Český předek brazilského prezidenta Kubitscheka vlastnil otroky…

Brazilský prezident Juscelino Kubtschek

V Brazílii ho dodnes znají pod zkratkou JK. Za těmito iniciálami se skrývá Juscelino Kubitschek de Oliveira, snad nejznámější brazilský prezident, který v 60. letech minulého století nechal vystavět síť dálnic i nové hlavní město Brasilia. V Brazílii je velmi populární, připomíná ho však i pamětní deska v Domaníně na Třeboňsku. A proč právě tady? Z tohoto jihočeského městečka totiž pravděpodobně pochází jeho český předek Jan Nepomuk Kubíček.

Brazilský prezident Juscelino Kubtschek | Foto: Governo do Brasil/Wikimedia Commons,  public domain
Vším, co souvisí s českým původem brazilského prezidenta Kubitscheka, se zabývala mezinárodní konference, která proběhla 27. ledna v pražském sídle Senátu ČR. Zúčastnila se jí řada českých i brazilských odborníků a dokonce i potomci prezidenta Kubitscheka. Konferenci inicioval zakladatel Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílii v Ralsku Petr Polakovič.

"Pátrám po Kubitschekovi a jeho původu dlouho. Největší impulz ale byl, když jsem byl v roce 2015 v Brazílii na univerzitě. A tam mne diplomat Viktor Dolista a pan velvyslanec Havlík propojili se Sorayou Brixi. Moje bádání se tak hodně posunulo, měli jsme výsledky. Víme, že v Brazílii je hodně krajanů českého nebo česko-německého původu. Kubíček ale zanechal vnuka, který se stal prezidentem Brazílie, a je proto nejdůležitější."

Osobností Jana Nepomuka Kubíčka se Petr Polakovič věnuje i ve své disertační práci. Klade si v ní řadu otázek. Jak se například Kubíček do Brazílie vůbec dostal? A odjel legálně, s řádným pasem, nebo tam jako mnoho dalších poddaných rakouského mocnářství utekl? Nechal se jako žoldák naverbovat do vojska brazilského císaře Doma Pedra, jehož vyslanec hledal žoldáky po celé Evropě? Nebo se v Brazílii od počátku uchytil jako úspěšný řemeslník, truhlář a výrobce nábytku? Jaké byly jeho další osudy v Jižní Americe? A proč se před svou smrtí pomátl?

Petr Polakovič,  foto: Martina Schneibergová
"My jsme tam objevili, že zemřel 20. ledna 1854 a na sklonku života byl mentálně nemocný. Když umíral, nevědělo se, jestli je protestant nebo katolík. Je tam přímo zápis, že byla umožněna výjimka a byl přímo na smrtelném loži pokřtěn, aby mohl být pohřben jako katolík."

Konference v Senátu ukázala, že kolem Jana Nepomuka Kubíčka je víc otázek než odpovědí. Víme jen to, že se narodil na začátku 19. století a do Jižní Ameriky odcestoval na přelomu 20. a 30. let. Archivářům se však vylučovací metodou podařilo zjistit, že se ve skutečnosti nejmenoval Jan Nepomuk, ale Josef Kubíček a v jižních Čechách se původně vyučil kovářem. Více o tom Tomáš Hunčovský ze Státního oblastního archivu v Třeboni:

"My víme, že přímo z Třeboně nepocházel. To je jisté. Pokud v Brazílii odkazoval na Třeboň, to ještě neznamená, že byl z města Třeboně. On mohl odkazovat rámcově na celé třeboňské panství. A to je pro nás problém, protože v první polovině 19. století bylo na třeboňském panství zhruba devadesát vesnic, měst a městeček. Pro nás to znamenalo projít všechna tato města a vytipovat si v nich rodiny Kubíčků. Podařilo se nám najít tři vesnice, kde žily rodiny Kubíčků. Pak jsme pokračovali v bádání. Sledovali jsme všechny mužské potomky rodiny Kubíčků z těchto vsí a snažili jsme se najít ty, u kterých nám zůstává další osud nejasný. To znamená, že odešli do zahraničí a už tam zůstali. A my nevíme, co se s nimi dál dělo. Tento postup nám pomohl k tomu, že jsme dospěli k jediné osobě, a to je Josef Kubíček z Domanína. Ten okolo roku 1830 odešel do Rakouska, tam ho ale ztrácíme. Problém je v tom, že na brazilské straně, v brazilských pramenech, se hovoří o Janu Nepomukovi. Ne ovšem Kubíčkovi, příjmení Kubíček tam vůbec nefiguruje. My jsme tedy museli nějak spárovat tyto dvě osoby do jedné. Josef Kubíček byl vyučený kovářem a pak zmizel. My taky nevíme, zda odešel nelegálně. Pokud by to tak bylo, a je to pravděpodobné, protože se to při odchodu do Brazílie běžně dělo, tak je dneska prakticky nemožné ho zpětně identifikovat. Další otázka je, zda byl truhlář. Kubíček se v Brazílii živil truhlařinou. My nicméně máme celou řadu případů, kdy do Brazílie odešli lidé, kteří se tu vyučili třeba truhlářem, kovářem a podobně, v Brazílii ale vykonávali úplně jiné řemeslo. Jakmile přišli do Brazílie, do Rio de Janiera, řekli jim, že potřebují třeba truhláře. Nikdo se tam nikoho na nic neptal, posílali tam lidi do kolonií. Takže kovář tam klidně mohl pracovat jako truhlář nebo cokoliv jiného. Tohle jsou tedy problémy, na které musíme v našem bádání reagovat."

Kostel v Diamantině,  foto: Leandro Neumann Ciuffo,  Flickr,  CC BY 2.0
Takže je to vlastně jedna velká záhada. Tušíte tedy alespoň, jaké byly osudy Jana Nepomuka či Josefa Kubíčka v Brazílii?

"Tušíme, Zemřel v roce 1854, a než zemřel, pomátl se. Existuje zápis v portugalštině z poloviny 19. století, podle kterého se nevědělo, zda je katolík nebo protestant. Někteří badatelé říkají, že byl protestant. Museli ho proto znovu pokřtít, dostal podmíněný křest, aby ho mohli pokřtít v katolickém kostele v Diamantině. Pokud by byl protestant, je to pro nás docela zásadní informace. My víme, že v Brazílii existovaly u pobřeží různé protestantské kolonie. Pokud by pocházel z Třeboňska, byl na 99,9 katolík. Znamená to, že jakmile se dostal do Brazílie, musel by být v kontaktu s protestantskými koloniemi. Tam by tedy konvertoval k protestantismu. To je dost zásadní otázka, nemáme ji ale zatím nijak ověřenou. Pokud by to tak ale bylo, vnáší to do tohoto případu nové světlo. Mohli bychom pracovat s novými hypotézami o jeho životě na brazilské půdě."

V 19. století běloši v Brazílii zaměstnávali otroky,  foto: Wikimedia Commons,  Public Domain
Zde zazněla ještě jedna, pro nás možná překvapivá informace, že Jan Nepomuk Kubíček měl v Brazílii ve své dílně otroky. Bylo to běžné?

"Ve sčítání lidu v roce 1839 je uvedeno, že je truhlář. My známe sociální strukturu v Brazílii v první polovině 19. století, tak víme, že běloši sami nepracovali a zaměstnávali otroky. Provozovali dílny nebo obchody, práci za ně ale dělali otroci. A vzhledem k tomu, že Kubíček měl pět otroků a u všech ve sčítání bylo uvedeno, že jsou truhláři, tak je velmi pravděpodobné, že oni v té dílně pracovali, zatímco on to zaštiťoval svým jménem."

O samotném prezidentu Juscelinu Kubitschekovi de Oliveira toho na rozdíl od Jana Nepomuka či Josefa Kubíčka víme daleko víc. Narodil se roku 1902, dvě desítky let po smrti svého pradědečka. Vystudoval medicínu a byl vynikajícím chirurgem, dal se však na politickou dráhu. Postupně se stal starostou, poslancem, guvernérem a v roce 1956 prezidentem jednoho z největších států světa. K výstavbě nového brazilského hlavního města Brasilia přizval legendárního architekta Oscara Niemeyera, také ale svou zemi zadlužil. Slíbil svým voličům prosperitu, brazilská měna však za jeho vlády silně devalvovala. Následný vojenský puč ho na řadu let vyhnal do exilu. Zemřel za dosud ne zcela vyjasněných okolností při autonehodě v roce 1976. Pro Brazilce je dodnes legendou, nazývají jej „otcem moderní Brazílie". Jeho jméno tak nesou desítky budov a institucí, most i letiště ve městě Brasilia. Je podle něj pojmenováno i město Presidente Kubitschek, které leží jen pár desítek kilometrů od jeho rodné Diamantiny. Roku 1996 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.