Archeologové u Černíkovic zkoumají místo pádu amerického bombardéru

Foto: ČT24

Na jaře roku 1945 se II. světová válka chýlila ke konci. Nad Krušnými horami se 24. března okolo poledne objevil svaz amerických bombardérů. Kvůli navigační chybě se ocitl nad dobře bráněnou rafinérií u Mostu a jeden z letounů byl zasažen. Vojákům na palubě bylo záhy jasné, že se na základnu za Alpami nedostanou a kapitán rozhodl pokusit se přeletět na východ - na území ovládané spojeneckou sovětskou armádou. Jejich cesta ale skončila na území protektorátu. Hořící letoun dopadl nedaleko vesnice Černíkovice u Rychnova nad Kněžnou. Místo dopadu dnes zkoumají archeologové a jde o vůbec první archeologický výzkum tohoto zaměření na území Česka.

Pozůstatky letounu B-17 G,  foto: Martina Bílá
"Před sebou vidíme pozůstatky letounu B-17 G, trupové jméno "Laetitia", který se 24.března 1945 zřítil u vesnice Černíkovice,"říká vedoucí výzkumu Petr Čech z Archeologického ústavu AV a ukazuje na artefakty, které jsou před námi položeny na stole," když to vezmu popořadě, tak je tady hromada roztrhaných nábojnic a kulometných střel. Bylo to střelivo do palubních zbraní, ten bombardér jich měl až 12 a sloužily mu k obraně proti německým stíhačům. Pak zde máme plechy z potahu letadla. Jednalo se o slitinu hliníku a mědi."

Můžu si na to sáhnout?

Foto: Martina Bílá
"Jistě, ale pozor, je to nasyceno silikonovým olejem. Vidíte sama, jak je to lehoučké, celá ta konstrukce musela být lehká. Ty další větší artefakty, které vidíme tam napravo, jsou spojnice výfukového potrubí mezi motorem a výfukovým potrubím, které bylo v gondole motoru. A nakonec vidíme to největší a nejtěžší. Je to jeden z válců devítiválcového vzduchem chlazeného leteckého amerického motoru Wright Cyclone R-1820."

Vidíme tady i přilbu. Tu jste také našli?

"Tu ne. Ta přilba pochází z výstroje posádky a je v držení muzea v Rychnově nad Kněžnou. Jedná se o tzv. protiflakovou přilbu. Jejím základem je pěchotní americká přilba M1. Tato letecká má výkroj pro sluchátka a zároveň má klapky, které ta sluchátka zakrývala. Jde o to, že když se ta bombardovací letadla blížila cíli, tak ty byly bráněny protiletadlovou palbou. Tady vidíme i ukázku dělostřeleckého granátu ráže 12,8, to je tenhle mohutný odlitek. Vidíte, že je tenkostěnný a když explodoval, tak se ve vzduchu trhal na stovky až tisíce drobných střepin a proti nim se posádka bránila těmito přilbami. Vojáci měli ještě také takové primitivní neprůstřelné vesty."

Petr Čech,  foto: Martina Bílá
Máte všechny kusy z letadla nebo vám ještě něco chybí?

"Víme, že část předmětů ještě od války koluje mezi obyvateli Černíkovic. Víme, že by tam měl být třeba kulomet z jedné střelecké věže. Víme také, že na fotkách na internetu je klapka z křídla a chybí třeba také velký kryt nouzového výlezu kapitána letadla. O tyto předměty bychom velmi stáli a byli bychom rádi, kdyby skončily ve sbírkách Vojenského historického ústavu."

Kdyby tedy někdo vytáhl kulomet, co má doma a předal vám jej, je na to amnestie?

"No, nevím, kolikátá taková amnestie už byla, ale když to viděli kolegové od policie, tak jenom zamžikali očima a rádi by tu zbraň získali."

Bylo krásně a lidé na Američany mávali

Libor Pařízek,  foto: archiv Libora Pařízka
Už od šedesátých let se událostem u Černíkovic věnuje Libor Pařízek.

"Ten letoun spadl v blízkosti mého bydliště a za studentských let jsem se o to začal zajímat a shromažďovat výpovědi přímých svědků. Pak jsem se ještě několikrát pokusil získat nějakou adresu v USA, kam bych mohl napsat o informace, ale to se mi nikdy nepodařilo. Až po roce 1989 se mi podařilo získat správnou adresu do Alabamy do Maxwellu, kde je archiv letectva USA, a odtamtud jsem dostal ten nejzásadnější dokument - protokol o pátrání po zmizelé posádce. Díky tomu jsem pak našel ještě čtyři členy té posádky, pozvali jsme je k nám, takže nás v roce 1999 navštívili."

Co vám o té události říkali? Jaký byl jejich osud po pádu letadla?

Foto: ČT24
"Oni se naštěstí zachránili všichni, bylo jich deset. Měli jen malá zranění. Vyskákali v poslední chvíli. Řekli nám i detaily, které jsme neznali, že třeba letoun už vevnitř hořel, že skákali z malé výšky. Po seskoku byli všichni zajati, ani se nepokoušeli prchat. Věděli, že je už téměř konec války a že mají jakási práva válečných zajatců. Byli zajati a přes místní posádku v Kostelci na Orlicí, kde byli podrobeni jakémusi výslechu, odvezeni do Prahy. Z hlavního nádraží šli na nádraží Praha střed. Bylo nádherné počasí a lidé na ně mávali, protože byli stále v amerických uniformách. Odtud odjeli do Německa a po krátké internaci se dali na pochod přes postupující americkou armádou. Skončili v takové malé vesnice nebo městečku, které se jmenuje Gars am Inn. Tam se ráno probudili v kostele, kde přespávali, a německé stráže byly pryč. Asi za dvě hodiny pak přijeli jejich kamarádi na tancích a v džípech. Vrátili se pak zpátky na svou základnu do Cellone u Foggie a odtamtud byli postupně repatriováni zpátky do Ameriky."

Výzkum u Černíkovic zatím nekončí, archeologové se na místo vrátí, až jim to počasí dovolí. Nalezené předměty poputují do Vojenského historického ústavu.