Státní rozpočet snížil schodek, chyběla ale opatření k růstu a potlačení recese

10-01-2013

Státní rozpočet za loňský rok má nižší schodek, než se čekalo - ve výši 101 miliard korun. Schválený plán počítal s deficitem o 4 miliardy vyšším. Na rozpočet dopadla úsporná opatření, ale projevil se podle analytiků i vyšší příliv evropských dotací. Rozpočet si vysloužil tvrdou kritiku opozice, zejména ČSSD. Vláda podle ní obětovala hospodářský růst, přiškrtila ekonomiku a přivedla ji k propadu. Rozpočet se nelíbí ani některým ekonomům a odborům.

Miroslav Kalousek, foto: Filip Jandourek / Český rozhlasMiroslav Kalousek, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas Ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že vláda dodržuje svůj plán, kterým je snižování deficitu. Podle něj to hlavně zahraniční investoři vnímají jako nutný základ budoucí prosperity. Jaký signálem mohou být pro ekonomiku výsledky loňského rozpočtu, to shrnul pro Radio Praha hlavní ekonom společnosti Patria finance David Marek.

"Je to zpráva dobrá i špatná. Dobrá z pohledu veřejných financí, protože se daří pokračovat v nastolené cestě snižování deficitu a přibližování se rozpočtové disciplíně. Špatná zpráva je to pro ekonomiku, protože rychlá cesta k rozpočtové disciplíně samozřejmě ekonomice nesvědčí, protože rozpočtové škrty, respektive vyšší daně omezují prostor pro zotavení ekonomiky z recese."

A komentář k rozpočtu přidává i exministr financí Ivan Pilip. Radiu Česko řekl:

"Vliv měla řada faktorů, které nevyplývají přímo z hospodářské politiky vlády, ale z některých spíš jednorázových operací a zlepšení doúčtování evropských fondů, které přišly v daleko větším množství do České republiky než v roce předchozím. To byla čísla, která zlepšila celkovou bilanci o desítky miliard. To sehrálo, řekl bych, větší roli."

V roce 2011 státní rozpočet skončil schodkem téměř 143 miliard korun. Důvodem byly tehdy právě potíže při čerpání z evropských fondů. Podle vlády se vedle loňských úspor na provozních a mzdových výdajích jednotlivých resortů snížily výdaje na sociální dávky o deset miliard korun. Klesly také náklady na tzv. obsluhu dluhu, tedy toho, co stát zaplatí na úrocích za půjčené peníze. Ivan Pilip k tomu říká:

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha "Na dluhové službě by případné zvýšení úroků nemohlo znamenat desítky miliard. Desítky miliard jsou celkové náklady státu, čili nějaký pohyb o pár procent by znamenal miliardy. Pochopitelně je pravda, že pozitivní ten ukazatel je. Já bych se ale podíval spíš na to, že se tady nepodařilo zvýšit příjmy státu, protože jedním z cílů, jak stabilizovat ekonomiku, bylo zvýšení DPH. U té nižší sazby z deseti na 14 procent. Přesto výběr DPH zaostává, hrubým odhadem téměř o 10 procent, bude tam výpadek asi 20 miliard. Ostatní daně a jejich výběr byly kromě daně z příjmu právnických osob poměrně nízké."

Příjmy rozpočtu byly loni o více než 42 miliard Kč nižší, než předpokládal optimistický návrh. Z evropských fondů rozpočet získal přes 30 miliard. Na dani z přidané hodnoty loni stát inkasoval téměř 200 miliard korun, což představuje meziroční nárůst. Jako ve většině zemí v Evropě ale klesla spotřeba u zboží ve vyšší, tzv. základní sazbě DPH, kam patří většina výrobků. Podle vyjádření ministra Miroslava Kalouska tak lidé obracejí v kapse každou korunu. Jen za prvních devět měsíců loňského roku klesly výdaje na spotřebu o 178 miliard korun. Konec roku však přinesl obrat a kvůli vyšší DPH přece jen přiteklo do rozpočtu 8 miliard korun navíc oproti předloňsku. Ivan Pilip říká, že vládě nadělala vrásky také nečekaně dlouhá recese, ve které se český stát nachází.

"Loňský rozpočet počítal s růstem 2,5 procenta, na tom byl postaven. Růst nebyl žádný. Je jasné, že současné změny růst příliš nepodporují a vláda potom sahá i k věcem, které jsou trochu účetními triky a nebo jsou jednorázové, protože na dofinancování důchodů vláda použila 18 nebo 16 miliard z privatizačního účtu. Čili zatím to funguje, je to dobře a signál to není špatný, ale ta skutečná změna situace v ekonomice tímto rozpočtem naznačena není."

Česko si i přes recesi podle ministerstva financí půjčuje nejlevněji ze všech zemí střední a východní Evropy. Potvrdil to i David Marek.

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha "To hodnocení lze opravdu převést do řeči čísel. Hodnoty dluhopisů jsou na rekordně nízké úrovni. Česká republika si půjčuje jen o málo dráže než Německo a výrazně levněji než sousední Polsko nebo Maďarsko. Z tohoto úhlu pohledu je ČR vnímána jako velmi stabilní, finanční trhy ji hodnotí stabilněji a lépe než celou řadu západoevropských zemí."

Letos má očekávaný schodek rozpočtu klesnout na 100 miliard korun - tedy být nižší ještě i miliardu. Pro letošek ale vláda neuvažuje o mimořádných opatřeních, kterými by ještě srážela schodek. I podle Davida Marka je pravý čas na to, aby vláda podpořila prorůstová opatření.

"Adekvátní a dostatečnou reakcí na krizi by bylo nechat působit tzv. automatické stabilizátory, což jsou daně a některé sociální dávky tak, aby ekonomiku stimulovaly v době, kdy to potřebuje. To by znamenalo, že by vláda připustila o něco vyšší deficit právě z toho důvodu, že se vybírá méně na daních právě kvůli recesi a tak dále. Zároveň by nepřistupovala k dalším jednorázovým negativním krokům z pohledu ekonomiky, které by měly snižovat rozpočtový deficit."

Ministr Miroslav Kalousek v listopadu prohlásil, že na posílení ekonomického růstu by v příštích třech letech mělo jít až 35 miliard korun. Škrtat se nebude třeba ve výdajích na vědu a výzkum. Podle českých deníků má dostat větší podporu export, efektivněji se mají využívat evropské fondy, peníze z prodeje emisních povolenek by měly jít do dotací na zateplování budov nebo na nákup alternativních zdrojů vytápění. Stát vybral loni na dani z příjmů u zaměstnanců přes 81 miliard korun, inkaso daně z příjmů u drobných živnostníků dosáhlo jen necelých dvou miliard. Nepoměr mezi odvody zaměstnanců a živnostníků považuje vláda za dlouhodobě neudržitelný a neobhajitelný.

"Je to nepopulární mezi 750 tisíci lidí, kteří vlastní živnostenský list. Já ale nevidím vůbec žádný důvod, proč by z pohledu daní neměly být podmínky pro zaměstnance a živnostníky naprosto stejné. Zatímco inkaso daní pro zaměstnance každý rok roste, v případě živnostníků se v posledních letech výrazně snížilo. S nadsázkou se dá říci, že živnostníci neplatí žádné daně, a přesto používají společné statky, jako jsou silnice, policie, požárníky a podobně. Přijde mi, že se z živnostníků stali tak trochu černí pasažéři české společnosti."

10-01-2013