Tendr na dostavbu Temelína i po vyřazení Arevy slibuje šance českým firmám

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas

Tendr na dostavbu Temelína půjde možná zanedlouho do finále. Konečné rozhodnutí o dostavbě očekává nejen investor - společnost ČEZ - ale i české firmy z oblasti ocelářství a strojírenství. Soudí, že významné zakázky získají, ať už v tendru uspěje kterýkoliv ze dvou kandidátů. Oba zájemci, česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress i americko-japonský Westinghouse přitom už s českými partnery uzavírají dohody a slibují jim zakázky.

Temelín,  foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Podle místopředsedy Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislava Kázeckého nabídky obou společností počítají s vysokou účastí českých firem. Kázecký uvedl, že obě nabídky v soutěži, předpokládají, že se české firmy budou na zakázce podílet ze zhruba 70 procent. To ale nedávno odmítl v rozhovoru pro agenturu ČTK vládní zmocněnec pro Temelín Václav Bartuška. Situace je tedy nejasná. Předseda energetické sekce Hospodářské komory Václav Hrabák také říká, že zatím není možné vypočítat, kolik českých firem dostane šanci podílet se na dostavbě.

"Prioritní hledisko musí být v zajištění energo-palivové bilance České republiky, a to tak, aby především cena elektřiny nezpůsobovala snížení konkurenceschopnosti našich podnikatelů na světových trzích. Pokud takto bude rozhodnuto, pokud vláda rozhodne o tom, že se Temelín bude dostavovat, tak Hospodářská komora bude vyvíjet maximální úsilí, aby co největší podíl v rámci platné legislativy získaly naše firmy."

Zmínil i obory, které budou mít největší šanci.

"Je to úžasná příležitost pro stavební průmysl, protože ten značně skomírá a statistika dokazuje, že dochází ke značnému poklesu v produkci našeho stavebnictví. To vždycky bylo takovou hybnou silou našeho průmyslu. Určitě se bude jednat o strojírenský průmysl, takže to je příležitost pro tyto firmy, které samozřejmě potom na sebe nabalí další firmy."

Martin Kuba,  foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Ministr průmyslu a obchodu za ODS Martin Kuba už dříve uvedl, že zapojení českých firem bude jedním z důležitých kritérií pro rozhodnutí o vítězi tendru. Generální ředitel společnosti Westinghouse Electric Company Danny Rodick zacílil hlavně na ocelářské firmy. V případě úspěchu v tendru slíbil, že od nich odebere až 80.000 tun oceli. Podle prezidenta České asociace ocelových konstrukcí Antonína Pačese je to velké množství. Pačes si ale myslí, že práce pro české firmy bude v případě úspěchu kteréhokoliv kandidáta. Předseda ocelářské asociace Hutnictví železa Jaroslav Raab soudí, že hlavní význam účasti ocelářských firem bude v tom, že získají důležité reference. Ty jim pak mohou otevřít dveře k dalším zakázkám po celém světě. Ale ani stavebnictví a strojírenství nemusí zůstat zkrátka.

"Bude to výstavba jakýchsi základových ploten, bude to určitě výstavba vlastní budovy, rozšíření budovy. Pochopitelně na stavebnictví se navážou další profese, v té oblasti, které se dřív říkalo pomocná stavební výroba. Určitě tady budou příležitosti ve strojírenských celcích. Bude tam potřeba spoustu technologie namontovat, dodat tu technologii, vyrobit tu technologii, kterou můžeme dodávat my přímo z České republiky. Namontovat a propojovat."

Firma Rosatom podle svých prohlášení také plánuje použít české suroviny. Hlavní přínos pro český průmysl vidí podle svých zástupců především v nákupu kvalitních výrobků a služeb od českých podniků. Mluvčí Pavel Vlček také uvedl, že společnost přinesla českým firmám v letech 2007 až 2011 zakázky za 2,5 miliardy korun, loni za tři miliardy korun.

"Už jsme řešili tu problematiku, kdyby se Temelín dostavoval. Dokonce jsme si dělali vnitřní orientační poptání možných firem. Ale řešit to dneska, pokud to základní rozhodnutí vůbec nebylo provedeno, je předčasné."

O stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína za odhadovaných 200 až 300 miliard korun se ucházejí dva velcí zájemci, připomeňme ale, že ve hře byla i francouzská Areva. Tu ČEZ v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být podle plánů hotova nejpozději v roce 2025, elektrárna by měla být v provozu 60 let. A na závěr dva pohledy na dostavbu Temelína, nejprve energetického analytika skupiny J&T Michala Šnobra.

Michal Šnobr,  foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas
"Trh s elektřinou do budoucna je nepředvídatelný. Musíme si uvědomit, že pokud se Temelín začne stavět, je to minimálně na 10 let. To znamená začne operovat po 10 letech. Dnes vlastně nevíme, co bude s cenou elektřiny za 10 let. Trh s elektřinou v Evropě se prakticky rozpadá. Ukazuje se, že za pár let fakticky žádný trh s elektřinou existovat nemusí. Obrovské změny nastaly tím, že především Německo začalo podporovat obnovitelné zdroje. Zhruba v roce 2005 Evropská komise oživila systém emisních povolenek a tyto povolenky průběžně teď už potřetí v podstatě krachují. Systém měl v podstatě podpořit investice do bezemisních zdrojů, což jaderná elektrárna je také. Vzhledem k tomu, že Česká republika více méně téměř je spolkovou republikou Německa z pohledu energetiky a cena elektřiny pro Českou republiku se tvoří v Německu a v Německu významnou roli hrají právě obnovitelné zdroje - tak samozřejmě se cena elektřiny odvíjí nikoliv od rozhodnutí české vlády na území České republiky, ale od rozhodnutí Berlína v Německu."

Svůj názor prezentoval i náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.

"Ta základní odpovědnost je zajistit to, že naši obyvatelé a naše podniky budou mít zajištěny dodávky energií. Hledáme tu nejrozumnější možnost. Samozřejmě zvažujeme veškeré možné situace, které nastanou, včetně rozkolísané regulace. ta je otázkou posledních tří let. Snažíme se dohlédnout toho, jaké jsou dlouhodobě možné scénáře vývoje."

a dodává, že podle něj jaderná energetika bude vždy důležitá:

"Mezi 3 a 4 000 megawatt uhlí odstavíme do roku 2025, přesněji řečeno 2022. ty musíme něčím nahradit, protože i přes všechna opatření na straně spotřeby iluze, že v elektřině bude spotřeba klesat, pro to nejsou žádná ospravedlnění. Ani ostatní evropské státy neuvažují s poklesem spotřeby elektřiny."