Vláda uzavřela s bankami memorandum k vzniku rozvojového fondu

20-09-2019

Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank (ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank) podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Ten má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.

Jiří Jirásek, Andrej Babiš a Karel Havlíček představují Národní rozvojový fond, foto: ČTK / Michal KrumphanzlJiří Jirásek, Andrej Babiš a Karel Havlíček představují Národní rozvojový fond, foto: ČTK / Michal Krumphanzl "Předpokládáme, že investice půjdou do rozvoje dopravní infrastruktury, do rozvoje školství a do rozvoje zdravotnictví," říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle jeho slov je to klasický princip investičního fondu. Neobvyklý je pouze v tom, že na něm participuje vláda.

Jediným akcionářem fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Fond by mohl začít fungovat od poloviny příštího roku. Už předtím chce vláda s bankami připravit desítku pilotních projektů, které budou vycházet z připravovaného vládního investičního plánu. Na podporu fondu vznikne Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii. Právě její personální obsazení bude podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše klíčové pro to, jak dokáže odolat politickým tlakům:

"Je to obdoba vyčlenění například Ředitelství silnic a dálnic z ministerstva dopravy a vidíme, jak ředitelství je či není schopné uhlídat projekty stavby silnic."

Pro banky je rozvojový fond výhodnější než sektorová daň

Václav Votava, foto: Filip Jandourek, archiv ČRoVáclav Votava, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo S návrhem přišel premiér a šéf ANO Andrej Babiš, a to i přes to, že vládní koaliční partner - ČSSD - prosazoval sektorové zdanění bank.

"O té dani jsme nejednali, my jsme to dopředu odmítli. Odborníci uvedli, že by to zaplatili občané. Nevidím ani důvod, proč bychom k tomu měli zvát našeho koaličního partnera."

To sociální demokracii vadí a na sektorové dani trvá. Podle Václava Votavy, který ČSSD zastupuje v rozpočtovém výboru, je rizikové, že bude fond fungovat na bázi dobrovolnosti.

"My vidíme spíše smysl ve zdanění bankovních aktiv. Máme spočítáno, že by to přineslo do státního rozpočtu 14 miliard."

Podle analytika Lukáše Kovandy je pro banky sedmimiliardový příspěvek do fondu mnohem výhodnější, než pokud by podléhaly sektorové dani. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv. Největší banky by tak podle Kovandy na sektorové dani odvedly za rok 2018 zhruba 13,5 miliardy korun. Banky byly v minulosti kritizovány za to, že velkou část zisků posílají svým zahraničním vlastníkům. Pětice největších bank působících v ČR letos poslala na dividendách do zahraničí zhruba 34 miliard korun.

20-09-2019