tam se místo patnácti bytů postaví třeba třicet."

Otázkou ovšem přece jen zůstává, zda o nájemní družstevní byty bude takový zájem jako kdysi. Hodně lidí i v nižších příjmových kategoriích si může spočítat, že díky levným hypotékám a výhodnému stavebnímu spoření se spíše vyplatí pořídit si vlastní bydlení.

"Možná je podpora vlastního bydlení podpořena i díky mediální kampani. Nájemní bydlení má ale rozhodně trvalé místo v každé společnosti. Není to jenom otázka peněz, je to i otázka mobility pracovní síly. Je to samozřejmě i otázka postupnému budování bydlení stupňovitým způsobem, když mladý člověk vstupuje do života, jsou to startovací byty. To znamená, že nájemní bydlení na úrovni 20 - 25 procent bude mít ve společnosti vždy své místo bez ohledu na to, jestli společnost bude chudá nebo bohatá."

14-07-2005